Úvaha se zaměřuje na ontologickou povahu dění a událostí ve světě, který je charakterizován neustálým pohybem a proměnlivostí. Autor kritizuje tendenci vnímat některé procesy jako neměnné pouze na základě omezené perspektivy lidského života. Historicky se lidstvo snažilo vyrovnat s dynamikou světa prostřednictvím mýtů o věčných návratech, které relativizovaly lineární čas. Text však poukazuje na zásadní filosofický deficit: nedostatečné zkoumání skutečné souvislosti mezi jednotlivými fázemi události. Klíčovou otázkou zůstává, v čem spočívá specifická vnitřní integrita události a jak se liší vztah mezi jejími vnitřními fázemi od vztahů k vnějším vlivům a jiným událostem. Autor vyzývá k hlubšímu pochopení toho, co konstituuje jednotu procesu a jak je definována hranice mezi vnitřní kontinuitou dění a vnějším rámcem, čímž otevírá prostor pro novou konceptualizaci procesuality a časovosti v rámci filosofického bádání o povaze skutečnosti.
Dění – souvislost procesu / Událost – souvislost dění
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 7. 9. 2006
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2006
Dění – souvislost procesu / Událost – souvislost dění
Všechno, co můžeme pozorovat ve světě kolem sebe (ve vesmíru), jeví zřetelné znaky pohyblivosti, proměnlivosti, procesuálnosti, událostnosti. Relativně k tempu svého života a prožívání považujeme některé pohyby a změny za mimořádně rychlé, jiné za mimořádně pomalé, a některé – pochopitelně jen v důsledku svého omylu – dokonce za neměnné. Už v archaických dobách byly pohyby a proměny ve vědomí lidí relativizovány (a dokonce neutralizovány, protože se někdy iritujícím způsobem zadírají do našeho vědomí) jakýmsi celkovým přístupem, blíže pochopitelně nezdůvodněným, předpokládajícím, že se všechno jakoby vrací a opakuje (tzv. mýtus věčných návratů). Nikdy však nebyla ani po vynálezu pojmovosti a po ustavení filosofie náležitě položena otázka, jak vlastně souvisí (skutečně, tedy nikoli nějakou asociací ve vědomí pozorovatele) kterákoli fáze událostného dění s jinými fázemi (a tedy také s počátkem a koncem události). Můžeme tuto otázku také trochu změnit: v čem spočívá odlišnost souvislosti kterékoli fáze určité události k jiným fázím téže události od souvislosti oné fáze s čímkoli mimo rámec téže události (tedy např. s určitými fázemi jiných událostí).
(Písek, 060907-4.)