Tento archivní záznam dokumentuje setkání a rozhovor s Milanem Opočenským, který se uskutečnil 2. srpna 1959 po bohoslužbách v klášterském kostele. Poznámky zachycují diskusi o tehdejším článku Helmuta Gollwitzera, jenž se zabýval vztahem mezi křesťanskou církví a komunistickým ateismem, což reflektovalo dobové napětí mezi náboženstvím a státní ideologií. Klíčovým bodem rozhovoru byl však záměr připravit pro časopis Communio viatorum odbornou studii o pojetí pravdy v díle Josefa Lukla Hromádky. Opočenský tento záměr plně podporoval s argumentem, že zatímco Hromádka je v mezinárodním prostředí znám jako významný teolog a politický myslitel, jeho hluboký filosofický přínos zůstává v zahraničí téměř neznámý. Záznam končí dohodou o zapůjčení bibliografických materiálů po návratu do Prahy. Dokument představuje cenný pramen pro studium dějin české teologie, neboť osvětluje intelektuální vazby, ekumenické směřování a snahu o filosofickou reflexi Hromádkova odkazu v náročných politických podmínkách konce padesátých let dvacátého století.
[Poznámky z rozhovoru s Milanem Opočenským]
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 2. 8. 1959
- jedná se o část původního dokumentu:
- [Příležitostné poznámky, 1959]
[Poznámky z rozhovoru s Milanem Opočenským]
2. 8. 59
Dopoledne jsem byl v klášterském kostele na kázání Milana Opočenského. Po kázání mi Milan nabídl k přečtení: Evangelische Theologie 19, Heft 7, 1959 (Juli, München) s článkem Helmuta Gollwitzera: Die christliche Kirche und der kommunistische Atheismus (S. 291–299).1
Mluvil jsem s Milanem rovněž o možnosti článku o Hromádkově pojetí pravdy do Communio viatorum; považuje to za velmi vhodné podobně jako Balabán z toho důvodu, že o Hromádkovi je v cizině leccos známo jako o theologovi (a příp[adně] politickém mysliteli), ale téměř nic jako o filosofovi. – Milan mi také na mou žádost slíbil půjčit bibliografické záznamy prací o Hromádkovi, až se oba vrátíme do Prahy.2
### 590802
1 Jde o poznámky k blíže neurčenému textu P. Teilharda de Chardin (nedatované, ovšem pocházející patrně z 12. 5. 1959, stejně jako předchozí záznam v tomtéž poznámkovém sešitě). – Pozn. red.
2 Jde o prvním záznam z rukopisně vedeného sešitu poznámek (bez dalšího označení), na nějž navazují další poznámky z 27. 7., 31. 7. (pravděpodobně) a 2. 8. 1959. – Pozn. red.