Tato filosofická úvaha se zabývá hlubokým vztahem mezi slovem a jeho významem a zdůrazňuje, že slovo nelze chápat jako pouhý znak či zvuk. Význam slova je jen výjimečně fixní a jednoznačný; k dosažení skutečné sémantické přesnosti je nezbytná přítomnost dalších slov a jejich vzájemně se doplňujících významů. Autor vyzdvihuje význam pojmového myšlení, které považuje za stěžejní řecký vynález umožňující ovládnutí původně nepojmových myšlenkových struktur. Tato pojmovost se plně rozvíjí v širších systematických kontextech, které dovolují sledovat nejen souvislosti mezi jednotlivými pojmy, ale i stabilitu celých komplexních myšlenkových staveb. Tyto celky lze podrobovat neustálému přezkoumávání z hlediska jejich vnitřní shody, strategických záměrů a případných logických pochybení či omylů. Text tak ukazuje, že precizní myšlení vyžaduje přechod od izolovaných výrazů k uceleným systémům, které poskytují spolehlivý rámec pro vědecké a filosofické zkoumání světa a lidského rozumu.
[Slovo a jeho význam]
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 3. 6. 2002
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2002
[Slovo a jeho význam]
Žádné slovo není pouhým slovem, a už vůbec ne pouhým znakem či pouhým zvukem; význam slova však je jen výjimečně spjat s určitým slovem přesně a jednoznačně. K přesnosti a jednoznačnosti potřebuje každé slovo několika nebo dokonce mnoha dalších slov, přesněji, dalších významů. Máme-li mít některé významy vskutku pod kontrolou, potřebujeme k tomu pojmy resp. onen řecký vynález zpojmovění původně nepojmového myšlení. Pojmovost se může uplatnit pouze ve více méně širokých kontextech, jež dovolují nesrovnatelně přesnější a spolehlivější sledování systémových (systematických) souvislostí, a to nejen mezi pojmy, ale také a zejména mezi celými komplexními stavbami, jež lze v detailu vždy znovu přezkoumat, ale jež lze posuzovat také co do systémové (systematické) kongruence a posléze také co do strategických záměrů a eventuálních omylů a přehmatů.
(Písek, 020603–2.)