Tento text se zabývá filosofickým konceptem intencionálních ne-předmětů, který autor staví do protikladu k tradičnímu chápání intencionálních předmětů. Podobně jako trvalo tisíciletí, než filosofie, především skrze Husserla, dospěla k poznání, že intencionální předmět není vnitřní součástí intencionálního aktu, předvídá autor dlouhý intelektuální proces v porozumění ne-předmětům. Hlavním argumentem je, že tyto intencionální ne-předměty nelze odvozovat z lidské subjektivity ani z našich intencionálních aktů. Text naznačuje, že porozumění této problematice bude klíčovým úkolem pro budoucí generace myslitelů. Autor zdůrazňuje nezávislost těchto entit na subjektu, čímž vyzývá k radikálnímu přehodnocení fenomenologických a ontologických východisek. Cílem je poukázat na limity současného uvažování a otevřít prostor pro novou kategorii bytí, která přesahuje tradiční subjekt-objektové dělení a nahlíží na intencionalitu v širším, neantropocentrickém kontextu, jenž se teprve začne plně vyjevovat v nadcházejících staletích.
[Intencionální ne-předměty]
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 13. 5. 1999
- jedná se o část původního dokumentu:
- 1999
[Intencionální ne-předměty]
Tak jako se intelektuální pokrok musel před víc než dvěma a půl tisíciletími vyrovnat s tzv. intencionálními předměty, tak se bude muset intelektuální vývoj v příštích staletích a možná tisíciletích vyrovnat s tím, čemu budeme říkat „intencionální ne-předměty“. A tak, jako to trvalo až do začátku našeho století, než se alespoň Husserlovi rozbřesklo, že intencionální předmět nemůže být součástí ani složkou intencionálního aktu (a dodnes nevíme, jak to rozumně interpretovat), bude i v příštích dobách ještě dlouho trvat, než si učiníme alespoň trochu jasno o tom, že ani intencioníální ne-předměty nelze odvozovat z našich intencionálních aktů, tedy z naší subjektivity.
(Praha, 990513-2.)