Text se zabývá problematikou rozlišení dvou forem rozumu, které se do filosofického diskurzu dostalo především skrze dílo Immanuela Kanta. Jedná se o pojmy Verstand (rozvažování) a Vernunft (rozum), které jsou často chápány jako dvě odlišné a nezávislé entity. Autor poukazuje na to, že ačkoliv je toto rozlišení v současnosti již pevně ukotveno a jeho zrušení je nepravděpodobné, je nezbytné bránit se jejich úplnému oddělení. Přílišná separace těchto dvou aspektů myšlení totiž hrozí rozpadem vnitřní integrity myšlenkových procesů a vznikem určité formy intelektuální schizoidnosti. Text dále odkazuje na Hegela, který zdůrazňoval nutnost podrobovat rozvažovací pojmy kritickému zkoumání, a to nejen v metafyzice, ale i ve vědách a běžném uvažování. Cílem filosofického úsilí by proto mělo být zachování živých vztahů mezi oběma formami rozumu a neustálé prověřování hodnoty používaných konceptů, čímž se zajistí jednota a kritičnost lidského vědomí.
Rozum – dvojí?
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 29. 8. 2006
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2006
Rozum – dvojí?
Zejména od Kanta se stalo zvykem rozlišovat dvojí rozum, totiž Verstand a Vernunft (česky se někdy překládá jako rozvažování a rozum, např. v Loužilově překladu KRV), jako by šlo opravdu o dva odlišné „rozumy“. Toto rozlišování samo se natolik rozšířilo, že by asi bylo bezvýhledným a marným pokusem to chtít dodatečně anulovat; to se už asi – přinejmenším v dohlednu – nikomu nepodaří. Ale je třeba se důrazně opřít každému pokusu obojí od sebe oddělovat tak, že se zpřetrhají všechny faktické (skutečné, živé vztahy) mezi obojím, až skoro hrozí nebezpečí jakési umělé schizoidnosti myšlení, které přece stále musí usilovat o svou vnitřní integritu. V tom smyslu ostatně už Hegel zdůraznil právě kritičnost filosofického přístupu i v tomto případě, když považoval za jeden ze závažných úkolů kritické filosofie „jak v metafyzice, tak v ostatních vědách i v běžném představování“ užívané rozvažovací pojmy nejprve podrobovat vyšetření (zkoumání – „Die kritische Philosophie unterwirft nun den Wert der in der Metaphysik – übrigens auch in den Andersen Wissenschaften und im gewöhnlichen Vorstellen – gebrauchten Verstandebegriffe zunächst der Untersuchung. – 6958, Enzykl. I, 113 – Suhrkamp 608).
(Písek, 060829-3.)