{Trojice – interpretace}1
Jílovice,2 25. 7. 59
Božskou trojici by bylo možno civilně interpretovat snad i takto: Bůh otec3 = nadsvětný princip Pravdy; Bůh syn4 = inkarnovaná Pravda (v celé kosmické šíři); Bůh – Duch svatý = princip přímého působení Pravdy na lidskou subjektivitu bez subjektního prostředkování. Tu pak je problém, zda ani na úrovni theologické, ani na úrovni (platformě) filosofické není třeba ostře tuto třetí „osobu“ odmítnout.
(Jílovice, 25. 7. 1959; 590725–1.)5
1 Jde o poznámky k blíže neurčenému textu P. Teilharda de Chardin (nedatované, ovšem pocházející patrně z 12. 5. 1959, stejně jako předchozí záznam v tomtéž poznámkovém sešitě). – Pozn. red.
2 Jde o prvním záznam z rukopisně vedeného sešitu poznámek (bez dalšího označení), na nějž navazují další poznámky z 27. 7., 31. 7. (pravděpodobně) a 2. 8. 1959. – Pozn. red.
3 Jde o Jílovice u Kláštera nad Dědinou, v němž v r. 1957–1963 působil jako vikář a farář Hejdánkův přítel Jan Šimsa. – Pozn. red.
4 V pozdějším přepise do elektronické podoby: „Bůh-Otec“. – Pozn. red.
5 V pozdějším přepise do elektronické podoby: „Bůh-Syn“. – Pozn. red.