Strojový, zatím neredigovaný přepis
====================
doc01942220171128190651_005.jpg
====================
1. Dodatečný rápis / 13.1. 1958 M. J.L.H. takon, sami cili unteist pörmlang магать. Таята привина Hy netzla poukon dodenri Миелі дами marsisten gern Stein 7 qui sama didense není čimer сний мени ра doula neuriteèným (sin dudane jalo pololièrà forma!). Kormenзвости, na má tu výhodu, ne на v mi 2 sehrage besprovtiden vilchen невладе politické, hospodándé a mocenské posložení vil. Argument má voin nälen ber ohledu na to, Eolo sa nim stogu. A nelre täev, že maisisté nemohon че днеотчи ай re se nemo. urnal odchylnost, hon dál presvědört, klavné ne v zásadásh. Viazt lo مار -
doc01942220171128190651_005.jpg
====================
1. Dodatečný rápis / 13.1. 1958 M. J.L.H. takon, sami cili unteist pörmlang магать. Таята привина Hy netzla poukon dodenri Миелі дами marsisten gern Stein 7 qui sama didense není čimer сний мени ра doula neuriteèným (sin dudane jalo pololièrà forma!). Kormenзвости, na má tu výhodu, ne на v mi 2 sehrage besprovtiden vilchen невладе politické, hospodándé a mocenské posložení vil. Argument má voin nälen ber ohledu na to, Eolo sa nim stogu. A nelre täev, že maisisté nemohon че днеотчи ай re se nemo. urnal odchylnost, hon dál presvědört, klavné ne v zásadásh. Viazt lo مار -
====================
doc01942220171128190651_006.jpg
====================
refusion ale v taroné горной рити виление правиль pormulare di Jinal, co bude opravdu rásaden Válèèà' na naší oni, а Co inderler. èvroré mualosti. na pronikaviſti našsch analys, aljohon ми a römmlern zuvreddo na pole dind nepraporkované, bez quèа A par dem ztyöených cest. ludolel aaroniawn hany mo zahon (hidrett (madus) do loſtného stavu partownite Soбо Gratong. hreden zuillas. & prof. Riegrem; Filosofieré promotz. 1 : interview. rati obnovení
doc01942220171128190651_006.jpg
====================
refusion ale v taroné горной рити виление правиль pormulare di Jinal, co bude opravdu rásaden Válèèà' na naší oni, а Co inderler. èvroré mualosti. na pronikaviſti našsch analys, aljohon ми a römmlern zuvreddo na pole dind nepraporkované, bez quèа A par dem ztyöených cest. ludolel aaroniawn hany mo zahon (hidrett (madus) do loſtného stavu partownite Soбо Gratong. hreden zuillas. & prof. Riegrem; Filosofieré promotz. 1 : interview. rati obnovení
====================
doc01942420171128190854_001 [datování nejisté].jpg
====================
1. 2. 3. 4. J. Problematike: Радминии покосибот навотили s prices as ne élirita Diedmé Tuiſt. 1 nepizoenstuitl subjekbeste. perationalen me poachale /. 70 Flovek neprevoditeli – Kr. 349
doc01942420171128190854_001 [datování nejisté].jpg
====================
1. 2. 3. 4. J. Problematike: Радминии покосибот навотили s prices as ne élirita Diedmé Tuiſt. 1 nepizoenstuitl subjekbeste. perationalen me poachale /. 70 Flovek neprevoditeli – Kr. 349
====================
doc01942420171128190854_002.jpg
====================
1958 Určitým problémem je ovšem otázka vztahu absolutní pravdy (t.j. živé pravdy) k dvojině proměnlivost-neměnnost. Hromádka je přesvědčen, že Bůh je tentýž včera, dnes i na věky (Ev.o cestě za čl. 28), že je tentýž svrchovaný a neměnný Hospodin (dtto). Po mém soudu je oprávněnost tohoto pojetí svrchovaně problematická. Jedna věc je, jestliže prohlásíme, že pravda není součástí změn (jak třebas píše Rádl). To pak neznamená nic jiného, než že pravda není součástí světa, součástí přírody to tedy odpovídá zcela, Hromádkovým thesím. Ale jinou věcí je, jestliže od tohoto negativního určení přejdeme k positivním a prohlásíme, že pravda je stále stejná, neměnná, t.j. trvalá, nehnutá, nehybná, stálá, pevná, strnulá. Kdyby tomu tak bylo, pak všechno konkrétní, jedinečné, dějinné by bylo jen znečištěním pravdy. Ale tak tomu není. Kde je živá pravda, tam je všechno nové - to říká i Hromádka. Pravda platí jen a jen v konkretní dějinné situaci, v dané chvíli; jestliže určitou chvíli, určitou situaci propaseme, nikdy to už nemůžeme spravit. Pravda sama vede ke konkretním činům to není jen vliv okolností a podmínek, jak konkretně ten onen čin má vypadat a vypadá. Už toto rozlišení je ostatně významné: čin má být konkretní, do situace zaměřený, slovo má být vyřčeno do určité situace v určitou chvíli. To není jen vlivem okolností, že snad nemůže být slovo nebo čin zaměřen jinak než do konkretní situacě. Naopak, je to docela možné a bohužel časté, že se jak ve svých slovech tak ve svých činech vyhýbáme pokud možno konkretnosti a činíme ze svých slov prohlášení a ze svých činů symboly. Ale opak je správný: má tomu být obráceně. A že tomu tak býti má, to je dílem pravdy, ne dílem okolností. Pravda sama míří do konkretní situace; tato okolnost, tento charakter není důsledkem postupné relativisace v průběhu jejího uskutečňování, ale má svůj zdroj v jádru pravdy samotné. Ba dokonce všechno nové, všechno jedinečné koření nutně v pravdě, je z pravdy, má svůj původ a zdroj v pravdě. Z toho, že je pravda jedna jediná, nelze vyvozovat její neměnnost, její a neustálou totožnost. Tu se otvírá jistě řada velkých problémů; naším cílem je poukázat na tuto problematičnost, ne dekretovat nějaké uzavřené schema. 100 17.12.58
doc01942420171128190854_002.jpg
====================
1958 Určitým problémem je ovšem otázka vztahu absolutní pravdy (t.j. živé pravdy) k dvojině proměnlivost-neměnnost. Hromádka je přesvědčen, že Bůh je tentýž včera, dnes i na věky (Ev.o cestě za čl. 28), že je tentýž svrchovaný a neměnný Hospodin (dtto). Po mém soudu je oprávněnost tohoto pojetí svrchovaně problematická. Jedna věc je, jestliže prohlásíme, že pravda není součástí změn (jak třebas píše Rádl). To pak neznamená nic jiného, než že pravda není součástí světa, součástí přírody to tedy odpovídá zcela, Hromádkovým thesím. Ale jinou věcí je, jestliže od tohoto negativního určení přejdeme k positivním a prohlásíme, že pravda je stále stejná, neměnná, t.j. trvalá, nehnutá, nehybná, stálá, pevná, strnulá. Kdyby tomu tak bylo, pak všechno konkrétní, jedinečné, dějinné by bylo jen znečištěním pravdy. Ale tak tomu není. Kde je živá pravda, tam je všechno nové - to říká i Hromádka. Pravda platí jen a jen v konkretní dějinné situaci, v dané chvíli; jestliže určitou chvíli, určitou situaci propaseme, nikdy to už nemůžeme spravit. Pravda sama vede ke konkretním činům to není jen vliv okolností a podmínek, jak konkretně ten onen čin má vypadat a vypadá. Už toto rozlišení je ostatně významné: čin má být konkretní, do situace zaměřený, slovo má být vyřčeno do určité situace v určitou chvíli. To není jen vlivem okolností, že snad nemůže být slovo nebo čin zaměřen jinak než do konkretní situacě. Naopak, je to docela možné a bohužel časté, že se jak ve svých slovech tak ve svých činech vyhýbáme pokud možno konkretnosti a činíme ze svých slov prohlášení a ze svých činů symboly. Ale opak je správný: má tomu být obráceně. A že tomu tak býti má, to je dílem pravdy, ne dílem okolností. Pravda sama míří do konkretní situace; tato okolnost, tento charakter není důsledkem postupné relativisace v průběhu jejího uskutečňování, ale má svůj zdroj v jádru pravdy samotné. Ba dokonce všechno nové, všechno jedinečné koření nutně v pravdě, je z pravdy, má svůj původ a zdroj v pravdě. Z toho, že je pravda jedna jediná, nelze vyvozovat její neměnnost, její a neustálou totožnost. Tu se otvírá jistě řada velkých problémů; naším cílem je poukázat na tuto problematičnost, ne dekretovat nějaké uzavřené schema. 100 17.12.58
====================
doc01942620171128191050_001.jpg
====================
1958 S celou řadou Svitákových a Kosíkových thesí nesouhlasím (vždyť nemohu v sobě zapřít, že jsem se učil o Rádla), ale nejdůležitější věcí v zakončení filosofické diskusi - o tom jsem přesvědčen nejsou Svitákovy a Kosíkovy názory, ale okolnost, jak a s jaké platformy se jim čelí, jak a kým jsou odmítány. Považuje se za samozřejmost, že proti nesprávnému názoru fysikálnímu, biologickému, psychologickému se musí postavit správný názor rovněž fysikální, biologický, psychologický. Je sice pravda, že mohou být nalezeny a uváděny významné biologické argumenty proti určitému psychologickému výkladu, ale takové argumenty muse jí být psychologicky interpretovány a rozvedeny v novou, lepší theppii, v lepší psychologický výklad; nikterak nás neopravňují vyvracet psychologický pýklad pouhým poukazem na nějakou biologickou souvislost. Právě tak by tomu mělo být a napříště musí být vě filosofii. Jestliže se ukáže politická chyba nějakého filosofického výkladu, musí se tomuto výkladu čelit filosoficky a nikoli politicky. Jinak se ocitneme tam, kde jsme byli před XX.sjezdem. Tím samozřejmě nechti naprosto říci, že filosofické myšlení je cosi samostatného, co teprve ex post může být tak či onak politicky hodnoceno. Pozornost k politickým a vůbec sociálním důsledkum filosofického učení je vskutku významnou a nerozlučnou součástí každého skutečného filosofického myšlení. Nicméně politický argument sám o sobě je uprostřed filosofické problematiky čímsi nesourodým a proto víceznačným. Tím nevyslovuji pochybnost o jeho skutečné váze a kompetenci, nýbrž o tom, zda se jeho závažnost neprojeví skresleně až pitvorně, jestliže se prostě bez úvodu a bez ohledu na danou filosofickou souvislost posadí ve své politické podobě na místo, kde panují docela jiné poměry. Politický argument musí být - tak jsem přesvědčen - nejprve filosoficky přeinterpretován, tím nadán filosofickou určitostí a jednoznačností (které nemá a nemůže míst sám o sobě ani ne jurčitější argument politický) a tak transformován v argument filosofický. Tato transformace musí být exaktní, t.j. explicitní M - 1. XII. 58
doc01942620171128191050_001.jpg
====================
1958 S celou řadou Svitákových a Kosíkových thesí nesouhlasím (vždyť nemohu v sobě zapřít, že jsem se učil o Rádla), ale nejdůležitější věcí v zakončení filosofické diskusi - o tom jsem přesvědčen nejsou Svitákovy a Kosíkovy názory, ale okolnost, jak a s jaké platformy se jim čelí, jak a kým jsou odmítány. Považuje se za samozřejmost, že proti nesprávnému názoru fysikálnímu, biologickému, psychologickému se musí postavit správný názor rovněž fysikální, biologický, psychologický. Je sice pravda, že mohou být nalezeny a uváděny významné biologické argumenty proti určitému psychologickému výkladu, ale takové argumenty muse jí být psychologicky interpretovány a rozvedeny v novou, lepší theppii, v lepší psychologický výklad; nikterak nás neopravňují vyvracet psychologický pýklad pouhým poukazem na nějakou biologickou souvislost. Právě tak by tomu mělo být a napříště musí být vě filosofii. Jestliže se ukáže politická chyba nějakého filosofického výkladu, musí se tomuto výkladu čelit filosoficky a nikoli politicky. Jinak se ocitneme tam, kde jsme byli před XX.sjezdem. Tím samozřejmě nechti naprosto říci, že filosofické myšlení je cosi samostatného, co teprve ex post může být tak či onak politicky hodnoceno. Pozornost k politickým a vůbec sociálním důsledkum filosofického učení je vskutku významnou a nerozlučnou součástí každého skutečného filosofického myšlení. Nicméně politický argument sám o sobě je uprostřed filosofické problematiky čímsi nesourodým a proto víceznačným. Tím nevyslovuji pochybnost o jeho skutečné váze a kompetenci, nýbrž o tom, zda se jeho závažnost neprojeví skresleně až pitvorně, jestliže se prostě bez úvodu a bez ohledu na danou filosofickou souvislost posadí ve své politické podobě na místo, kde panují docela jiné poměry. Politický argument musí být - tak jsem přesvědčen - nejprve filosoficky přeinterpretován, tím nadán filosofickou určitostí a jednoznačností (které nemá a nemůže míst sám o sobě ani ne jurčitější argument politický) a tak transformován v argument filosofický. Tato transformace musí být exaktní, t.j. explicitní M - 1. XII. 58
