Poznámky k P. Teilhardovi¹

str. 29 – … byla hmota uchopena, vsána do super-molekulizačního pohybu…

str. 27 – život ve vesmíru … jako by byl všude pod tlakem, připraven kdekoli v kosmu vytrysknout i nejmenší skulinou a … (aby dospěl do krajnosti – komplexita

– vědomí)

str. 25 – kosmický pohyb samonavíjení … kam ale umístit jeho hlubokou pohonnou sílu?

str. 24 – vesmír, jakoby „zatížen“ komplexitou, padá shora |25| do stále dokonalejších forem uspořádání

str. 23 – k ozřejmění trvajícího, naléhavého, všude působícího mechanismu korpuskulizace

–"– – vesmír, jenž by se vcelku a odshora dolů navíjel okolo sebe ve vzrůstající komplexitě tak, až by zvnitřněl?

str. 22 – vidět v živém světě jakousi nesmírnou kytici částeček vržených (…) na svah neomezené korpuskulizace, …

str. 22 – aby však takový mechanismus – … – se mohl nastolit a pokračoval v působení, není k tomu třeba předpokládat, že pod ním existuje a působí nějaký mocný dynamismus?

str. 20 – s jakou drsností … je přímé vnímání počátků čehokoli našemu zraku automaticky odnímáno vložením dostatečné vrstvy minulosti

str. 30 – „počátky“ se ve všech oblastech neúprosně stírají: stávají se našim očím nerozeznatelné vlivem pohlcující činnosti minulosti

str. 32 – komplexita by se nemohla uvnitř každé korpuskule vyvíjet, kdyby přitom nevyvolávala krok za krokem spleť vztahů, jemnou a věčně hybnou rovnováhu mezi sousedními korpuskulemi.

str. 112 – pól psychické konvergence, k němuž hmota, uspořádávajíc se, gravituje…

str. 57 – široce o počátcích