Logika IV [příprava]
| raw | skeny ◆ bytový seminář | přípravné poznámky, česky, vznik: 5. 10. 1987
text je přípravou k tomuto výslednému dokumentu:Logika IV
Strojový, zatím neredigovaný přepis
====================
189 (modrý sešit s kroužkovou vazbou).jpg
====================
příprava na 5.10.87 01 Pokud ze zkušenosti víme, není myšlení možné bez biologic kého resp. fyziologického základu. Vztah mezi neurofyzielogickými procesy a mezi myšlenkovými postupy však nebyl dosud nikdy objasněn. Psychofyzický paralelismus jako pokus o řešení tohoto problému na základě kartezianismu /a specielně spinozismus se ukázal jako nedržitelný. Povaha vztahu LOGU k myšlení a myšlení k LOGU 02 Nabízíme zcela odlišné řešení: jako každý přírodní proces /chápaný jako tzv. kauzální/ má i neurofyziologický základ myšlení některé struktury zajištované setrvačnostmi nižší úrovně, ale zároveň četné mezery mezi nimi a především zjemnělou a tím i oslabenou "kauzální" kontexturu. Díky této oslabenosti a zároveň zjemnělosti se pro půsebení /= nekas uzální působení/ LOGU otvírá zvláště přízniv vé pole. 03 Odborný vědecký výzkum neurofyziologické kauzality nám proto může ukázat důležité momenty duševních jevů všude tam, kde kauzální vztahy jsou spolehlivě vysledovatelné. Ovšem právě tam, kde jsou vysledovatelné, jsou silné a převažující, a tím ergo pokrývající ony nezbytné mezery a průliny specifických kontingencí, jimiž může proniknout a v duševním dění se uplatnit LOGOS /na příslušné vyšší úrovni, nikoliv na nižší biologické, kde se samozřejmě uplatňuje/. 04 Na druhé straně všude tam, kde vládne hrubá kontingence /skutečná náhodnost/, nejsou vůbec předpoklady k tomu, aby se LOGOS uplatnil, nebot to předpokládá zároveň oslabenost "kauzality" a zároveň zjeménělost její struktury do té míry, aby nestála v cestě uplatnění LOGU. Z jiné strany viděno, LOGOS má tím větší šanci, aby se uplatnil na vyšší úrovni, čím je struktura a sensibilita reaktibility jemnější a od hrubé "kauzality" emancipovanější. 05 Ale čím je reaktibilita jemnější a vůči "působení" LOGU otevřenější /a vnímavější, tím obtížnější je pro neurofyziologii zachytit sám fenomén vztahu mezi neurofyziologickým základem myšlení a mezi vlastními myšlenkovými postupy, nahlíženými sevnitř /tj. co do smyslu/. Tady nejde o nesnáz dočasnou, zaviněnou prozatímně příliš hrubými způsoby zkoumání, nýbrž o nesnáz elementární, nikdy ze strany odborně vědeckého zkoumání nepřekročitelnou. 87-535 -5 X 87
189 (modrý sešit s kroužkovou vazbou).jpg
====================
příprava na 5.10.87 01 Pokud ze zkušenosti víme, není myšlení možné bez biologic kého resp. fyziologického základu. Vztah mezi neurofyzielogickými procesy a mezi myšlenkovými postupy však nebyl dosud nikdy objasněn. Psychofyzický paralelismus jako pokus o řešení tohoto problému na základě kartezianismu /a specielně spinozismus se ukázal jako nedržitelný. Povaha vztahu LOGU k myšlení a myšlení k LOGU 02 Nabízíme zcela odlišné řešení: jako každý přírodní proces /chápaný jako tzv. kauzální/ má i neurofyziologický základ myšlení některé struktury zajištované setrvačnostmi nižší úrovně, ale zároveň četné mezery mezi nimi a především zjemnělou a tím i oslabenou "kauzální" kontexturu. Díky této oslabenosti a zároveň zjemnělosti se pro půsebení /= nekas uzální působení/ LOGU otvírá zvláště přízniv vé pole. 03 Odborný vědecký výzkum neurofyziologické kauzality nám proto může ukázat důležité momenty duševních jevů všude tam, kde kauzální vztahy jsou spolehlivě vysledovatelné. Ovšem právě tam, kde jsou vysledovatelné, jsou silné a převažující, a tím ergo pokrývající ony nezbytné mezery a průliny specifických kontingencí, jimiž může proniknout a v duševním dění se uplatnit LOGOS /na příslušné vyšší úrovni, nikoliv na nižší biologické, kde se samozřejmě uplatňuje/. 04 Na druhé straně všude tam, kde vládne hrubá kontingence /skutečná náhodnost/, nejsou vůbec předpoklady k tomu, aby se LOGOS uplatnil, nebot to předpokládá zároveň oslabenost "kauzality" a zároveň zjeménělost její struktury do té míry, aby nestála v cestě uplatnění LOGU. Z jiné strany viděno, LOGOS má tím větší šanci, aby se uplatnil na vyšší úrovni, čím je struktura a sensibilita reaktibility jemnější a od hrubé "kauzality" emancipovanější. 05 Ale čím je reaktibilita jemnější a vůči "působení" LOGU otevřenější /a vnímavější, tím obtížnější je pro neurofyziologii zachytit sám fenomén vztahu mezi neurofyziologickým základem myšlení a mezi vlastními myšlenkovými postupy, nahlíženými sevnitř /tj. co do smyslu/. Tady nejde o nesnáz dočasnou, zaviněnou prozatímně příliš hrubými způsoby zkoumání, nýbrž o nesnáz elementární, nikdy ze strany odborně vědeckého zkoumání nepřekročitelnou. 87-535 -5 X 87