====================
doc01942620171128191050_002.jpg
====================
1958 nestačí věc jen naznačit a nakousnout; tak by se otvíraly dvěře libovůli a snad i demagogii. Chtěl bych, aby se mi dobře rozumělo: zastávám rozhodně hledisko nerozlučné spojitosti a souvislosti mezi filosofií a politikou, mezi theorií a ideologií, mezi třídností a pravdivostí (resp. přímo pravdou); jde mi však o to, jak zabránit, aby došlo ke zkratu, ke krátkému spojení mezi obojím. Vztah mezi filosofií a politikou musí být jasný, průhledný, racionální, musí být otevřen každému zkoumání, t.j. musí být schopen stát se předmětem zkoumání jak filosofického, tak zkoumání vědecko politického. Nesmějí se připouštět zámlky, nesmí se nechat volné pole mluvkům, kteří konstruují a vkládají libovolné souvislosti mezi libovolné členy, kteří krátkozrace "odhalují" politické reakcionářství podle svého zdání, které příliš odráží průměrnost nebo podprůměrnost jejich mozkové kapacity. Mám-li uvést konkretní příklad: jestliže filosof analysuje pojem ideologie v Marxově a Engelsově myšlení, jestliže tento pojem oživuje a chce aplikovat na současnou situaci, je úplně nesmyslné chtít v tom vidět revisionismus a horší ještě hříchy. Takové počínání je třeba považovat za plně oprávněné; o pojmu nelze diskutovat, je.li pravdivý nebo nikoliv. Pravdivost je záležitostí soudů, nikoli pojmů. Myslitel je oprávněn konstruovat (lépe: nasoudit) jakýkoli pojem, o němž se domnívá, že by ho mohlo být s užitkem použito v řešení ně jakého problému. A je tedy plně oprávněn nového pojmu i použít - a to tím spíše, nejde-li o pojem nový, nýbrž již osvědčený a dokonce používaný samotnými klasiky marxismu. Jinou věcí je ovšem způsob, jak takového pojmu je použito, k jakým aplikacím se přistoupí. Je nesmysl charakterisovat jako reakční samo použití jakéhokoli pojmu; neproti tomu tam, kde se posuzuje oprávněnost jeho užití v určité souvislosti, musí být předložen důkladný a vyčerpávající rozbor daného použití, který by se neprovinil logickými nepřesnostmi a filosofickými chybami (jde-li o kontext filosofický). V takovém případě je rozhodující filosofický argument, nemůže však rozhodovat politická autorita. Nikde není ovšem řečeno, že to nemohou být právě místa, požívající vysokou 1-1. XII. 58
doc01942620171128191050_002.jpg
====================
1958 nestačí věc jen naznačit a nakousnout; tak by se otvíraly dvěře libovůli a snad i demagogii. Chtěl bych, aby se mi dobře rozumělo: zastávám rozhodně hledisko nerozlučné spojitosti a souvislosti mezi filosofií a politikou, mezi theorií a ideologií, mezi třídností a pravdivostí (resp. přímo pravdou); jde mi však o to, jak zabránit, aby došlo ke zkratu, ke krátkému spojení mezi obojím. Vztah mezi filosofií a politikou musí být jasný, průhledný, racionální, musí být otevřen každému zkoumání, t.j. musí být schopen stát se předmětem zkoumání jak filosofického, tak zkoumání vědecko politického. Nesmějí se připouštět zámlky, nesmí se nechat volné pole mluvkům, kteří konstruují a vkládají libovolné souvislosti mezi libovolné členy, kteří krátkozrace "odhalují" politické reakcionářství podle svého zdání, které příliš odráží průměrnost nebo podprůměrnost jejich mozkové kapacity. Mám-li uvést konkretní příklad: jestliže filosof analysuje pojem ideologie v Marxově a Engelsově myšlení, jestliže tento pojem oživuje a chce aplikovat na současnou situaci, je úplně nesmyslné chtít v tom vidět revisionismus a horší ještě hříchy. Takové počínání je třeba považovat za plně oprávněné; o pojmu nelze diskutovat, je.li pravdivý nebo nikoliv. Pravdivost je záležitostí soudů, nikoli pojmů. Myslitel je oprávněn konstruovat (lépe: nasoudit) jakýkoli pojem, o němž se domnívá, že by ho mohlo být s užitkem použito v řešení ně jakého problému. A je tedy plně oprávněn nového pojmu i použít - a to tím spíše, nejde-li o pojem nový, nýbrž již osvědčený a dokonce používaný samotnými klasiky marxismu. Jinou věcí je ovšem způsob, jak takového pojmu je použito, k jakým aplikacím se přistoupí. Je nesmysl charakterisovat jako reakční samo použití jakéhokoli pojmu; neproti tomu tam, kde se posuzuje oprávněnost jeho užití v určité souvislosti, musí být předložen důkladný a vyčerpávající rozbor daného použití, který by se neprovinil logickými nepřesnostmi a filosofickými chybami (jde-li o kontext filosofický). V takovém případě je rozhodující filosofický argument, nemůže však rozhodovat politická autorita. Nikde není ovšem řečeno, že to nemohou být právě místa, požívající vysokou 1-1. XII. 58
====================
doc01942620171128191050_003.jpg
====================
1958 politickou autoritu, odkud je právě nejzávažnější argument vysloven. Závažnost argumentu však není založena politickou autoritativností, spíše naopak: politická autorita se zvyšuje, je-li v otázkách filosofických podepřena filosoficky závažnou argumentací. Autoritativnost politická nemůže být nikdy důvodem k myšlenkové ledabylosti a polovičatosti. A v daném případě se mi zdá, že argumenty proti Svitákovi a Kosíkovi jsou velice ledabylé a polovičaté. Je sice pravda, že se mi nesmíme dát mást při posuzování pravdivosti rozmanitých výkladů jejich úrovní, t.j. hloubkou, hlubokomyslností. Avšak když sami si činíme nárok na to, aby naše vývody byly uznány, musíme být tak přesní a tak hlubocí, jak jen to dovedeme. Jinak neodhalujeme, nýbrž naopak zakrýváme pravdu, kterou třebas opravdu máme. Pochopitelně jde celá tato naše argumentace do větru. Maže nám tisíckrát jasno, že pohled Galileovým dalekohledem mohl být skutečným argumentem jen pro člověka astronomicky vzdělaného, nikoli pro sebevýznamnějšího theologa nebo církevního hodnostáře; právě tak nám může být tisíckrát jasno, že filosofický nebo vědecký názor může posoudit jenom filosof nebo vědec a že nemůže být rozhodující názor sebe významnějšího politika nebo stranického funkcionáře - pokud není právě filosofem nebo vědcem pochopitelně ! - když právě v této věci je ne jasno jiným a když čteme, že nikoli to či ono odborné pracoviště, ale strana se svými volenými orgány je centrem veškerého vědeckého i ideologického kvasu (LN 1958, č.48, str.6). Je nám právě z toho důvodu nesympatické, že článek je anonymní resp. že je podepsán kolektivem, jehož členové nejsou jmenováni. To ve filosofii není sympatické právě tak jako ve vědě: necht se každý postaví za svůj názor a necht se neskrývá za funkci, za kolektiv, za organisaci atd. Požadujeme, aby každý ručil za to, co říká a píše. A kdo ručí za článek, podepsáný " redakcí a redakční radou" ? Na koho se obrátit s polemikou ? - Celá věc působí nepěkným dojmem; zase krok k návratu před XX.sjezd. Uspě je tento pokus ? - 1. XII. 58
doc01942620171128191050_003.jpg
====================
1958 politickou autoritu, odkud je právě nejzávažnější argument vysloven. Závažnost argumentu však není založena politickou autoritativností, spíše naopak: politická autorita se zvyšuje, je-li v otázkách filosofických podepřena filosoficky závažnou argumentací. Autoritativnost politická nemůže být nikdy důvodem k myšlenkové ledabylosti a polovičatosti. A v daném případě se mi zdá, že argumenty proti Svitákovi a Kosíkovi jsou velice ledabylé a polovičaté. Je sice pravda, že se mi nesmíme dát mást při posuzování pravdivosti rozmanitých výkladů jejich úrovní, t.j. hloubkou, hlubokomyslností. Avšak když sami si činíme nárok na to, aby naše vývody byly uznány, musíme být tak přesní a tak hlubocí, jak jen to dovedeme. Jinak neodhalujeme, nýbrž naopak zakrýváme pravdu, kterou třebas opravdu máme. Pochopitelně jde celá tato naše argumentace do větru. Maže nám tisíckrát jasno, že pohled Galileovým dalekohledem mohl být skutečným argumentem jen pro člověka astronomicky vzdělaného, nikoli pro sebevýznamnějšího theologa nebo církevního hodnostáře; právě tak nám může být tisíckrát jasno, že filosofický nebo vědecký názor může posoudit jenom filosof nebo vědec a že nemůže být rozhodující názor sebe významnějšího politika nebo stranického funkcionáře - pokud není právě filosofem nebo vědcem pochopitelně ! - když právě v této věci je ne jasno jiným a když čteme, že nikoli to či ono odborné pracoviště, ale strana se svými volenými orgány je centrem veškerého vědeckého i ideologického kvasu (LN 1958, č.48, str.6). Je nám právě z toho důvodu nesympatické, že článek je anonymní resp. že je podepsán kolektivem, jehož členové nejsou jmenováni. To ve filosofii není sympatické právě tak jako ve vědě: necht se každý postaví za svůj názor a necht se neskrývá za funkci, za kolektiv, za organisaci atd. Požadujeme, aby každý ručil za to, co říká a píše. A kdo ručí za článek, podepsáný " redakcí a redakční radou" ? Na koho se obrátit s polemikou ? - Celá věc působí nepěkným dojmem; zase krok k návratu před XX.sjezd. Uspě je tento pokus ? - 1. XII. 58
====================
doc01945720171128194245_001.jpg
====================
1958 Je zřejmé, že musíme především upřesnit pojmy "vznik" a "zánik". Vznikem můžeme jednak rozumět náhlou přítomnost, náhlé objevení nějaké věci, jevu; 'to tenkrát, když chceme podtrhnout novost, neodvoditelnost této věci. Ale takové chápání je vždy nepřesné. Takový vznik je vždy abstrakcí, a nadto při exaktním vyšetřování prokazatelně nepřesnou, schematickou, v jádře chybnou a nepřípustnou abstrakcí. Také vznik je proces a nikoli čistý, náhlý a ostrý zlom. Věc lze ukázat nejzřetelně ji formální cestou. Jestliže chápeme danou situaci jako množinu a, b, c,...n? FPAK v následující situaci a, b, c,... ₁ lze jako vznik označit objeví-li se nějaké k₁, k němuž nenajdeme žádné k v předchozí situaci. Naproti tomu zánik je tam, kde k žádnému j nenajdeme odpovídající j₁ v situaci následné. Co to však znamená? Pro všechny členy množiny první, k nimž lze najít příslušné členy s indexem 1 z množiny druhé, platí, že trvají beze změny. Naproti tomu ve zbývajících případech se změna redukuje na objevení resp. zmizení nějakého členu bez jakékoli přípravy, bez jakékoli kontinuity. V podstatě věci pak tkví, že každá změna je analysovatelná tímto způsobem a tedy převoditelná na objevení resp. zaniknutí některých prvků dané sestavy. Jistě je zřejmé, že tato metoda fakticky eliminuje jakoukoli změnu; jinak řečeno: jeli změna něco jiného než vznik a zánik v tomto diskontinuitním smyslu, pak nejí tato metoda schopna změnu vůbec postihnout. To je důsledkem toho, že tato metoda je vlastně pokusem o konstrukci změny z nehybných členů, tedy z nehybnosti, neměnnosti. 1 Jak tedy rozumět lépe změně? Je změna absolutní kontinuita ? Existovaly pokusy, jimiž měl být popřen vzniká zánik. Většinou však znamenaly krok zpět, protože chtěly změnu redukovat na kombinace neměnností. Hlavně však odporovaly zkušenosti, prohlašujíce ji za pouhé zdání. Byly to pouhé konstrukce, odtržené od běžných zkušeností, od denního, praktického života. Kontinuita garantovaná neměnností není a nemůže být řešením. Jaká jiná kontinuita však může existovat a v čem spočívá ? 2 1. 1X. 58
