Tento text kriticky zkoumá tezi Francise Fukuyamy, která spojuje lidská práva s konceptem univerzální civilizace. Autor argumentuje, že toto spojení je chybné, neboť obě oblasti představují odlišné roviny reality. Uznání lidských práv totiž nutně nevede k přijetí specifických civilizačních priorit; naopak, podstata lidských práv spočívá v podpoře rozmanitosti a plurality způsobů jejich uplatňování. Text se zaměřuje na ontologické a „méontologické“ předpoklady univerzality a varuje před ztotožňováním lidských práv s konkrétními společenskými či kulturními normami. Pokud by byla lidská práva svázána s rysy jedné konkrétní civilizace, došlo by k jejich faktickému popření. Autor vyzývá k opuštění představy o nadřazenosti jakékoli civilizace, která by si nárokovala roli garanta univerzality. Místo toho je nutné chápat univerzalitu jako otevřený prostor, který není definován pevnou strukturou jedné kultury, ale spíše měřítkem, které stojí mimo konkrétní civilizační formy.
Univerzální civilizace
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 3. 7. 2004
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2004
Univerzální civilizace
Fukuyama spojuje otázku lidských práv s otázkou tzv. univerzální civilizace. To je ovšem nepochybně chyba, protože jde o rozdílné roviny skutečnosti. Uznání lidských práv nevede jednoznačně k přijetí zcela určitých a za nic nezaměnitelných zásad a priorit, na kterých je založena každá civilizace. K samotné podstatě ideje lidských práv náleží důraz na možnost různosti, rozmanitosti, a to i ve způsobu jejich uplatňování. Právě proto je třeba podrobit zkoumání samu myšlenku „univerzality“, resp. její „ontologické“ předpoklady (já bych spíš řekl „méontologické“ předpoklady). Idea univerzálních lidských práv nesmí být spojována s určitými civilizačními (společenskými, právními, kulturními atd.) rysy, normami a zvyklostmi – tím by přece byla de facto popřena. Je třeba radikálně opustit představu, že nějaká civilizace může být univerzální v tom smyslu, že by v sobě obsahovala, zahrnovala garanci nějaké superiority ve světle „něčeho“, co jediné může každou univerzalitu umožňovat, zakládat a být její mírou.
(Písek, 040703-1.)