[Pravda a „pravdy“]

Jestliže zásadně rozlišíme Pravdu od jednotlivých pravdivých skutečností (např. soudů, výroků, teorií, koncepcí, ale také činů atd.), pak je zřejmé, že omyl je opakem pravdy pouze v případě druhém (tj. pravdy s malým „p“). Pravda je to, co hledáme, a když se nám podaří ji najít, jsme toho schopni většinou jen zčásti a jen v nějakém směru, tj. právě jako pravdu o něčem nebo pravdu něčeho; skutečným opakem Pravdy je jen ne-Pravda, tedy absence Pravdy, její nepřítomnost, tj. nepřítomnost jejího světla, to, že nepřichází a nezjevuje se. l

(Písek, 030315–1.)