Text se zabývá problematikou vztahu mezi formální podobou slova (zvukovou či grafickou) a jeho významem. Na příkladu slova „PES“ autor demonstruje, že význam není inherentní vlastností samotného zvuku nebo nápisu, což dokládá i existence různých označení pro tentýž pojem v odlišných jazycích. Ústřední otázkou textu je povaha spojení mezi formou a významem a identifikace činitele, který toto spojení ustavuje. Autor poukazuje na to, že ani zvuk, ani nápis neurčují význam samy o sobě, a je tedy nezbytná přítomnost mluvčího nebo posluchače. Text dále zkoumá, jakým způsobem toto spojení probíhá v lidské mysli a zda lze v tomto kontextu hovořit o psychologickém konceptu asociace. Autor nastiňuje směr dalšího zkoumání, který se zaměřuje na ontologickou povahu významu a mechanismy jeho propojování s vnějšími symboly, čímž otevírá hlubší diskusi o fungování jazyka, vnímání reality a povaze lidského vědomí v procesu komunikace.