doc01945720171128194245_001.jpg
====================
1958 Je zřejmé, že musíme především upřesnit pojmy "vznik" a "zánik". Vznikem můžeme jednak rozumět náhlou přítomnost, náhlé objevení nějaké věci, jevu; 'to tenkrát, když chceme podtrhnout novost, neodvoditelnost této věci. Ale takové chápání je vždy nepřesné. Takový vznik je vždy abstrakcí, a nadto při exaktním vyšetřování prokazatelně nepřesnou, schematickou, v jádře chybnou a nepřípustnou abstrakcí. Také vznik je proces a nikoli čistý, náhlý a ostrý zlom. Věc lze ukázat nejzřetelně ji formální cestou. Jestliže chápeme danou situaci jako množinu a, b, c,...n? FPAK v následující situaci a, b, c,... ₁ lze jako vznik označit objeví-li se nějaké k₁, k němuž nenajdeme žádné k v předchozí situaci. Naproti tomu zánik je tam, kde k žádnému j nenajdeme odpovídající j₁ v situaci následné. Co to však znamená? Pro všechny členy množiny první, k nimž lze najít příslušné členy s indexem 1 z množiny druhé, platí, že trvají beze změny. Naproti tomu ve zbývajících případech se změna redukuje na objevení resp. zmizení nějakého členu bez jakékoli přípravy, bez jakékoli kontinuity. V podstatě věci pak tkví, že každá změna je analysovatelná tímto způsobem a tedy převoditelná na objevení resp. zaniknutí některých prvků dané sestavy. Jistě je zřejmé, že tato metoda fakticky eliminuje jakoukoli změnu; jinak řečeno: jeli změna něco jiného než vznik a zánik v tomto diskontinuitním smyslu, pak nejí tato metoda schopna změnu vůbec postihnout. To je důsledkem toho, že tato metoda je vlastně pokusem o konstrukci změny z nehybných členů, tedy z nehybnosti, neměnnosti. 1 Jak tedy rozumět lépe změně? Je změna absolutní kontinuita ? Existovaly pokusy, jimiž měl být popřen vzniká zánik. Většinou však znamenaly krok zpět, protože chtěly změnu redukovat na kombinace neměnností. Hlavně však odporovaly zkušenosti, prohlašujíce ji za pouhé zdání. Byly to pouhé konstrukce, odtržené od běžných zkušeností, od denního, praktického života. Kontinuita garantovaná neměnností není a nemůže být řešením. Jaká jiná kontinuita však může existovat a v čem spočívá ? 2 1. 1X. 58
====================
doc01945720171128194245_002.jpg
====================
1958 Pro Aristotela je nejobecnějším pojmem pohyb (pokud jde o změnu). Liší šest druhů pohybu. Z nich přeměna vyvolává jediná určitou pochybnost, zda není nutné, aby se to, co se přeměňuje, měnilo některým z ostatních pohybů. Aristoteles však odmítá tyto pochybnosti a dokazuje, že je možná přeměna, která by nebyla ani vznikem či zánikem, ani zvětšením či zmenšením, ani změnou místa (uvádí případ, kdy něco zakoušíme). (Kategorie kap.14- str. 60.) Ale to ovšem není dost přesné, jak se zdá. Změna vždycka znamená, že něco, co tu bylo, už tu není, nebo že tu je, co tu dosud nebylo, případně obojí. Co jiného však je první případ než zánik, a co jiného případ druhý než vznik ? Ovšemže musíme vzniká a zánik chápat dost široce: přeměňuje-li se A, nemusí to nikterak znamenat zánik A jako celku a vznik čehosi zcela různého od A. Máme na mysli jen to, že proměna A ne se s sebou vždycky zánik nějakého a,b,c,...n, jestliže A je množina (a, b, c,....n) nebo (případně: a) vznik nějakého ampbmymommmmmmm n+1, n+2, n+3,.... n+k. V tom případě pak to, čemu říkáme změna (proměna) A, je pouze agregativním, souhrnným pohledem, zatím co skutečná změna nastává jen oním zánikem a, b, c,....n resp. vznikem n+1, n+2, n+3,.... n+k. Jestliže existuje nerozlučná svázanost a, b, c,....n, takže A je skutečným celkem a nikoli pouhým agregátem (a to je právě případ nejběžněnjší, ne-li vůbec výlučný), pak zánik ku př. a znamená nutně proměnu ostatních členů b, c...n. A tu ovšem můžeme pokračovat stejným způsobem dále: proměna těchto členů nutně znamená buď jejich zánik nebo alespoň zánik podčlenů, ku př. při změně b zánik podčèènů bbbb. A tak bychom mohli jít do nekonečna. Každá změna by byla bud vznikem nebo zánikem toho, co se mění. Naproti tomu to, co by nevznikalo ani nezanikalo, nemohlo by se měnit. Je zřejmé, že tento způsob úvahy se naprosto nehodí kuvažování o změně a pohybu, protože nepostihuje podstatu souvislostí, ale naopak uvažaje jenom přetržitost. Nicméně postihuje cosi skutečného. Proto jsme vedeni k odlišení změny a dění. a n 2 1. IX. 58 2
doc01945720171128194245_002.jpg
====================
1958 Pro Aristotela je nejobecnějším pojmem pohyb (pokud jde o změnu). Liší šest druhů pohybu. Z nich přeměna vyvolává jediná určitou pochybnost, zda není nutné, aby se to, co se přeměňuje, měnilo některým z ostatních pohybů. Aristoteles však odmítá tyto pochybnosti a dokazuje, že je možná přeměna, která by nebyla ani vznikem či zánikem, ani zvětšením či zmenšením, ani změnou místa (uvádí případ, kdy něco zakoušíme). (Kategorie kap.14- str. 60.) Ale to ovšem není dost přesné, jak se zdá. Změna vždycka znamená, že něco, co tu bylo, už tu není, nebo že tu je, co tu dosud nebylo, případně obojí. Co jiného však je první případ než zánik, a co jiného případ druhý než vznik ? Ovšemže musíme vzniká a zánik chápat dost široce: přeměňuje-li se A, nemusí to nikterak znamenat zánik A jako celku a vznik čehosi zcela různého od A. Máme na mysli jen to, že proměna A ne se s sebou vždycky zánik nějakého a,b,c,...n, jestliže A je množina (a, b, c,....n) nebo (případně: a) vznik nějakého ampbmymommmmmmm n+1, n+2, n+3,.... n+k. V tom případě pak to, čemu říkáme změna (proměna) A, je pouze agregativním, souhrnným pohledem, zatím co skutečná změna nastává jen oním zánikem a, b, c,....n resp. vznikem n+1, n+2, n+3,.... n+k. Jestliže existuje nerozlučná svázanost a, b, c,....n, takže A je skutečným celkem a nikoli pouhým agregátem (a to je právě případ nejběžněnjší, ne-li vůbec výlučný), pak zánik ku př. a znamená nutně proměnu ostatních členů b, c...n. A tu ovšem můžeme pokračovat stejným způsobem dále: proměna těchto členů nutně znamená buď jejich zánik nebo alespoň zánik podčlenů, ku př. při změně b zánik podčèènů bbbb. A tak bychom mohli jít do nekonečna. Každá změna by byla bud vznikem nebo zánikem toho, co se mění. Naproti tomu to, co by nevznikalo ani nezanikalo, nemohlo by se měnit. Je zřejmé, že tento způsob úvahy se naprosto nehodí kuvažování o změně a pohybu, protože nepostihuje podstatu souvislostí, ale naopak uvažaje jenom přetržitost. Nicméně postihuje cosi skutečného. Proto jsme vedeni k odlišení změny a dění. a n 2 1. IX. 58 2
====================
doc01945720171128194245_003.jpg
====================
1958 C'9 2. 1. IX. 58 Pro Aristotela je nejobecnějším pojmem pohyb (pokud jde o změnu). Liší šest druhů pohybu. Z nich přeměna vyvolává jediná určitou pochybnost, zda není nutné, aby se to, co se přeměňuje, měnilo některým z ostatních pohybů. Aristoteles však odmítá tyto pochybnosti a dokazuje, že je možná přeměna, která by nebyla ani vznikem či zánikem, ani zvětšením či zmenšením, ani změnou místa (uvádí případ, kdy něco zakoušíme). (Kategorie kap.14- str. 60.) Ale to ovšem není dost přesné, jak se zdá. Změna vždycka znamená, že něco, co tu bylo, už tu není, nebo že tu je, co tu dosud nebylo, případně obojí. Co jiného však je první případ než zánik, a co jiného případ druhý než vznik? Ovšemže musíme vzniká a zánik chápat dost široce: přeměňuje-li se A, nemusí to nikterak znamenat zánik A jako celku a vznik čehosi zcela různého od A. Máme na mysli jen to, že proměna A ne se s sebou vždycky zánik nějakého a,b,c,...n, jestliže A je množina (a,b,c,....n) nebo (případně: a) vznik nějakého rampamammmmm n+1, n+2, n+3,.... n+k. V tom případě pak to, čemu říkáme změna (proměna) A, je pouze agregativním, souhrnným pohledem, zatím co skutečná změna nastává jen oním zánikem a,b,c,....n resp. vznikem n+1, n+2, n+3,.... n+k. Jestliže existuje nerozlučná svázanost a, b, c,....n, takže A je skutečným celken a nikoli pouhým agregátem (a to je právě případ nejběžněnjší, ne-li vůbec výlučný), pak zánik ku př. a znamená nutně proměnu ostatních členů b, c...n. A tu ovšem můžeme pokračovat stejným způsobem dále: proměna těchto členů nutně znamená bud jejich zánik nebo alespoň zánik podčlenů, ku př. při změně b zánik podčaanů b b. A tak bychom mohli jít do nekonečna. ab Každá změna by byla bud vznikem nebo zánikem toho, co se mění. Naproti tomu to, co by nevznikalo ani nezanikalo, nemohlo by se měnit. Je zřejmé, že tento způsob úvahy se naprosto nehodí uvažování o změně a pohybu, protože nepostihuje podstatu souvislostí, ale naopak uvažaje jenom přetržitost. Nicméně postihuje cosi skutečného. Proto jsme vedeni k odlišení změny a dění. 1
doc01945720171128194245_003.jpg
====================
1958 C'9 2. 1. IX. 58 Pro Aristotela je nejobecnějším pojmem pohyb (pokud jde o změnu). Liší šest druhů pohybu. Z nich přeměna vyvolává jediná určitou pochybnost, zda není nutné, aby se to, co se přeměňuje, měnilo některým z ostatních pohybů. Aristoteles však odmítá tyto pochybnosti a dokazuje, že je možná přeměna, která by nebyla ani vznikem či zánikem, ani zvětšením či zmenšením, ani změnou místa (uvádí případ, kdy něco zakoušíme). (Kategorie kap.14- str. 60.) Ale to ovšem není dost přesné, jak se zdá. Změna vždycka znamená, že něco, co tu bylo, už tu není, nebo že tu je, co tu dosud nebylo, případně obojí. Co jiného však je první případ než zánik, a co jiného případ druhý než vznik? Ovšemže musíme vzniká a zánik chápat dost široce: přeměňuje-li se A, nemusí to nikterak znamenat zánik A jako celku a vznik čehosi zcela různého od A. Máme na mysli jen to, že proměna A ne se s sebou vždycky zánik nějakého a,b,c,...n, jestliže A je množina (a,b,c,....n) nebo (případně: a) vznik nějakého rampamammmmm n+1, n+2, n+3,.... n+k. V tom případě pak to, čemu říkáme změna (proměna) A, je pouze agregativním, souhrnným pohledem, zatím co skutečná změna nastává jen oním zánikem a,b,c,....n resp. vznikem n+1, n+2, n+3,.... n+k. Jestliže existuje nerozlučná svázanost a, b, c,....n, takže A je skutečným celken a nikoli pouhým agregátem (a to je právě případ nejběžněnjší, ne-li vůbec výlučný), pak zánik ku př. a znamená nutně proměnu ostatních členů b, c...n. A tu ovšem můžeme pokračovat stejným způsobem dále: proměna těchto členů nutně znamená bud jejich zánik nebo alespoň zánik podčlenů, ku př. při změně b zánik podčaanů b b. A tak bychom mohli jít do nekonečna. ab Každá změna by byla bud vznikem nebo zánikem toho, co se mění. Naproti tomu to, co by nevznikalo ani nezanikalo, nemohlo by se měnit. Je zřejmé, že tento způsob úvahy se naprosto nehodí uvažování o změně a pohybu, protože nepostihuje podstatu souvislostí, ale naopak uvažaje jenom přetržitost. Nicméně postihuje cosi skutečného. Proto jsme vedeni k odlišení změny a dění. 1
