This text explores profound philosophical questions associated with the concept of human rights and their ontological foundations. The author reflects on whether these rights are the privilege of the individual, the entire human race, or if they belong to all living beings without distinction. It poses the provocative question of whether the right to life and existence is inherently an expression of the will to power and how these rights intersect with the claims of other entities on our planet. The reflection extends further beyond the human sphere to examine the very nature of being as an event. The author analyzes whether rights precede existence itself or if every being carries them inherently from the moment it begins to 'be.' The text critically re-evaluates the traditional anthropocentric view of rights and proposes a broader ontological framework for understanding them, emphasizing the dynamic and event-based nature of everything that exists. This analysis compels a deeper reflection on the boundaries of ethics, existence, and power on a global scale.
Lidská práva
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 30. 11. 2001
- This is a part of the original document:
- 2001
Lidská práva
Myšlenka lidských práv má spoustu konotací, které je zapotřebí rozplést. Je v ní třeba skryta také myšlenka, že každý člověk má tato nezcizitelná a nezadatelná práva, ale také, že tato práva má celý lidský rod? Máme těmto právům rozumět tak, že zahrnují také právo každého člověka a každého lidského společenství a posléze všeho lidstva – právo na co? Právo na to, žít a tedy být? Což samo bytí není již svou podstatou uplatněním moci či spíše vůle k ní? Má každý člověk a všechno lidstvo právo na svou moc a na svou vůli k ní? A jak to vypadá s právem na žití a bytí ostatních živých bytostí? Ty nemají stejná práva? Mají jiná, omezenější práva? Jsou jejich práva omezená nějakým původním, archaickým způsobem, to znamená ještě dříve a původněji, než se na této planetě vyskytl člověk a než začalo mít smysl mluvit o jeho právech? Anebo je tu ještě také omezení oněch práv, jež vyplývá z toho, že se na zemi objevil právě člověk, jeho práva byla nějak větší, „základnější“? A jde vůbec jen o práva živých bytostí? Nelze myslit ještě nějaká primitivnější, počátečnější, snad ještě omezenější „práva“ všude tam, kde se něco děje, tedy kde něco „jest“ (vždyť už víme, že vše, co „jest“, se nějak „děje“, má událostnou povahu!)? Jak se v tom případě postupně proměňuje chápání onoho „práva“ či oněch „práv“? Předcházejí práva bytí – anebo si je bytí (rozumí se bytí určitého jsoucna) s sebou nese, jak jenom ono jsoucno začne „být“?
(Písek, 011130-1.)