Tento text se zabývá vztahem k celku jakožto přirozenou součástí lidského vnímání a myšlení, nikoli jako něčím uměle vnuceným. Autor vysvětluje, že naše vnímání komplexních objektů je výsledkem sofistikované organizační činnosti nervové soustavy, která probíhá autonomně bez vědomého dohledu. Tato činnost transformuje nespočetné množství drobných smyslových podnětů, jako jsou světelná kvanta dopadající na sítnici, do podoby strukturovaných celků. Práce se kriticky staví k tradici anglosaského empirismu, který předpokládal existenci čistých, bezprostředně daných počitků. Autor namísto toho argumentuje, že veškerá základní data vstupující do vědomí jsou již produktem složitého zprostředkování. Pochopení této vrozené schopnosti organizovat vnější podněty do celků je zásadní pro interpretaci lidské zkušenosti a životní praxe v moderním vědeckém kontextu.
[Vztah k celku – 1]
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 6. 10. 2002
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2002
[Vztah k celku – 1]
Vztah k celku resp. k celkům není ničím, co bychom museli svému myšlení a vůbec své životní praxi nějak oktrojovat. Náleží dnes už k obecně známým, vědou potvrzovaným skutečnostem, že to je organizace našeho „nervového systému“ (která je nota bene velmi podobná podobné organizaci tvorů o něco nižších), že třeba naše vidění zvířete nebo stromu je už výsledkem obrovské organizační práce, která probíhá bez naší vědomé kontroly a která zpracovává obrovské množství jednotlivých nepatrných podnětů, jež na nejnižší úrovni registrují naše smyslové orgány – v případě vidění to jsou vzruchy, vyvolané dopadem určitého množství kvant světelného záření, které dopadá na jednotlivé buňky sítnice našeho oka. Není to tak, že „vidíme“ jen jakousi hromadu primárních „počitků“, které by našemu vědomí byly „bezprostředně“ dány („immediate experience“), jak s tím počítali anglosasští empiristé (a senzualisté), ale ona „základní data“, poskytovaná našemu vědomí, jsou už velice komplikovaně zprostředkována, a my s touto komplikovanou zprostředkovaností musíme vážně počítat.
(Písek, 021006–1.)