====================
doc01945720171128194245_004.jpg
====================
1958 2-1. IX. 58/2 Je zřejmé, že musíme především upřesnit pojmy "vznik" a "zánik". Vznikem můžeme jednak rozumět náhlou přítomnost, náhlé objevení nějaké věci, jevu; to tenkrát, když chceme podtrhhout novost, neodvoditelnost této věci. Ale takové chápání je vždy nepřesné. Takový vznik je vždy abstrakcí, a nadto při exaktním vyšetřování prokazatelně nepřesnou, schematickou, v jádře chybnou a nepřípustnou abstrakcí. Také vznik je proces a nikoli čistý, náhlý a ostrý zlom. Věc lze ukázat nejzřetelněji formální cestou. Jestliže chápeme danou situaci jako množinu a, b, c,...n? FPAK v následující situaci a... A lze jako vznik označit objeví-li se nějaké k₁, k němuž nenajdeme žádné k v předchozí situaci. Naproti tomu zánik je tam, kde k žádnému j nenajdeme odpovídající j1 v situaci následné. Co to však znamená? Pro všechny členy množiny první, k nimž lze najít příslušné členy s indexem 1 z množiny druhé, platí, že trvají beze změny. Naprotá tomu ve zbývajících případech se změna redukuje na objevení resp. zmizení nějakého členu bez jakékoli přípravy, bez jakékoli kontinuity. V podstatě věci pak tkví, že každá změng je analysovatelná tímto způsobem a tedy převoditelná na objevení resp. zaniknutí některých prvků dané sestavy. Jistě je zřejmé, že tato metoda fakticky eliminuje jakoukoli změnu; jinak řečeno: jeli změna něco jiného než vznik a zánik v tomto diskontinuitním smyslu, pak nejí tato metoda schopna změnu vůbec postihnout. To je důsledkem toho, že tato metoda je vlastně pokusem o konstrukci změny z nehybných členů, tedy z nehybnosti, neměnnosti. Jak tedy rozumět lépe změně? Je změna absolutní kontinuita ? Existovaly pokusy, jimiž měl být popřen vzniká zánik. Většinou však znamenaly krok zpět, protože chtěly změnu redukovat na kombinace neměnností. Hlavně však odporovaly zkušenosti, prohlašujíce ji za pouhé zdání. Byly to pouhé konstrukce, odtržené od běžných zkušeností, od denního, praktického života. Kontinuita garantovaná neměnností není a nemůže být řešením. Jaká jiná kontinuita však může existovat a v čem spočívá ?
doc01945720171128194245_004.jpg
====================
1958 2-1. IX. 58/2 Je zřejmé, že musíme především upřesnit pojmy "vznik" a "zánik". Vznikem můžeme jednak rozumět náhlou přítomnost, náhlé objevení nějaké věci, jevu; to tenkrát, když chceme podtrhhout novost, neodvoditelnost této věci. Ale takové chápání je vždy nepřesné. Takový vznik je vždy abstrakcí, a nadto při exaktním vyšetřování prokazatelně nepřesnou, schematickou, v jádře chybnou a nepřípustnou abstrakcí. Také vznik je proces a nikoli čistý, náhlý a ostrý zlom. Věc lze ukázat nejzřetelněji formální cestou. Jestliže chápeme danou situaci jako množinu a, b, c,...n? FPAK v následující situaci a... A lze jako vznik označit objeví-li se nějaké k₁, k němuž nenajdeme žádné k v předchozí situaci. Naproti tomu zánik je tam, kde k žádnému j nenajdeme odpovídající j1 v situaci následné. Co to však znamená? Pro všechny členy množiny první, k nimž lze najít příslušné členy s indexem 1 z množiny druhé, platí, že trvají beze změny. Naprotá tomu ve zbývajících případech se změna redukuje na objevení resp. zmizení nějakého členu bez jakékoli přípravy, bez jakékoli kontinuity. V podstatě věci pak tkví, že každá změng je analysovatelná tímto způsobem a tedy převoditelná na objevení resp. zaniknutí některých prvků dané sestavy. Jistě je zřejmé, že tato metoda fakticky eliminuje jakoukoli změnu; jinak řečeno: jeli změna něco jiného než vznik a zánik v tomto diskontinuitním smyslu, pak nejí tato metoda schopna změnu vůbec postihnout. To je důsledkem toho, že tato metoda je vlastně pokusem o konstrukci změny z nehybných členů, tedy z nehybnosti, neměnnosti. Jak tedy rozumět lépe změně? Je změna absolutní kontinuita ? Existovaly pokusy, jimiž měl být popřen vzniká zánik. Většinou však znamenaly krok zpět, protože chtěly změnu redukovat na kombinace neměnností. Hlavně však odporovaly zkušenosti, prohlašujíce ji za pouhé zdání. Byly to pouhé konstrukce, odtržené od běžných zkušeností, od denního, praktického života. Kontinuita garantovaná neměnností není a nemůže být řešením. Jaká jiná kontinuita však může existovat a v čem spočívá ?
====================
ScanImage060.jpg
====================
Frenosse je minull mure zil dopredu gen Rad, rebe späitemänge, èvni voin Dr morné fem tak rüdruge, че To mar ft prosté repo nemmire jen prosté porraconet XA Navaroval nar minn й дл мени ū lost mire zen him, materiálem pro vin Marten A to mamenés, ie nem мет 1 2x Sterben. poarchi Vestranné Eritvee a dukladnérem Ihledávámi. zeledten. de a • nafde zarincipes a De Messi. 25. VI. 56 sa définitions». рас bloubkon. 1 vabali wachez Deste a se je konfrontest че Filosofie var nemure pinaroval аши aui Mé Marten. ani své posee a ساته ہو princity.
ScanImage060.jpg
====================
Frenosse je minull mure zil dopredu gen Rad, rebe späitemänge, èvni voin Dr morné fem tak rüdruge, че To mar ft prosté repo nemmire jen prosté porraconet XA Navaroval nar minn й дл мени ū lost mire zen him, materiálem pro vin Marten A to mamenés, ie nem мет 1 2x Sterben. poarchi Vestranné Eritvee a dukladnérem Ihledávámi. zeledten. de a • nafde zarincipes a De Messi. 25. VI. 56 sa définitions». рас bloubkon. 1 vabali wachez Deste a se je konfrontest че Filosofie var nemure pinaroval аши aui Mé Marten. ani své posee a ساته ہو princity.
====================
ScanImage061.jpg
====================
зки rýbré musí se масел a matem pribo Donmás. Bloepren очи 30 de mim väg meron n Je saire pierqe SA اول éduit. de Còi od literární Zrilite právé Wör Jaw sim, je videg merr Vormont a rovinout vesteri aparál de könn, als pärsta von Koneng, a to d Яптеці ne mé Porens. na in dod A To 5S S Ch jy نه NO fol hourl 3-f
ScanImage061.jpg
====================
зки rýbré musí se масел a matem pribo Donmás. Bloepren очи 30 de mim väg meron n Je saire pierqe SA اول éduit. de Còi od literární Zrilite právé Wör Jaw sim, je videg merr Vormont a rovinout vesteri aparál de könn, als pärsta von Koneng, a to d Яптеці ne mé Porens. na in dod A To 5S S Ch jy نه NO fol hourl 3-f
====================
ScanImage062.jpg
====================
I Zware z jemnon filosofre nonи женти domila Fondoteragier Mor realismem (materiavernamená, dacaliseen bomen), par to se v něm ийги apriorni forum Polospelého вазнава. Интрия заветове Varmile w 25. VI. 56 مع musi wodt négation tents zor dobre fired sebe poStari, gakmile sem dobil poriani, naitala perni Park & tone, al rom! od nito se х ороги озвитва, ад Borbraila. – se
ScanImage062.jpg
====================
I Zware z jemnon filosofre nonи женти domila Fondoteragier Mor realismem (materiavernamená, dacaliseen bomen), par to se v něm ийги apriorni forum Polospelého вазнава. Интрия заветове Varmile w 25. VI. 56 مع musi wodt négation tents zor dobre fired sebe poStari, gakmile sem dobil poriani, naitala perni Park & tone, al rom! od nito se х ороги озвитва, ад Borbraila. – se
====================
ScanImage064.jpg
====================
1 I Filosofie digin a) co bj e) 2) poon digrzy 1. со не сере 2. fenomen (roshdien) Dessinert (procespar se dips) shahr re dège & dépinách: smysl, theorie défin X ffre despen I miste foloosse v depräch (stách, augun folaose dèpre) 1
ScanImage064.jpg
====================
1 I Filosofie digin a) co bj e) 2) poon digrzy 1. со не сере 2. fenomen (roshdien) Dessinert (procespar se dips) shahr re dège & dépinách: smysl, theorie défin X ffre despen I miste foloosse v depräch (stách, augun folaose dèpre) 1
====================
ScanImage084.jpg
====================
Dodatečny rápis / 13.1. 1958. M J.L.H. Men' takon', sami cili unteist pörmlaz shepormleg 1. Meri marsidly grin дома таята! привина отчи ai. poukion diskusi marzirts. в пеђува расвети 7 Qui sama dideuse není čimer они drala neuritääným (sir Durdane jalo politièrà forma!). Kormeuна з'вости, na má tu zhodu, ne v mi 2 nehrage besprostieden üldhen poloweré, hospodándké a mocendié posložení vil. Argument má von nälen ber ohledu na to, п Rolo da nim stogu. A nelre fiés, de marziché nemohon че н re se nemournal odchylnost, hon dál přesvědöst, blavné ne v zásadách. Vragt lo Visztto
ScanImage084.jpg
====================
Dodatečny rápis / 13.1. 1958. M J.L.H. Men' takon', sami cili unteist pörmlaz shepormleg 1. Meri marsidly grin дома таята! привина отчи ai. poukion diskusi marzirts. в пеђува расвети 7 Qui sama dideuse není čimer они drala neuritääným (sir Durdane jalo politièrà forma!). Kormeuна з'вости, na má tu zhodu, ne v mi 2 nehrage besprostieden üldhen poloweré, hospodándké a mocendié posložení vil. Argument má von nälen ber ohledu na to, п Rolo da nim stogu. A nelre fiés, de marziché nemohon че н re se nemournal odchylnost, hon dál přesvědöst, blavné ne v zásadách. Vragt lo Visztto
====================
ScanImage085.jpg
====================
refusion порит знати очі, све pormulare d my вижение провинггайдалта Jival, co bude opravdu rásadin Válèèà' na naší na pronikaco micolor. Co èvroré malistin а a viſti našich analys, aljohon romeuon purredo na pole dind nepraporkované, bez quèdem ztyöených cest. звъцка сел. & taroné а pal ludolel aayoneal n Transy mo له ( hon (hädreht (madas) do raمله sotného stare parwreite an Eratorg. hreden zuillas. wrof. Riegrem. Filosofseré promotz. : Con бо interview rati obnovení --
ScanImage085.jpg
====================
refusion порит знати очі, све pormulare d my вижение провинггайдалта Jival, co bude opravdu rásadin Válèèà' na naší na pronikaco micolor. Co èvroré malistin а a viſti našich analys, aljohon romeuon purredo na pole dind nepraporkované, bez quèdem ztyöených cest. звъцка сел. & taroné а pal ludolel aayoneal n Transy mo له ( hon (hädreht (madas) do raمله sotného stare parwreite an Eratorg. hreden zuillas. wrof. Riegrem. Filosofseré promotz. : Con бо interview rati obnovení --
====================
ScanImage099.jpg
====================
di Podáinal definics feltrofee je nesmyslné predenimen je duvodu nestéczych: cena Sherétoh deponice сепа Млейной je (zomeme-li Construované zkény geoa goo.) problematická; ze to mar 1 metrièré à 1 Ze pilosopie, je ur frete. Nem filosofieren problemation resupolne pizders im proso, me gliert, wo Je no práce eminentne pressoI'vome methner gar Ymersh مدار Moola filosofera. filassin samé au ahol. Ja Zapich eilech mure convert sa révid práve Photo Cavala! whake o дужи ему, my je miesto, do filosofie to groká filosofieré refave afan grz فهشمية سميم heاهكار ممعية vodem بعد 1 * shu 7 Skater – presso do filosofie mire bil nou predestien filosofièré proteine – u fèrmon, dewni je bèärheng Herz 23.1.58 obahn, со чи -
ScanImage099.jpg
====================
