This text explores the profound ontological and epistemological significance of comparison as a fundamental tool for human orientation in the world and for the reactivity of living systems. The author argues that the capacity to compare and differentiate is not exclusive to humanity but extends back to the very origins of life and perhaps even into the realm of pre-living matter. A central theme is the dialectical relationship between comparison and selection, which are mutually conditioning processes. Drawing on Heidegger's interpretation of the Greek term "legein" and Heraclitus's concept of logos, the text interprets comparison as an active gathering of elements into a unity, preventing the world from dissolving into a mere heap of random objects. This reflection is illustrated by Plato's Demiurge in the "Timaeus", who must actively select and differentiate ideas to impose order on the formless flow of being. Ultimately, the text emphasizes the necessity of an active subject who, through comparison and subsequent selection, constitutes the world as a meaningful and ordered whole.
Srovnávání (komparace) / Komparace (srovnávání)
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 1. 12. 2007
- This is a part of the original document:
- 2007
Srovnávání (komparace) / Komparace (srovnávání)
Pro naši orientaci ve světě (Weltorientierung) má mimořádný význam komparace čili srovnávání (a ovšem s tím spojené rozlišování). Základní typy komparace sahají daleko či hluboko do minulosti, a to přinejmenším do dávných dob samých počátků života na této planetě (otázkou neméně závažnou je ovšem, zda nesahají na ještě nižší úrovně, ba zda nejsou jednou ze základních forem reaktibility vůbec, tedy i do říše předživého). To, co je srovnáváno, není ovšem nikdy prostě „cokoli“ – není zkrátka srovnáváno všechno se vším. Vždycky předchází jistý výběr toho, co se srovnává; nicméně už tento výběr předpokládá nějaké předchůdné srovnávání. Myslím, že tato vždy potřebná a vždy také uskutečňovaná spolupráce srovnávání a výběru, komparace a selekce, představuje jeden z nejzávažnějších aspektů problému reagování a reaktibility. Nedovedu až do hloubky kontrolovat, nakolik má Heidegger pravdu se svým výkladem etymologických kořenů řeckého termínu LEGEIN (a LOGOS) a odpovídajícího německého termínu „lesen“ a „Lese“, ale jsem přesvědčen, že myšlenkově věcně je tento výklad legitimní a správný. Přinejmenším dobře odpovídá Hérakleitovi a jeho pojetí LOGU jako toho, co zakládá svět (KOSMOS) jako jednotu a bez čeho by byl pouhou „hromadou náhodně rozházených věcí“. Někde v pozadí (dnes už hodně zapomenutém) je ono „sbírání v jednotu“, které ovšem nutně předpokládá výběr, selekci toho, co je onomu sbírání k dispozici, aby to v jednotu mohlo skutečně být „sebráno“. (Je zajímavé, že onen Platónův demiurg z Timaia nutně musel při výběru „idejí“ rozlišovat, které se k sobě hodí a které nikoli – takže musel zároveň vybírat, když chtěl sebrat v nerozpornou jednotu ty, jež bylo potom možno otiskovat do „beztvarého toku“. Je to zároveň doklad toho, jak si Platón sám uvědomoval nezbytnost nějakého aktivního „subjektu“ v koncepci, která jinak znala na jedné straně pouze nehybné – a tedy „mrtvé“ – ideje, které samy žádné aktivity nebyly schopny, a na druhé straně nejen neosobní a akce rovněž neschopný, ale dokonce každou formu, každý tvar postrádající „tok“.)
(Písek, 071201-3.)