[„Nové“ a budoucnost]

Chápeme-li „nové“ jako nepřevoditelné na to, co už nějak bylo (a je) a tážeme-li se po jeho zdroji či původu, je záležitostí logicky konsekventního myšlení buď takové pojetí „nového“ prostě zamítnout – anebo připustit, že „zdrojem“ je budoucnost, resp. že zdroj je v budoucnosti (Sofoklés kdysi vložil do úst Aiantovi formulaci, že „nezměrný čas rodí vše“).

(Písek, 010601-1.)