Článek z roku 1968 informuje o vzniku Ekumenického hnutí inteligence a studentstva, v jehož čele stanul prof. J. B. Souček. Hlavním posláním hnutí je překonání rozporu mezi profesionálním působením a soukromou vírou. Dokument zdůrazňuje, že křesťanská inteligence musí evangelium uplatňovat v celém veřejném životě, což vyžaduje nejen osobní integritu, ale také náročnou intelektuální práci a širokou ekumenickou spolupráci. Hnutí je otevřené i těm, kteří se nepovažují za věřící, ale uznávají význam evangelia. Cílem není ochrana vlastních zájmů, nýbrž aktivní služba společnosti tam, kde je jí nejvíce zapotřebí. Tato iniciativa usiluje o propojení odborné reflexe s hlubokým lidským společenstvím, inspirovaným Ježíšovým příkladem. Konečným ideálem hnutí je jednota křesťanů jako svědectví pro svět, v souladu s biblickým heslem 'aby všichni jedno byli'. Programové prohlášení, které přednesl dr. L. Hejdánek, definuje hnutí jako pracovní platformu pro zodpovědnou angažovanost věřících v moderní společnosti.
Úkoly věřící inteligence
docx | pdf | html
◆ různé, česky, vznik: duben 1968 ◆ poznámka: Zpráva pro Kostnické jiskry napsána a odevzdána v dubnu 1968, ale už nepamatuji, zda byla otištěna (pozn. aut). – Uveřejněno v rubrice „Naše přítomnost a budoucnost“ pod šifrou „H“ (pozn. red.).
- in: Kostnické jiskry, 53, 1968, č. 16, str. [2] (24. 4.)
Úkoly věřící inteligence [1968]
V úterý 9. dubna byl na ustavující schůzi Ekumenického hnutí inteligence a studentstva zvolen přípravný výbor organizace v čele s předsedou prof. dr. J. B. Součkem. Prohlášení o smyslu a cílech organizace, které bylo výsledkem předběžných porad a které přečetl dr. L. Hejdánek, uveřejníme v plném znění v některém z příštích čísel Kostnických jisker.
Pro křesťanskou inteligenci není přijatelné rozdvojení života na sféru odborné práce a na sféru individuální, osobní, soukromé víry. Vzít vážně evangelium znamená napomáhat jeho praktickému uplatňování nejen v soukromí, ale také a zejména na všech rovinách a ve všech oblastech veřejného života. Rozpoznat, k jakým konkrétním důsledkům nás evangelium vede v dané situaci, není ovšem nikterak snadné, ale vyžaduje to vedle otevřenosti, upřímnosti a osobní pevnosti také namáhavou intelektuální práci, která není myslitelná bez široké spolupráce v pravém slova smyslu ekumenické. Proto budou v hnutí otevřeny dveře všem, kteří uznávají význam evangelia, i když se třeba za věřící křesťany nepokládají. Součinnost křesťanů všech vyznání bude samozřejmostí. Členům nepůjde o hájení vlastních zájmů ani jenom o přátelské sdružování při různých příležitostech; organizace bude mít vysloveně pracovní charakter a jejím cílem bude pomáhat společnosti tam, kde bude pomoci nejvíc potřeba. Protože však jde o životní integritu, zakotvenou v Ježíšově příkladu a jeho zvěsti, má se hnutí stát místem, kde náročná intelektuální práce nebude odtržena od hlubokého lidského společenství. Snad se tato cesta osvědčí v příštích letech jako závdavek oné zaslíbené jednoty: ut omnes unum sint, ut credat mundus (aby všickni jedno byli, aby uvěřil svět – Jan 17,21).