This document, dated April 6, 1978, announces a significant change in the leadership of Charter 77. Dr. Jiří Hájek resigned as a spokesperson and was succeeded by Dr. Jaroslav Šabata. The transition followed the principle of rotation, which Hájek justified as a necessary measure to prevent the institutionalization of the movement and to maintain its informal, democratic character. The document includes a detailed biography of Jaroslav Šabata, outlining his academic career as a psychologist and political scientist, his role in the reformist wing of the Communist Party in 1968, and his subsequent imprisonment during the 1970s. It also features Hájek’s resignation letter, in which he argues that any signatory is a potential spokesperson and that a one-year term is optimal for preserving the movement's moral authority. Since Šabata resided in Brno, it was agreed that urgent documents could be signed by the two Prague-based spokespersons, Ladislav Hejdánek and Marta Kubišová. This transition demonstrates the continuity and organizational resilience of Charter 77 during the Normalization era.
Ladislav Hejdánek – Marta Kubišová – Jaroslav Šabata: Dokument Charty 77 č. 48
docx | pdf | html
◆ dokument of Charter 77, Czech, origin: 6. 4. 1978
- in: Charta 77: Dokumenty 1977–1989. Svazek 1, Praha: Ústav pro soudobé dějiny, 2007, p. 129–130
1978, 6. dubna, Praha. – Sdělení o odstoupení Jiřího Hájka z funkce mluvčího Charty 77 a o jeho nástupci Jaroslavu Šabatovi.
Charta 77 tímto oznamuje, že v duchu jejího sdělení z 21.9.1977, v němž byl naznačen způsob, jakým se její signatáři střídají ve funkci mluvčích, nastoupil na návrh odstupujícího dr. Jiřího Hájka’ a se souhlasem ostatních mluvčích do této funkce dr. Jaroslav Šabata, který dal zároveň souhlas k tomu, aby některé dopisy a sdělení Charty 77, jež nesnesou odkladu, podepisovali pouze dva pražští mluvčí.
dr. Ladislav Hejdánek, Marta Kubišová, dr. Jaroslav Šabata mluvčí Charty 77
Životopis dr. Jaroslava Šabaty
Narodil se v Dolenicích okres Znojmo 2. listopadu 1927. Vystudoval reálné gymnázium v Brně. Absolvoval filozofickou fakultu Univerzity J. E. Purkyně, obory filozofie a psychologie. Až do konce roku 1969 byl odborným asistentem a později docentem této fakulty ve společenskovědních oborech. V letech 1964-1968 působil jako vedoucí katedry psychologie. Jako politolog se věnoval sociálně psychologické problematice politiky, publikoval různé studie a články z tohoto oboru.
V roce 1968 byl zvolen tajemníkem KV KSČ v Brně a na mimořádném Vysočanském sjezdu KSČ byl zvolen členem ÚV KSČ.
Jako odpůrce linie vycházející z moskevského protokolu byl v roce 1969 zbaven funkcí a přinucen odejít z vysoké školy. V letech 1970-1971 pracoval jako dělník. V listopadu 1971 byl zatčen a spolu se skupinou „komunistů v opozici“ odsouzen k trestu odnětí svobody na 6 a půl roku. Propuštěn byl v prosinci 1976. V současné době pracuje jako dělník. Od 6.4.1978 je mluvčím Charty 77. (doc. dr. Jaroslav Šabata bydlí v Brně.)
^ čsds, sb. Charta 77. – strojopis, průpis.
1 Jiří Hájek rezignoval na funkci mluvčího dopisem ze dne 22. března 1978:
„Milí přátelé, jak jsem již mnoha z Vás ohlásil v době od konce roku 1977 a několikrát opakoval, považuji za správné a účelné, abych po více než ročním plnění úkolů mluvčího Charty 77 byl zproštěn povinnosti v tomto plnění pokračovat. Dovoluji si zopakovat důvody: bytostně demokratický charakter neformálního společenství Charty nesnáší institucionalizaci kteréhokoli z úkolů spojených s uskutečňováním zásad Prohlášení Charty 77 z 1. 1. 1977. Již za diskuse o formách a metodách činnosti na podzim m. r. bylo výstižně (nevím už kým) řečeno, že potenciálním mluvčím je každý ze signatářů. Proto se mi také nezdá vhodným, aby v postavení mluvčího kdokoli z nás zůstával příliš dlouho a tak bezděčně přispíval k utváření představy, že tu jde o nějakou funkci, jež může být vydržena. Již koncem roku 1977 jsem vyslovil názor, že maximální doba setrvání kohokoli v tomto postavení (jež díky dobré spolupráci mnoha přátel dosáhla určité morální autority uznávané u nás i v zahraničí) by neměla přesáhnout rok. Zkušenosti s nástupem nových mluvčích od podzimu potvrdily, že nikdo z nás není nenahraditelný v tomto postavení (i když jsem si vědom specifi ckého přínosu tak velké osobnosti, jako byl Jan Patočka, i výraznosti postavy Václava Havla). To vše mne vedlo k tomu, že jsem už koncem roku 1977 předložil spolumluvčím i ostatním přátelům otázku mého odchodu z postavení mluvčího po roce činnosti. Vzhledem k složitosti tehdejší situace jsem přijal názor některých z nich, že by bylo vhodné s touto změnou počkat do doby, až skončí bělehradská jednání. Dnes, měsíc po tomto skončení, se mi zdá, že uvedené důvody platí dál a že není vážné překážky pro to, aby se tento odchod uskutečnil, též proto, že pro nejbližších několik měsíců budu musit řešit některé úkoly, které by mi mohly znemožnit poctivý a důsledný výkon povinností mluvčího. Připadá mi skoro zbytečné ujišťovat, že zůstávám na pozicích daných mým podpisem četných dokumentů i sdělení Charty, jakož i mých osobních prohlášení či prací. Považuji za samozřejmou povinnost poděkovat všem, kdo mi tak obětavě pomáhali v dobách a situacích ne vždy snadných, a vyslovit naději, že si zachovávám jejich přátelství, jehož si hluboce vážím. Zásadám a cílům Charty chci nadále napomáhat podle svých možností. Upřímně Váš Jiří Hájek.“
^ čsds, sb. Charta 77 (archiv j. Hájka), – strojopis, průpis.
Plné znění: In: Informace o Chartě 77, roč. 1 (1978), č. 4, s. 2 • Listy, roč. 8 (1978), č. 3-4, s. 61 • Charta 77. Rok 1978. Samizdatový sborník, s. 41.