This text addresses the ontological problem regarding the end of a "true" event, examining its status once its future potential has been exhausted and its past fully realized. The author explores what remains of an event when it is considered in total isolation from its environment and context. The central argument posits that such an isolated event, termed a "virtual" event, leaves no trace and effectively disappears as if it had never occurred. This state of isolation precludes any possibility for an observer to relate to the event, drawing a parallel to Kant's concept of the "thing in itself." However, the author suggests that the problem of the thing in itself may be a false one, asserting that nothing can exist "in itself" except for virtual particles or quanta. The reflection thus emphasizes that real existence and intelligibility are fundamentally dependent on an event's integration into broader contexts and relationships with other events.
Událost (pravá) – konec / Konec události (pravé)
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 2. 3. 2007
- This is a part of the original document:
- 2007
Událost (pravá) – konec / Konec události (pravé)
Problém konce (pravé) události není o nic menší než problém jejího počátku. Co zbude z události, která už celá proběhla, tj. jejíž budost se vyčerpala a bylost byla zcela naplněna? Pokud uvažujeme událost izolovaně od eventuelního jejího prostředí, musíme říci – jak se alespoň zdá – že vůbec nic. Událost, kterou jsme vydělili z jakýchkoli kontextů a tedy i vztahů k jiným událostem, zaniká beze stopy, jako by nikdy nevznikla, neproběhla a neskončila, jako by k ní nikdy nedošlo. Tak se to má s událostí, o níž budeme mluvit jako o „virtuální“. Jinak o ní nemůžeme říci vůbec nic, neboť „my“, kteří bychom o ní něco chtěli říci, jsme v takovém případě rovněž vykázáni z každé možnosti jakkoli se k ní vztáhnout (je to vlastně jakási obdoba kantovského problému „věci o sobě“, ovšem samo srovnání nám vlastně ukazuje možnou cestu řešení onoho problému „věci o sobě“ jako falešného – žádná „věc o sobě“ s výjimkou virtuálních částic nebo kvant prostě nemůže existovat!).
(Písek, 070302-2.)