Tento text se zabývá filosofickým problémem „novosti“ a „nového“, přičemž kritizuje tradiční tendenci relativizovat nové jevy jako pouze zdánlivě nové. Autor poukazuje na to, že běžné chápání novosti se často omezuje na prostou absenci daného jevu v určitém čase a místě, aniž by se brala v úvahu jeho podstata. Pro hlubší porozumění je nezbytné rozlišovat mezi různými druhy novosti. Text identifikuje dva hlavní typy: zaprvé nezajímavé varianty vzniklé náhodnou rekompozicí prvků, které nepřinášejí žádnou skutečnou hodnotu, a zadruhé autentickou novost. Tato vyšší forma novosti vyžaduje působení organizujícího činitele a projevuje se vznikem struktur vyšší kvality, komplexnosti a úrovně. Takto definované nové jsoucno má schopnost se nejen udržet, ale také svou kvalitu předávat dál. Cílem úvahy je tedy upřesnit terminologii a stanovit kritéria pro odlišení náhodné změny od evolučně či ontologicky významného pokroku.
Nové a „novost“
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 26. 1. 2006
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2006
Nové a „novost“
Problém „novosti“ a „nového“ spočívá hlavně v jisté tradiční předpojatosti, která všechno „nové“ chce relativizovat jako „zdánlivě nové“. „Nové“ je interpretováno jako něco, co „tu“ nebylo; všechen důraz spočívá na slůvku „tu“, protože se tím vůbec nemá vyloučit, že někde jinde a někdy jindy už to „bylo“, že se to už „vyskytovalo“. Proto je zapotřebí chápání „novosti“ a „nového“ nejen upřesnit, ale zejména rozlišit různé typy či druhy „novosti“ a „nového“. Tak např. je třeba rozlišit mezi tím, co tu sice ještě (nikdy a nikde) nebylo, ale co představuje jen nevýznamnou a nezajímavou variantu (rekompozici) ,náhodného‘ původu (přičemž ovšem je zapotřebí ještě blíže vymezit, co se rozumí náhodou a náhodností), a potom mezi tím, co ke svému vzniku potřebovalo mnohem víc než pouhou náhodu a než pouhou shodu náhod, co však navzdory takovému předpokladu nějakého organizujícího činitele představuje vskutku něco nejen dosud nebývalého, ale něco lepšího, komplexnějšího, vyšší kvality nebo úrovně, co však má šanci se udržet resp. předat svou kvalitu dál, jiným „novým“ jsoucnům.
(Písek, 060126-2.)