====================
191 (modrý sešit s kroužkovou vazbou).jpg
====================
06 Polemika proti psychologismu užívala celé řady argumentů, které dodnes nikterak nepozbyly na váze. Nicméně rozhodujícím argumentem se nám zdá ten, který nebyl dosud formulován: psychologicky /a tím spíše neurofyziologicky/ nemůže být "logičnost" myšlení objasněna či vysvětlena, protože logickým se myšlení stává tam a díky tomu, kde a čím se díky vzrůstající kontingenci /ovšem specifické, nikoliv už jen hrubé/ otvírá vůči přicházejícímu LOGU, resp. v těch momentech, kdy přestává být pouhou 'kauzální' vazbou a kde se osvobozuje z tzv. kauzality ke strukturám, jejichž kontextura má teto genere odlišný charakter /než kauzální/. 07 Některé elementární počátky takové vnímavosti vůči "normám", jež nemají s kauzalitou /a setrvačnostmi vůbec/ nic společného, lze doložit už v říši živých bytestí /např. nepochybná tendence estetická nebo značný význam her a hr hravosti atd./. Ovšem to jen ukazuje, že jisté minimální předpoklady pro uvolnění z pout kauzality nalezneme již zde. Základní chybou dosavadních vědeckých průzkumů podobných fenoménů bývá tendence k hypostazi kauzálních vztahů takřka fyzikálního typu v chování a "myšlení" zvířat /např. celá teorie podmíněných reflexů apod./ 08 Normy "logičnosti" myšlení /a to ovšem nejsou jen normy formální správnosti / nejsou tudíž vysvětlitelné z kauzality neurofyziologických procesů, nýbrž jsou svébytné a prosazují se vlastně bez ohledu na ony procesy, ovšem díky uvolněnosti, která je nepochybně zajištěna již na oné neurofyziologické rovině právě zjemnělostí a tím i oslabeností setrvačných momentů, jež jsou základem tzv. kauzality. 09 Protože nám lidem jsou podoby působení" LOGU /a logičnosti/ nejbližší a nejzjevnější právě v myšlení a "na" myšlení, můžeme považovat zkoumání LOGU a jeho působení právě v tomto kontextu za nejvhodnější terén /přičemž ovšem musíme mít jasno, co vlastně chceme zkoumat, i když s tou rezervou, že samo zkoumání nám ukáže nutnost ono původní hleisko revidovat, opravit nebo i změnit/. 10 věc základní důležitosti však ukázal Hegel: myšlení není v žádném případě onou Descartovou nedějinnou "res cogitans", nýbrž LOGOS myšlení má úzký a hluboký vztah k dějinám a k dějinnosti. To je však myšlenka "ne-řecká 5. X 87 87-536
191 (modrý sešit s kroužkovou vazbou).jpg
====================
06 Polemika proti psychologismu užívala celé řady argumentů, které dodnes nikterak nepozbyly na váze. Nicméně rozhodujícím argumentem se nám zdá ten, který nebyl dosud formulován: psychologicky /a tím spíše neurofyziologicky/ nemůže být "logičnost" myšlení objasněna či vysvětlena, protože logickým se myšlení stává tam a díky tomu, kde a čím se díky vzrůstající kontingenci /ovšem specifické, nikoliv už jen hrubé/ otvírá vůči přicházejícímu LOGU, resp. v těch momentech, kdy přestává být pouhou 'kauzální' vazbou a kde se osvobozuje z tzv. kauzality ke strukturám, jejichž kontextura má teto genere odlišný charakter /než kauzální/. 07 Některé elementární počátky takové vnímavosti vůči "normám", jež nemají s kauzalitou /a setrvačnostmi vůbec/ nic společného, lze doložit už v říši živých bytestí /např. nepochybná tendence estetická nebo značný význam her a hr hravosti atd./. Ovšem to jen ukazuje, že jisté minimální předpoklady pro uvolnění z pout kauzality nalezneme již zde. Základní chybou dosavadních vědeckých průzkumů podobných fenoménů bývá tendence k hypostazi kauzálních vztahů takřka fyzikálního typu v chování a "myšlení" zvířat /např. celá teorie podmíněných reflexů apod./ 08 Normy "logičnosti" myšlení /a to ovšem nejsou jen normy formální správnosti / nejsou tudíž vysvětlitelné z kauzality neurofyziologických procesů, nýbrž jsou svébytné a prosazují se vlastně bez ohledu na ony procesy, ovšem díky uvolněnosti, která je nepochybně zajištěna již na oné neurofyziologické rovině právě zjemnělostí a tím i oslabeností setrvačných momentů, jež jsou základem tzv. kauzality. 09 Protože nám lidem jsou podoby působení" LOGU /a logičnosti/ nejbližší a nejzjevnější právě v myšlení a "na" myšlení, můžeme považovat zkoumání LOGU a jeho působení právě v tomto kontextu za nejvhodnější terén /přičemž ovšem musíme mít jasno, co vlastně chceme zkoumat, i když s tou rezervou, že samo zkoumání nám ukáže nutnost ono původní hleisko revidovat, opravit nebo i změnit/. 10 věc základní důležitosti však ukázal Hegel: myšlení není v žádném případě onou Descartovou nedějinnou "res cogitans", nýbrž LOGOS myšlení má úzký a hluboký vztah k dějinám a k dějinnosti. To je však myšlenka "ne-řecká 5. X 87 87-536