Tato úvaha se zabývá filosofickým pojetím „základů“ a „založení“ v rámci vědeckých a teoretických disciplín. Autor poukazuje na častou neujasněnost těchto termínů, přičemž kriticky reaguje na Wittgensteinův názor, že matematika nepotřebuje žádné založení. Hlavním argumentem je, že problém základů nelze redukovat na pouhou genezi či narativní popis vzniku oboru. Je nezbytné rozlišovat mezi původním ustavováním disciplíny, které bývá většinou nesystematické, a dodatečným odhalováním původně nezřejmých, avšak konstitutivních předpokladů. Text zdůrazňuje, že jakékoli zkoumání základů předpokládá faktickou existenci daného myšlenkového systému, neboť identifikace těchto fundamentů je možná výhradně skrze reflexi a následnou analýzu. Právě toto rozlišení mezi genetickým vznikem a logickým založením je klíčem k pochopení významu teoretických předpokladů a jejich následků.