di Podáinal definics feltrofee je nesmyslné predenimen je duvodu nestéczych: cena Sherétoh deponice сепа Млейной je (zomeme-li Construované zkény geoa goo.) problematická; ze to mar 1 metrièré à 1 Ze pilosopie, je ur frete. Nem filosofieren problemation resupolne pizders im proso, me gliert, wo Je no práce eminentne pressoI'vome methner gar Ymersh مدار Moola filosofera. filassin samé au ahol. Ja Zapich eilech mure convert sa révid práve Photo Cavala! whake o дужи ему, my je miesto, do filosofie to groká filosofieré refave afan grz فهشمية سميم heاهكار ممعية vodem بعد 1 * shu 7 Skater – presso do filosofie mire bil nou predestien filosofièré proteine – u fèrmon, dewni je bèärheng Herz 23.1.58 obahn, со чи -
====================
ScanImage101.jpg
====================
20.4.58 Ficorific (de nemuse al والمحال امسه ater салал definitione máral dan'' mi ne conta el wärté Spoleduri, слово ав па von grande musi sama, re se où opriil a tear an nas zelerit. nerim ndönem. wité, v o * то манена!, че п r کے مسار carto praání a adentièrem wörté крепять же пошеворлагани, 0 prosaremi Maisé usiloval. me привеенети! Спе би а du porteda nemá Priemie nerize pisledu Wrang, ale to je nag této né verzeniatré, gestedie Rom посчи прасти spravon zernélio druling. гриживо Cesta filosofa se ого ра certami Zürzen, ruansen certamin Locar делайте н neparon mienne mure Rivist mure jul Pratón nebo Val
ScanImage101.jpg
====================
20.4.58 Ficorific (de nemuse al والمحال امسه ater салал definitione máral dan'' mi ne conta el wärté Spoleduri, слово ав па von grande musi sama, re se où opriil a tear an nas zelerit. nerim ndönem. wité, v o * то манена!, че п r کے مسار carto praání a adentièrem wörté крепять же пошеворлагани, 0 prosaremi Maisé usiloval. me привеенети! Спе би а du porteda nemá Priemie nerize pisledu Wrang, ale to je nag této né verzeniatré, gestedie Rom посчи прасти spravon zernélio druling. гриживо Cesta filosofa se ого ра certami Zürzen, ruansen certamin Locar делайте н neparon mienne mure Rivist mure jul Pratón nebo Val
====================
ScanImage102.jpg
====================
La ins se S ре puisis Zobönon ceston mäte Zizhen. Ale nihing ne grzmi? zimi nepradá, nital se & delié dobu soutiène, Wh Ama اله Ronal neprestane staral a souch wir, a neorlati a povat natolik, als wäysten. rad thro pil & räch mir serm Midleistori, las piné, že jeho рячка pordilige se Martin! re vede jornam docami. که مهم cently. се села ad کافه سه لا علاقة & wouy cél mile se nenaché Forumа заво 3 ver dam mine selo S molècnics. un) sono ne m -
ScanImage102.jpg
====================
La ins se S ре puisis Zobönon ceston mäte Zizhen. Ale nihing ne grzmi? zimi nepradá, nital se & delié dobu soutiène, Wh Ama اله Ronal neprestane staral a souch wir, a neorlati a povat natolik, als wäysten. rad thro pil & räch mir serm Midleistori, las piné, že jeho рячка pordilige se Martin! re vede jornam docami. که مهم cently. се села ad کافه سه لا علاقة & wouy cél mile se nenaché Forumа заво 3 ver dam mine selo S molècnics. un) sono ne m -
====================
ScanImage104.jpg
====================
1 (1) Piner, 23.7.59 Pravda je jedna predessien плочи пизки, 1 (orotnostech) é wristé vies platé пранни стуки дем грана pranda. Ber tohoto predpoкойто Мали жени mirné pomání i dvypí pravda nebo dokonce s'écra pravda prosté není ráél na pravda. Ale stor neque, to vubec puamená me Co je v dané rituaci 7 ,"سلم منه "Jedna pravda"». Co èvni pravco fi du peeton prandon a Wis ad toho, co pransion со мень! ? 2 More rigné mylné je popull, se pomáini Joronší prandone racist & réparke prandsch nebo alespon prayée clement in arvasitules Wail, re mimo sond není prang, te pranda Je & conden. Dies Naime, že to be genom here, pron ylld. Am sám / Verlivanced her грил ve ( * كسمله reton sese s sebou pranddval palo soon realite req. Evalifikovanet.
ScanImage104.jpg
====================
1 (1) Piner, 23.7.59 Pravda je jedna predessien плочи пизки, 1 (orotnostech) é wristé vies platé пранни стуки дем грана pranda. Ber tohoto predpoкойто Мали жени mirné pomání i dvypí pravda nebo dokonce s'écra pravda prosté není ráél na pravda. Ale stor neque, to vubec puamená me Co je v dané rituaci 7 ,"سلم منه "Jedna pravda"». Co èvni pravco fi du peeton prandon a Wis ad toho, co pransion со мень! ? 2 More rigné mylné je popull, se pomáini Joronší prandone racist & réparke prandsch nebo alespon prayée clement in arvasitules Wail, re mimo sond není prang, te pranda Je & conden. Dies Naime, že to be genom here, pron ylld. Am sám / Verlivanced her грил ve ( * كسمله reton sese s sebou pranddval palo soon realite req. Evalifikovanet.
====================
ScanImage105.jpg
====================
(2) Pilur, 23.7.58. Musine stapely mnational contexty détrès net je pratſ Vertiran sond. Miéméné nicménem Arosto sond pare telur poutar na 1 misto, Steré je vlaster prende, nese & reton durar na fiston платит pravienisl, neclenost, Pranda müže pewnet dopät. yern. To rustána & platdosi & rehog, dage porton – pime od urolonaich sondin этой déle re concessum svriden. Odtud prostulé Jageloro premistem', re prande qe де pour pars gotin. mones! Sière nor piostonqué'me Je mörténne sarblematisoránd techto them, porivne me si Intesarchs ſe tu déparé ce7 T lostort, dep. relations craire Anal is mise reduita pest. Musime se ptáli, adruse pschan!, Carusové ne reine, è im raprotonánas, na prome pohled je rigene,, re some – mitort züensch grand me 1 اسلra O
ScanImage105.jpg
====================
(2) Pilur, 23.7.58. Musine stapely mnational contexty détrès net je pratſ Vertiran sond. Miéméné nicménem Arosto sond pare telur poutar na 1 misto, Steré je vlaster prende, nese & reton durar na fiston платит pravienisl, neclenost, Pranda müže pewnet dopät. yern. To rustána & platdosi & rehog, dage porton – pime od urolonaich sondin этой déle re concessum svriden. Odtud prostulé Jageloro premistem', re prande qe де pour pars gotin. mones! Sière nor piostonqué'me Je mörténne sarblematisoránd techto them, porivne me si Intesarchs ſe tu déparé ce7 T lostort, dep. relations craire Anal is mise reduita pest. Musime se ptáli, adruse pschan!, Carusové ne reine, è im raprotonánas, na prome pohled je rigene,, re some – mitort züensch grand me 1 اسلra O
====================
ScanImage106.jpg
====================
(3) hans, 23.7.58 sous suvad. v romanitosti. Dinkeinorti, & néi se blo н prang nanáſzé. To var naprosed nelle vici 0 Jeduité, 1. v. celvatorti promiterni hewa prang. Ta nim qarancona'na Та дал замовити Жилейной, мы when & portsien prang your à s'tür Vaternosti, qu toho postiem má tital, paréti gleyen Vézy, & min nám půjde camérime. hachtà se ſaidém 0 se в чий a ha not se lá se alterna. mirem hledal грошо сеи, мик Jome misté, Men mé 1 woni rešení: sary on the m' سلك مالها میره & 1.20. Juhperte. Tu var právé na eminentis znam pro datin postup. Co dété towe sugere Jedním subpertem, jeduction, 'allem, Miry je nadlo калло pen spechocinal & perpektong natole, in évní pravdu. volio. Buchhon wrandon, Jesuston ? кон Odrand se bere tato promoter а гайтий приостий нер Várovin –
ScanImage106.jpg
====================
(3) hans, 23.7.58 sous suvad. v romanitosti. Dinkeinorti, & néi se blo н prang nanáſzé. To var naprosed nelle vici 0 Jeduité, 1. v. celvatorti promiterni hewa prang. Ta nim qarancona'na Та дал замовити Жилейной, мы when & portsien prang your à s'tür Vaternosti, qu toho postiem má tital, paréti gleyen Vézy, & min nám půjde camérime. hachtà se ſaidém 0 se в чий a ha not se lá se alterna. mirem hledal грошо сеи, мик Jome misté, Men mé 1 woni rešení: sary on the m' سلك مالها میره & 1.20. Juhperte. Tu var právé na eminentis znam pro datin postup. Co dété towe sugere Jedním subpertem, jeduction, 'allem, Miry je nadlo калло pen spechocinal & perpektong natole, in évní pravdu. volio. Buchhon wrandon, Jesuston ? кон Odrand se bere tato promoter а гайтий приостий нер Várovin –
====================
ScanImage107.jpg
====================
(4) Palmer, 23.7.58 nort supporte? her aupara mihi oboje weiten zuiturnirl alloooh & Tu je na ти 2 митни 2 ponnéinés ponere subjektu. ройс sutekturstie. Výsledkem tohoto Donnám par je (par marnance. no v dem praes) predporend perése rárage Cardého, latonihe wodurcinéinn, Xhera мета! Hera predměty charasser a sez nemiſe sama till subдив Jesten. Ta par plastie torin peer tim, aim pain, se garantem gynich prani ponny, pravé tráinssti. Orien grane 1 sub / gestione se nemire plane obaril pinat ner pars prandra o této trainichig prava povaha pake pranda o provare Tat se urarn– Vein podstatne vuition son piston meri häſdeni par – Nann men oni'm nepielza nemötese garantene, su cometern rätáron Nels Wenterven, he & Zut mala a ald. 1 مة
ScanImage107.jpg
====================
(4) Palmer, 23.7.58 nort supporte? her aupara mihi oboje weiten zuiturnirl alloooh & Tu je na ти 2 митни 2 ponnéinés ponere subjektu. ройс sutekturstie. Výsledkem tohoto Donnám par je (par marnance. no v dem praes) predporend perése rárage Cardého, latonihe wodurcinéinn, Xhera мета! Hera predměty charasser a sez nemiſe sama till subдив Jesten. Ta par plastie torin peer tim, aim pain, se garantem gynich prani ponny, pravé tráinssti. Orien grane 1 sub / gestione se nemire plane obaril pinat ner pars prandra o této trainichig prava povaha pake pranda o provare Tat se urarn– Vein podstatne vuition son piston meri häſdeni par – Nann men oni'm nepielza nemötese garantene, su cometern rätáron Nels Wenterven, he & Zut mala a ald. 1 مة
====================
ScanImage108.jpg
====================
Pink, 23.7, 58 t nocování Jednotan grand viecchi ( vési). кошарату Poronime in quese to ystihnout sim notline pand chápeme paro posch, vorwärené prandy a they prane ponny vidé. véciali. Wednicopieduction rámuka vání text chapene Varo pranden (abrolatin, precision), дцый qui possien se naše réduotione prang ( gato wart prévé posonſzeé. 2 1 (5) المسلمه ve Duléimidling. оны ме حمسه حمام ماسما ha rème qué qürstoupil de liber neuen zertamalsonéré perolm'ch thin' à usele niri, yetemaldeworld polani ? tiowieпилить гравати 2 việ m! quang. Je proto portuläten, prition pranda (aberlatin) ſel gelen, jest gravé mielené resp. галети что мешить Pelativeirt karalého lakiného polum je sint que sir, Je süren je tu je vcelet Wednoro-
ScanImage108.jpg
====================
Pink, 23.7, 58 t nocování Jednotan grand viecchi ( vési). кошарату Poronime in quese to ystihnout sim notline pand chápeme paro posch, vorwärené prandy a they prane ponny vidé. véciali. Wednicopieduction rámuka vání text chapene Varo pranden (abrolatin, precision), дцый qui possien se naše réduotione prang ( gato wart prévé posonſzeé. 2 1 (5) المسلمه ve Duléimidling. оны ме حمسه حمام ماسما ha rème qué qürstoupil de liber neuen zertamalsonéré perolm'ch thin' à usele niri, yetemaldeworld polani ? tiowieпилить гравати 2 việ m! quang. Je proto portuläten, prition pranda (aberlatin) ſel gelen, jest gravé mielené resp. галети что мешить Pelativeirt karalého lakiného polum je sint que sir, Je süren je tu je vcelet Wednoro-
====================
ScanImage109.jpg
====================
