Text analyzuje filosofický pojem akce v rámci událostného dění a konstituce subjektu. Rozlišuje mezi prostou aktivitou a subjektní akcí, která vzniká vyčleněním subjektu z celku události. Prvotní formou je akce nazdařbůh, jejímž prostřednictvím subjekt získává zkušenost z okolí. Tato zkušenost se ukládá v subjektální sféře, která slouží jako rezervoár informací využitelných pro budoucí cílené jednání. Autor zdůrazňuje, že průběh události není mechanicky determinován, nýbrž obsahuje momenty neurčitosti. Ty umožňují subjektu vnímavost vůči nepředmětným apelům a výzvám, na které může svobodně odpovídat. Akce tak není pouhou kauzální reakcí na vnější podnět, ale aktivním výkonem subjektu, jenž se opírá o vnitřní rozvrh a minulou zkušenost. Tato koncepce zpochybňuje tradiční kauzální vysvětlení a nahlíží na událost jako na proces, v němž subjekt hraje klíčovou roli skrze svou schopnost akce a vnímavosti.