Tato reflexe se věnuje posouzení rukopisu Lenky Karfíkové o Řehoři z Nyssy, určeného pro nakladatelství OIKUMENE. Autor textu jednoznačně doporučuje dílo k vydání, přičemž vyzdvihuje jeho ojedinělost, informační bohatost a pečlivé zpracování v kontextu české odborné literatury. Navzdory vysoké kvalitě a čtivosti však textu vytýká určité metodologické a filosofické nedostatky. Hlavní výtka směřuje k tomu, že kniha dostatečně neprovokuje k vlastnímu myšlení a k postavě Řehoře přistupuje spíše deskriptivně než jako k živému mysliteli relevantnímu pro současnost. Autor zpochybňuje setrvání v čistě metaforickém výkladu a redukci konceptu nekonečného pokroku na pouhou cestu duše. Kritizuje rovněž absenci hlubšího zdůvodnění, proč je studium Řehoře z Nyssy důležité i mimo ryze akademickou a historickou sféru. Celkově je rukopis hodnocen jako nezbytný, leč v jistých ohledech nepostačující příspěvek, který postrádá výraznější aktualizaci Řehořova odkazu pro moderního čtenáře a neukazuje na širší význam jeho myšlení v dnešním světě.
[Knížka Karfíkové o Řehoři z Nyssy]
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 28. 1. 1999
- jedná se o část původního dokumentu:
- 1999
[Knížka Karfíkové o Řehoři z Nyssy]
Dočetl jsem konečně (četl jsem po kouskách) „rukopis“ knížky Lenky Karfíkové o Řehoři z Nyssy, který nabídla nakladatelství OIKUMENE. Není pochyb o tom, že to máme vydat: je to knížka v našich poměrech nejen potřebná, ale ojedinělá. Přitom je zpracována pečlivě, informativně, čtivě, s mnoha (dokonce až příliš mnoha) odkazy, bohatou literaturou sekundární atd. A přece má jisté nedostatky či vady, o kterých nelze pomlčet. Knížka neprovokuje k myšlení, autorka sama své myšlení nepředkládá, jen jeho výsledky. Řehoř není zpřítomňován, ale popisován tak trochu jako brouk. Kromě toho mám své pochybnosti, zda je možné a případné dnes zůstat v rámci onoho metaforického výkladu, jaký měl v době Řehořově spíše jen formální charakter, a zda můžeme myšlenku „nekonečnosti“ (nekonečného pokroku) redukovat na „cestu duše“. Z celé knížky se nedozvíme, proč je zapotřebí se Řehořem zabývat, proč má být čten a studován ještě z jiných než čistě akademických, historických důvodů.
(Písek, 990128-3.)