مرامه Co nico. ruber. (6) Scher, 23.7.58 le èástečnéle, je sutschl schopen ㅈ unde säſeint. Je proto large votim tém nesen prèmèdieném (abiluten) a crgo o 0 casti глана relations reduotuito Getémem, Mej se poronis & per né poſsivem. Edrarem toho jest Densionist, że rádf zohém nesmion till rella rijednoien жете! -lin 4 por o Marion, Juon o portiicur praney shall raíbranon. podráſson raidého selovito porum. Käigt votée chapon na Марой cesti za prevoton. Protsie var sám o sobo mami tyl night Wedureen, so mn. re se neumire proſti yngel, zorgen pigil er weim gref, je ceste ла plasse sa pandon. سلم rem. poras golden e prenote. کاسا Vickémin ystému. Souse love mezi zetémem girlan you a séangélim je n при mornine andentiènina
ScanImage109.jpg
====================
مرامه Co nico. ruber. (6) Scher, 23.7.58 le èástečnéle, je sutschl schopen ㅈ unde säſeint. Je proto large votim tém nesen prèmèdieném (abiluten) a crgo o 0 casti глана relations reduotuito Getémem, Mej se poronis & per né poſsivem. Edrarem toho jest Densionist, że rádf zohém nesmion till rella rijednoien жете! -lin 4 por o Marion, Juon o portiicur praney shall raíbranon. podráſson raidého selovito porum. Käigt votée chapon na Марой cesti za prevoton. Protsie var sám o sobo mami tyl night Wedureen, so mn. re se neumire proſti yngel, zorgen pigil er weim gref, je ceste ла plasse sa pandon. سلم rem. poras golden e prenote. کاسا Vickémin ystému. Souse love mezi zetémem girlan you a séangélim je n при mornine andentiènina
====================
ScanImage110.jpg
====================
Nur 23.7.58 (7) rospory & promise a Hecová'nim zich plaster deshamith его остава во алой Miren. / je régmé, że franche nelle naúral, cyber se минию ла A ماما Pro nese pominé mil. je pirmaine, que je to ceste га заности to ruplati pen ale somnir puolele chapéche. ivritní cesté pedustwoioni, ceguali histe Divdeſ ploropse je liebe chepal di Potrieme planſ, de moto polnen. nor 0 cestu sa prandon. пементи в вони, ре, н (absolutni) prande redensiesimſe yours prande práve na hilo cesti, pe ла глакости ceston grands. subie, ie (gar Gle uléréno findi) prande meni nico, 2 сний врати на при se mild sürtliignal (hey nico pomilo ако Или ne rodil ميس السنة tato. Joncurné. eeche
ScanImage110.jpg
====================
Nur 23.7.58 (7) rospory & promise a Hecová'nim zich plaster deshamith его остава во алой Miren. / je régmé, że franche nelle naúral, cyber se минию ла A ماما Pro nese pominé mil. je pirmaine, que je to ceste га заности to ruplati pen ale somnir puolele chapéche. ivritní cesté pedustwoioni, ceguali histe Divdeſ ploropse je liebe chepal di Potrieme planſ, de moto polnen. nor 0 cestu sa prandon. пементи в вони, ре, н (absolutni) prande redensiesimſe yours prande práve na hilo cesti, pe ла глакости ceston grands. subie, ie (gar Gle uléréno findi) prande meni nico, 2 сний врати на при se mild sürtliignal (hey nico pomilo ако Или ne rodil ميس السنة tato. Joncurné. eeche
====================
ScanImage111.jpg
====================
od prominervirhd richo reálného dim! I no prominesweld näucher vlatniks write) nýber qu''se жалик го 7 me co i gore yana a (8) (8) 23.7.58, Porr sonario. miten particomiatrin für – mašeno. he was apelige армир 52 eo سلام mer! vréſent do uskutéinováno, که امسار سرا سی a ике se za prandon. la zirnäneng, metit & rebon. migrávné sounstare situa " rald. Proto námyhar за meses (Jare il voustředěné pohornoner. adre de no ре nem mele Bah CON lun! prande paro, pruelis). Snad пролет Suad & cesta prany Men' vala più mirené, pre toie de alta poutar na reCationiſt. càssièrent. Nie 7 کے ہے aa a bièné promöuldupínáno na ha elo. je artie patrno, re ранно, prande mais temen, re mith, mitols so nito vene 4 о
ScanImage111.jpg
====================
od prominervirhd richo reálného dim! I no prominesweld näucher vlatniks write) nýber qu''se жалик го 7 me co i gore yana a (8) (8) 23.7.58, Porr sonario. miten particomiatrin für – mašeno. he was apelige армир 52 eo سلام mer! vréſent do uskutéinováno, که امسار سرا سی a ике se za prandon. la zirnäneng, metit & rebon. migrávné sounstare situa " rald. Proto námyhar за meses (Jare il voustředěné pohornoner. adre de no ре nem mele Bah CON lun! prande paro, pruelis). Snad пролет Suad & cesta prany Men' vala più mirené, pre toie de alta poutar na reCationiſt. càssièrent. Nie 7 کے ہے aa a bièné promöuldupínáno na ha elo. je artie patrno, re ранно, prande mais temen, re mith, mitols so nito vene 4 о
====================
ScanImage112.jpg
====================
(9) delslagse mire ſist meriène he гаспене pouse na rowerém rostora konkretnich sentečnosti, v rep haloch, Steré milan bèèène farmy sh pozornosti. Konce Concu netre not pontarem 24.7.58, lind на билейнтын чене! меня hon G'l newrnány. а веряже par je moins Zuvertonpil de duterpretaci, racionálním arhe mentum, imoré loyvaré' Y'star. be seosin ass. Je licha tedy Apprve nagil mesditestigun патлек жладык / névorogh predstar, pohadu, tagali, naſul Diſté pricespo slag, waaral choppy resp. neampshirt nichezel hasnade poncích interpretaci potom provést Interpretact plasten. Tarouſin brez para pern dues En zu. cas, puéna a soker, zuz, niré, sugere, aktivita, Cansalita, pranda ald. Rospory, nesuatre, argumenty prin as роти proté mig sig einer осо -
ScanImage112.jpg
====================
(9) delslagse mire ſist meriène he гаспене pouse na rowerém rostora konkretnich sentečnosti, v rep haloch, Steré milan bèèène farmy sh pozornosti. Konce Concu netre not pontarem 24.7.58, lind на билейнтын чене! меня hon G'l newrnány. а веряже par je moins Zuvertonpil de duterpretaci, racionálním arhe mentum, imoré loyvaré' Y'star. be seosin ass. Je licha tedy Apprve nagil mesditestigun патлек жладык / névorogh predstar, pohadu, tagali, naſul Diſté pricespo slag, waaral choppy resp. neampshirt nichezel hasnade poncích interpretaci potom provést Interpretact plasten. Tarouſin brez para pern dues En zu. cas, puéna a soker, zuz, niré, sugere, aktivita, Cansalita, pranda ald. Rospory, nesuatre, argumenty prin as роти proté mig sig einer осо -
====================
ScanImage113.jpg
====================
(10) Wher, 247.58 Viber, samoſtalesen. Izsch relations samiſtaturst de orridonje drogim Musobem. Jednal platné v romaniz'ch vinter pretačních porusech. red s romanitých předpokladu, garn Jednal-opacne-proprustigt. ruson interprétacs. Orem rardá Carona interpretace rnamena soncăoné paroun extrapolan motoru, Isai а pon v daném protéinm (roporn, argemente a proc.) racireMr. Paw problemy (ako) башосец spore var iſku Vriter Ber Goridiona Je zich nice, retre ne presonázy & se počònazé Müdürt. tim je zároven vid rada Vuterpretainies nonnosti vyloušena. Whilem Urolem je sed, far se utarge hlavních probééper monime poveroval sa rárledes èlent potom Interpolaci racleungene do cecroné vnterpretace, série. nue / شلعneel -
ScanImage113.jpg
====================
(10) Wher, 247.58 Viber, samoſtalesen. Izsch relations samiſtaturst de orridonje drogim Musobem. Jednal platné v romaniz'ch vinter pretačních porusech. red s romanitých předpokladu, garn Jednal-opacne-proprustigt. ruson interprétacs. Orem rardá Carona interpretace rnamena soncăoné paroun extrapolan motoru, Isai а pon v daném protéinm (roporn, argemente a proc.) racireMr. Paw problemy (ako) башосец spore var iſku Vriter Ber Goridiona Je zich nice, retre ne presonázy & se počònazé Müdürt. tim je zároven vid rada Vuterpretainies nonnosti vyloušena. Whilem Urolem je sed, far se utarge hlavních probééper monime poveroval sa rárledes èlent potom Interpolaci racleungene do cecroné vnterpretace, série. nue / شلعneel -
====================
ScanImage114.jpg
====================
hired, 24.7.58 (14) Talo horie veella usilupe & postižené prandy. Je ted/ otárka, vará je souvislost meri prandon ha jedné strane a желі Ich proken of T ½ tomm cils je kiba analzen. val vlastní pivahen probei – un, otárky, rosporn, myślentiné neonare, argumenta a pod. Ta Duseinist, re ontologei musime racorist na Lakoykel peanothukch, problémmese, midir' Maré o realiton u vlastnine Picturtié vagin leurového aparátu s dochári tarto rých prípadech ner Vedurtheže to není. virám nestrákéi, chir résili racilèné. Jestevie se nénmième zhnous perto пай pornrum. oystematénor, Ve so to proso, re suchen nevoime (atel.) tusime spoliè& poradé Jeditery ba in saroy. V rámar danilo
ScanImage114.jpg
====================
hired, 24.7.58 (14) Talo horie veella usilupe & postižené prandy. Je ted/ otárka, vará je souvislost meri prandon ha jedné strane a желі Ich proken of T ½ tomm cils je kiba analzen. val vlastní pivahen probei – un, otárky, rosporn, myślentiné neonare, argumenta a pod. Ta Duseinist, re ontologei musime racorist na Lakoykel peanothukch, problémmese, midir' Maré o realiton u vlastnine Picturtié vagin leurového aparátu s dochári tarto rých prípadech ner Vedurtheže to není. virám nestrákéi, chir résili racilèné. Jestevie se nénmième zhnous perto пай pornrum. oystematénor, Ve so to proso, re suchen nevoime (atel.) tusime spoliè& poradé Jeditery ba in saroy. V rámar danilo
====================
ScanImage115.jpg
====================
(12) все, 24.7.5 девочки првений wote'nin Gohom ber oblivé prèsháreld, a jedné partie do aruhé, Gustlore, puesto dochésime z problémům (royonin pode), je to je to jednak dorladem capiti meri zotér невает a tim, 2 gote co più cheème poSilmirel, town prandon, Jednar Ve dorla dem re pravda proni ما rà do maisch predstav hopen a do do našeho pomone na redurthirsch mästech, на mirowd tedy tak ve y presentonale célá najednon, ybri se nanarage à pistém Mysle se na nés disavadní porman aparál jednothin'ch místech ze láme, Prolamage, narmin adtad par promité 3 na je a ۱۷ v centrálním útora do watnich parlé, aly nongre v novém gystémem, Murz par s нловаттиано ави pak bude nutre raion moon لكم –
ScanImage115.jpg
====================
(12) все, 24.7.5 девочки првений wote'nin Gohom ber oblivé prèsháreld, a jedné partie do aruhé, Gustlore, puesto dochésime z problémům (royonin pode), je to je to jednak dorladem capiti meri zotér невает a tim, 2 gote co più cheème poSilmirel, town prandon, Jednar Ve dorla dem re pravda proni ما rà do maisch predstav hopen a do do našeho pomone na redurthirsch mästech, на mirowd tedy tak ve y presentonale célá najednon, ybri se nanarage à pistém Mysle se na nés disavadní porman aparál jednothin'ch místech ze láme, Prolamage, narmin adtad par promité 3 na je a ۱۷ v centrálním útora do watnich parlé, aly nongre v novém gystémem, Murz par s нловаттиано ави pak bude nutre raion moon لكم –
====================
ScanImage116.jpg
====================
C 24.7.58, liver liver (13) Potwiescheme artic vier pe musíme si uvedomil, rimmel, re problém nemí (prane sar paro sopor, argument apron) Plastnosti revive (ystému), übeſ je to je vlastie údálost, Eterá stavi präston partii. dané seowe (zystému) do nové situace. Vrinden saré 1 arter laraj rásah doter prang T phamena ndálost. nedo, ao se во Stane T nemuie adeshil. nico nového, a mi se se par Návà chrowohem virsale, duterpretací a götému, mojch prové', Pranda sex proniká do našeho myšlen (all rüber de mote i rolem nas) na jedrithische. на кантнязы mistech, cich a weitele rituachrliche, proste sig امعه -مرج 2 ر a Co hic et nune; a pica raida reflexe bude vy Литон о занадто morn miconal a redureen salozial reduction you prunike v obrar celé prava.
