Text se zamýšlí nad povahou dějinného a přítomného dění, přičemž kriticky analyzuje náš sklon vysvětlovat veškeré události pouze na základě kauzálních řetězců a minulých determinací. Autor poukazuje na to, že existují aspekty skutečnosti, které z předchozích stavů odvodit nelze, a přestože jsou často přehlíženy nebo označovány za pouhé náhody, představují klíčový prvek novosti. Považovat tyto nové prvky za bezvýznamné náhody je podle autora zásadní metodologickou chybou, kterou nelze přijmout jako obecný princip interpretace světa. Místo toho je nutné rozvinout metodu, která by i retrospektivně dokázala v tom, co se jeví jako nahodilé, identifikovat autentickou novost pramenící z tzv. světa nepředmětnosti. Tato novost není produktem minulosti, ale vyvěrá z "budoucnosti přicházející". Text tak vybízí k hlubšímu zkoumání struktur, které nejsou určeny setrvačností, ale otevírají prostor pro příchod skutečně nového a nepředvídatelného.
Budoucnost přicházející
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 8. 2. 2006
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2006
Budoucnost přicházející
Něco z toho, co se aktuálně děje, lze „vysvětlit“ a jakoby „odvodit“ z toho, co předcházelo (tedy z toho, co už bylo a je dáno). Ale některé stránky či prvky toho, co se skutečně děje, se takto vysvětlit ani odvodit nedaří a dařit nemůže. Bývá zvykem takové „drobnosti“ přehlížet, protože je možno vždycky poukázat na to, že se takový „nový prvek“ už začal uskutečňovat a projevovat – a už se tam najdou nějaké setrvačnosti a nějaká „kauzalita“. A pokud takové „maličkosti“ z nějakých důvodů přehlédnout a zanedbat nelze, je zvykem vše odkázat na „pouhé“ nahodilosti. Je to však těžká návyková chyba, kterou lze respektovat jen jako vědomě zjednodušující metodu; v žádném případě ji však nelze tolerovat jako generální interpretační princip. Dokonce právě naopak je třeba rozvrhnout a vypracovat metodu, jak aspoň dodatečně (v retrospektivě) odhalovat mezi tím, co se jeví na první pohled jako „nahodilost“, prvek „novosti“, která vyrůstá ze „světa nepředmětnosti“, tj. z budoucnosti přicházející.
(Písek, 060208-3.)