ScanImage116.jpg
====================
C 24.7.58, liver liver (13) Potwiescheme artic vier pe musíme si uvedomil, rimmel, re problém nemí (prane sar paro sopor, argument apron) Plastnosti revive (ystému), übeſ je to je vlastie údálost, Eterá stavi präston partii. dané seowe (zystému) do nové situace. Vrinden saré 1 arter laraj rásah doter prang T phamena ndálost. nedo, ao se во Stane T nemuie adeshil. nico nového, a mi se se par Návà chrowohem virsale, duterpretací a götému, mojch prové', Pranda sex proniká do našeho myšlen (all rüber de mote i rolem nas) na jedrithische. на кантнязы mistech, cich a weitele rituachrliche, proste sig امعه -مرج 2 ر a Co hic et nune; a pica raida reflexe bude vy Литон о занадто morn miconal a redureen salozial reduction you prunike v obrar celé prava.
====================
ScanImage117.jpg
====================
(14) Paber, 24.7.58 Zu celkem rigné, de land! райно о so ystém je rásonen pes rusen o nimit de situace i tearn olamisrahoven sar a pe ale Чимен май і злакоет, рабва te je hotam & cells, rrorem E závonen je protene ad prand pozò, nosem 1 pinne opusti اس aten esh ملسط الله Rainer prandes. vehit opoušti mirto, na nème jedine se Iñinem reflexe had tarory'mn Оттели pùspadem, by se prande stalen, nemire lit värmnipsi podána & Gystémem d знан mus requ. caustin. nà, racilina & opteren. то по obarem rem doMladen toho, we pranda ye Jedne celá', Wedurecné, ale je alonen pracipe, Stává se, realinge se & Convetnich quiſpadech, situacial. To me me y man he duchaty entelepréré à 1 netveré Mid A
ScanImage117.jpg
====================
(14) Paber, 24.7.58 Zu celkem rigné, de land! райно о so ystém je rásonen pes rusen o nimit de situace i tearn olamisrahoven sar a pe ale Чимен май і злакоет, рабва te je hotam & cells, rrorem E závonen je protene ad prand pozò, nosem 1 pinne opusti اس aten esh ملسط الله Rainer prandes. vehit opoušti mirto, na nème jedine se Iñinem reflexe had tarory'mn Оттели pùspadem, by se prande stalen, nemire lit värmnipsi podána & Gystémem d знан mus requ. caustin. nà, racilina & opteren. то по obarem rem doMladen toho, we pranda ye Jedne celá', Wedurecné, ale je alonen pracipe, Stává se, realinge se & Convetnich quiſpadech, situacial. To me me y man he duchaty entelepréré à 1 netveré Mid A
====================
ScanImage118.jpg
====================
25.7.58, Pner (15) y pomání se prosaruge pranda valvine, pinar her vinde finde. Zatim ces vinde vinde prisoti? Галог со pranda "hie et anne», li. g. Ve V. besprostiednían rorojem. Wuten nového, Empiedu porte – pyrciho vinde sam 7 vièlo 7 de se päänsez nadslá, le züäpadu, poráni, (milemn, milenkové préas, polooser, vide ald.) je situace. odlvina: su se pranda od piirt. samotném nductiounge doſsiren Gütöten. Jednar se realisuse se sealisuse v'abstrates, obechorld, (obecném), v porum о озелает с денегавий Анагий ystém; jednar T н реалити nasionání, prolanovi Je v Lar ли лавозка зніший, а кл dale cárade mnoy'n ysteme. Woh'm sorneum, Eseré oper budou podobni nasionalny a probanovány. Je sice pistá thetha is ortaldimi oblasting realizace prany. Nejen sie také staré je nove, all / -
ScanImage118.jpg
====================
25.7.58, Pner (15) y pomání se prosaruge pranda valvine, pinar her vinde finde. Zatim ces vinde vinde prisoti? Галог со pranda "hie et anne», li. g. Ve V. besprostiednían rorojem. Wuten nového, Empiedu porte – pyrciho vinde sam 7 vièlo 7 de se päänsez nadslá, le züäpadu, poráni, (milemn, milenkové préas, polooser, vide ald.) je situace. odlvina: su se pranda od piirt. samotném nductiounge doſsiren Gütöten. Jednar se realisuse se sealisuse v'abstrates, obechorld, (obecném), v porum о озелает с денегавий Анагий ystém; jednar T н реалити nasionání, prolanovi Je v Lar ли лавозка зніший, а кл dale cárade mnoy'n ysteme. Woh'm sorneum, Eseré oper budou podobni nasionalny a probanovány. Je sice pistá thetha is ortaldimi oblasting realizace prany. Nejen sie také staré je nove, all / -
====================
ScanImage119.jpg
====================
(16) Palmer, 25.7.58 sonce ronch racorens offrande, i bagi ornem nikolio besproViedne. In ovšem staré со шиит 2 lagi, na prchárſon, moim, b'l qudtonáns; Dubé mané nie nového the oljerit co se neopMužeme ſals mijar o staré. Mireme і длой ж se se proto pháil rardé Weilhe nove coun opiral al معید то нет! айсо мелеко ? Venom véc pechindnre deta Rai; haré na tomto misté. ſe ticha vertoupil & stapen oblidat dallag mic a site Inlichosh. Jau rigno Pardé, Staré W v sobe rachována nèco a té prandf, for vidièdlo sa wuf mail, lose gesto Glo nym. Jolo sivaha nane wrange, e plastie apde o radion Madan adlismert. advomirt, 0 min bha (yle) red ha 15. shand, he ad رما و 0 je nag ma it 40 n'an quse o analapriortrace, Wt ne quième saquin 도 -
ScanImage119.jpg
====================
(16) Palmer, 25.7.58 sonce ronch racorens offrande, i bagi ornem nikolio besproViedne. In ovšem staré со шиит 2 lagi, na prchárſon, moim, b'l qudtonáns; Dubé mané nie nového the oljerit co se neopMužeme ſals mijar o staré. Mireme і длой ж se se proto pháil rardé Weilhe nove coun opiral al معید то нет! айсо мелеко ? Venom véc pechindnre deta Rai; haré na tomto misté. ſe ticha vertoupil & stapen oblidat dallag mic a site Inlichosh. Jau rigno Pardé, Staré W v sobe rachována nèco a té prandf, for vidièdlo sa wuf mail, lose gesto Glo nym. Jolo sivaha nane wrange, e plastie apde o radion Madan adlismert. advomirt, 0 min bha (yle) red ha 15. shand, he ad رما و 0 je nag ma it 40 n'an quse o analapriortrace, Wt ne quième saquin 도 -
====================
ScanImage120.jpg
====================
O (17) To, że je pranoca phoma (par müre Gl Ypsans se sh. (1)), la relay Give relatweinina vily Gua! tam, Jae durar je prèsummt & vics, I mir you, he sen gore, Més sugere respe, na nèa jaлиг peles Ergenweller de durar не стра ( pono součást. haprow come lan ма далбнити же oleksionim súchávà cachován, je zdrojem jedvworld girang jedinost sanstného leti, samotné proucnosti vees, le m'é se one franda adnášé. far mrem 28.7.58, livr معه هم اسلملم 4 Ju Je prandas vécé verorcuèné. ſejala: praveca ber vier четирсени, же стая марал пти зленови ch سلحالا daha Gat мен nese refon, v sobi, pe same di certy pron soon prandon. resoludné, partie supé. Vparire zuchadé je Urušen Goalstation pornic mehd. prandon. plande مت se stává Jednon de lié (dlun. pod.); shim as V druhém
ScanImage120.jpg
====================
O (17) To, że je pranoca phoma (par müre Gl Ypsans se sh. (1)), la relay Give relatweinina vily Gua! tam, Jae durar je prèsummt & vics, I mir you, he sen gore, Més sugere respe, na nèa jaлиг peles Ergenweller de durar не стра ( pono součást. haprow come lan ма далбнити же oleksionim súchávà cachován, je zdrojem jedvworld girang jedinost sanstného leti, samotné proucnosti vees, le m'é se one franda adnášé. far mrem 28.7.58, livr معه هم اسلملم 4 Ju Je prandas vécé verorcuèné. ſejala: praveca ber vier четирсени, же стая марал пти зленови ch سلحالا daha Gat мен nese refon, v sobi, pe same di certy pron soon prandon. resoludné, partie supé. Vparire zuchadé je Urušen Goalstation pornic mehd. prandon. plande مت se stává Jednon de lié (dlun. pod.); shim as V druhém
====================
ScanImage121.jpg
====================
M 1 трекі ж скажа! podstata prave Varn funkce. Mám da to (18) Pilur, 28.7.58 negaron sama Jsr da to, že p V picolession biebe se jumont cákladní albé, totie votimim goreng & vén, а писате celse sepsi on relations, per сли pon dctii predpoklada aunitiel prand (6.7. tádné pravo), neustávajícím úsilím o postie – av lancer the prownow). 산 a radu المسافة Mu Jeansy Karda piste me Mendes, radu tävé rávisle na pichluſných subfertesh ست 1 val pranda sanaa nem denisprovatelné s vier sa mon verávidle na vs péopar que pertened, je qu'že son pravon perspetsivon, d & mir se ofernge f pravá drás, prane pindobe. viai. Prená prosba vier par není totorina's danon Dentiänisti, ale je ramirène do tuarnene: je spin solánéme
ScanImage121.jpg
====================
M 1 трекі ж скажа! podstata prave Varn funkce. Mám da to (18) Pilur, 28.7.58 negaron sama Jsr da to, že p V picolession biebe se jumont cákladní albé, totie votimim goreng & vén, а писате celse sepsi on relations, per сли pon dctii predpoklada aunitiel prand (6.7. tádné pravo), neustávajícím úsilím o postie – av lancer the prownow). 산 a radu المسافة Mu Jeansy Karda piste me Mendes, radu tävé rávisle na pichluſných subfertesh ست 1 val pranda sanaa nem denisprovatelné s vier sa mon verávidle na vs péopar que pertened, je qu'že son pravon perspetsivon, d & mir se ofernge f pravá drás, prane pindobe. viai. Prená prosba vier par není totorina's danon Dentiänisti, ale je ramirène do tuarnene: je spin solánéme
====================
ScanImage122.jpg
====================
28.7.58, River (19) міня hablédnout, jará je pravá podoba vécs, Muamené hed rospomal jhé polémi, sezi näil, Ihr pravon fucres. Vie osiem velmi často fund quye puar ner par répondé дире Jéſénem pravéſem n'éche har ju je pranon funré' a édli mero davon funkci, سے prandon а обилесини mitold shoda, yksi nagpar ngori, storé vità pe cines, Where po práci na uvé dení věcí. ha ли плавити славии. Ина dè mi věcí do prazjahe rolejé je teg promíru, piesportectom dislearem pomá'n prangs, 1.7. pinéré pravé ponaly vící. Osſem reyen viss, s'élovère je poſtaven & prance. To mamené, re d'on ma svou pravon wan, mé poslámé, merd. mers gehst dulin – y'u tvorter Vest pornir hapon. Clon't neme leg Clovil ässe N T nimè à اگه ليسه
ScanImage122.jpg
====================
28.7.58, River (19) міня hablédnout, jará je pravá podoba vécs, Muamené hed rospomal jhé polémi, sezi näil, Ihr pravon fucres. Vie osiem velmi často fund quye puar ner par répondé дире Jéſénem pravéſem n'éche har ju je pranon funré' a édli mero davon funkci, سے prandon а обилесини mitold shoda, yksi nagpar ngori, storé vità pe cines, Where po práci na uvé dení věcí. ha ли плавити славии. Ина dè mi věcí do prazjahe rolejé je teg promíru, piesportectom dislearem pomá'n prangs, 1.7. pinéré pravé ponaly vící. Osſem reyen viss, s'élovère je poſtaven & prance. To mamené, re d'on ma svou pravon wan, mé poslámé, merd. mers gehst dulin – y'u tvorter Vest pornir hapon. Clon't neme leg Clovil ässe N T nimè à اگه ليسه
====================
ScanImage123.jpg
====================
(20) Paber, 28.7.58 ben úrol, před sebou jenom чи aly pomáharé visum vil po سعد pranných rolegisl leſſ. Gärnon, pravon cedon, when vedle hard to pravon дласти сели posláním Je растал praconal na sobie, на denim pracoval na mote. frace na mote, reforma wote Je leg tim, co со dělal. Vlastné ponake pravos val wortne my celpe tam, ra que o grande élovita, prandus à lovitu. Tima Tím páromén zarnage, re pravde. Uchasten na estige vere los D a te Bun sure laps mohon til jedine purnáděny na если Methy mind. Son acou Je so faré lopos (osem fabing, reprasſ, acprandwich layo), Mery cové de camill népſèreampiù abconcom а ганы на nejborné scest. ہو ما on sám. Jeho nyin пости ale preè conèt ma e سے کھا چه میکہ
ScanImage123.jpg
====================
(20) Paber, 28.7.58 ben úrol, před sebou jenom чи aly pomáharé visum vil po سعد pranných rolegisl leſſ. Gärnon, pravon cedon, when vedle hard to pravon дласти сели posláním Je растал praconal na sobie, на denim pracoval na mote. frace na mote, reforma wote Je leg tim, co со dělal. Vlastné ponake pravos val wortne my celpe tam, ra que o grande élovita, prandus à lovitu. Tima Tím páromén zarnage, re pravde. Uchasten na estige vere los D a te Bun sure laps mohon til jedine purnáděny na если Methy mind. Son acou Je so faré lopos (osem fabing, reprasſ, acprandwich layo), Mery cové de camill népſèreampiù abconcom а ганы на nejborné scest. ہو ما on sám. Jeho nyin пости ale preè conèt ma e سے کھا چه میکہ
====================
ScanImage124.jpg
====================
30.7.58, Miver (21) Jaké je vitale mere evertem a Jarz pravdon? Co Je vlastne ivro? Love Парнавча, Myslien, il ärrit nebre posmine évisle na pojeli pravos. nera rivé je to, co je ramèrens вихонсити, со do 2 " do budouc with nepadá, éjber näié, co nem jejím pied möten, objetsen, j'bert sulfektem. Musime orien Idurasnil toto omerem: ple o support. Ten muiże, ljl ádej, introls arse, Eterá ponal comie Gná ramèrèna do budoucnisti. Subyert je car wizy, dorad Ve artiven. Velection rarosem crewly per pranda. To maarwah. mener, ve subvert je ton, doAnd so ho pourd'né pranda I tomu, aby se vintermorale resp. Aly Gylo adentečnèmo nice, co qr je stanoveno paro cil a pres.). A sic: Jutselt, je ime práve time, ie q dhe pranda timuls qüsihem miinä, Superl qe oùsvineins tím, ie se re nimeen pranda saa, pismérci. Jakmile (a -
ScanImage124.jpg
====================
30.7.58, Miver (21) Jaké je vitale mere evertem a Jarz pravdon? Co Je vlastne ivro? Love Парнавча, Myslien, il ärrit nebre posmine évisle na pojeli pravos. nera rivé je to, co je ramèrens вихонсити, со do 2 " do budouc with nepadá, éjber näié, co nem jejím pied möten, objetsen, j'bert sulfektem. Musime orien Idurasnil toto omerem: ple o support. Ten muiże, ljl ádej, introls arse, Eterá ponal comie Gná ramèrèna do budoucnisti. Subyert je car wizy, dorad Ve artiven. Velection rarosem crewly per pranda. To maarwah. mener, ve subvert je ton, doAnd so ho pourd'né pranda I tomu, aby se vintermorale resp. Aly Gylo adentečnèmo nice, co qr je stanoveno paro cil a pres.). A sic: Jutselt, je ime práve time, ie q dhe pranda timuls qüsihem miinä, Superl qe oùsvineins tím, ie se re nimeen pranda saa, pismérci. Jakmile (a -
====================
ScanImage125.jpg
====================
(22) Pibel, 30.7.588. ( je subore ponechein seir voted, jeho avvot ustáná, jibo prizore listána jeho commort, Jeho arterite.
ScanImage125.jpg
====================
(22) Pibel, 30.7.588. ( je subore ponechein seir voted, jeho avvot ustáná, jibo prizore listána jeho commort, Jeho arterite.
====================
ScanImage126.jpg
====================
1958 Prav da je jedna především v tem smyslu, že v dané situaci (okolnostech) o určité věci platí v jednom smyslu jen jedna pravda. Bez tohoto předpokladu není možné poznání: dvojí pravda nebo dokonce vícerá pravda prostě není žádná pravda. Ale zkoume jme blíže, co to vůbecznamená "jedna pravda". Co činí pravdu jedno u pravdeu a co ji liší od toho, co pravdou není ? h Zřejmě mylné je pojetí, které se pokouší pravdivé poznání založit v nějakých pravdivých nebo alespoň pravých "elementech". Už Aristoteles viděl, že mime soud není pravdy, že pravda je v soudu. Dnes vidíme, že to byl jenom první krok, první výled. Ani sám soud ve své mira iselovanosti nenese s sebou svou pravdivost jako sveu kvalitu resp. kvalifikaci. Musíme uvaževat vždy kontexty širší než je pouhý ise levaný soud. Nicméně už Aristotelův poukaz na soud jake místo, které je vlastní pravdě, nese s sebou důraz na jistou uzavřenest, ucelenest, v níž pravda jedině může dojít výrazu. To zůstává v platnosti i tehdy, když postoupíme od iselovaných soudů dále ke kontextům širším. Odtud proslulé Hegelove přesvědčení, že pravda je možná pouze jako systém. Dříve než přistoupíme k určitému zproblematisování těchto thesí, povšimněme si skutečnosti, že tu nějaká celostnost, t.j. relativní uzavřenest či spíše jednota jest. Musíme se ptáti, odkud pochází, čím je zaručována a zajišťována. Na první pohled je zřejmé, že rozmanitost různých pravd má svůj původ v rozmanitosti skutečnosti, k níž se tyto pravdy odnášejí. To však naproste nelze říci o jednotě, t.j. celistvosti jednotlivé pravdy. Ta není garantována samotnou skutečností, neboť v každém pokusu o postižení pravdy jde o výběr skutečnosti, jíž se toto postižení má týkat, jakési vykrojení sféry, o niž nám půjde a na niž se zaměříme. Naskýtá se alternativní řešení: můžeme hledat zdroj onoho sjednocení, ucelení v t.zv. subjektu. Tu jsme však právě na místě, které má eminentní význam pro další postup. Co dělá totiž pastup subjekt jedním subjektem, jednotou, celkem, který je nadto schopen sjednocovat i perspektivy natolik, že činí prav du jednou pravdou, jedotou? Odkud sebere tate jednota a zároveň sjednocovací schopnost subjektu? Není ně jaká vnitřní příbuznost mezi obojí celkovestí? Tu je na místě zkoumání o povaze subjektů a subjektnosti. Výsledkem tohoto zkoumání pak je (jak naznačene v diss.práci) předpoklad jakési záruky každého takového sjednecování, která nemá předmětný charakter a která tedy nemůže sama být subjektem. Ta pak vlastně tvoří věci tím, čím jsou, t.j. je garantem jejich pravé povahy, pravé tvářnesti. Ovšem subjektivně se nemůže pravá tvářnost objevit jinak než jake pravda téte tvářnosti, pravá povaha jake pravda pevaze atd. Tak se ukazuje podstatná vnitřní Piser 23. 7. 58
ScanImage126.jpg
====================
1958 Prav da je jedna především v tem smyslu, že v dané situaci (okolnostech) o určité věci platí v jednom smyslu jen jedna pravda. Bez tohoto předpokladu není možné poznání: dvojí pravda nebo dokonce vícerá pravda prostě není žádná pravda. Ale zkoume jme blíže, co to vůbecznamená "jedna pravda". Co činí pravdu jedno u pravdeu a co ji liší od toho, co pravdou není ? h Zřejmě mylné je pojetí, které se pokouší pravdivé poznání založit v nějakých pravdivých nebo alespoň pravých "elementech". Už Aristoteles viděl, že mime soud není pravdy, že pravda je v soudu. Dnes vidíme, že to byl jenom první krok, první výled. Ani sám soud ve své mira iselovanosti nenese s sebou svou pravdivost jako sveu kvalitu resp. kvalifikaci. Musíme uvaževat vždy kontexty širší než je pouhý ise levaný soud. Nicméně už Aristotelův poukaz na soud jake místo, které je vlastní pravdě, nese s sebou důraz na jistou uzavřenest, ucelenest, v níž pravda jedině může dojít výrazu. To zůstává v platnosti i tehdy, když postoupíme od iselovaných soudů dále ke kontextům širším. Odtud proslulé Hegelove přesvědčení, že pravda je možná pouze jako systém. Dříve než přistoupíme k určitému zproblematisování těchto thesí, povšimněme si skutečnosti, že tu nějaká celostnost, t.j. relativní uzavřenest či spíše jednota jest. Musíme se ptáti, odkud pochází, čím je zaručována a zajišťována. Na první pohled je zřejmé, že rozmanitost různých pravd má svůj původ v rozmanitosti skutečnosti, k níž se tyto pravdy odnášejí. To však naproste nelze říci o jednotě, t.j. celistvosti jednotlivé pravdy. Ta není garantována samotnou skutečností, neboť v každém pokusu o postižení pravdy jde o výběr skutečnosti, jíž se toto postižení má týkat, jakési vykrojení sféry, o niž nám půjde a na niž se zaměříme. Naskýtá se alternativní řešení: můžeme hledat zdroj onoho sjednocení, ucelení v t.zv. subjektu. Tu jsme však právě na místě, které má eminentní význam pro další postup. Co dělá totiž pastup subjekt jedním subjektem, jednotou, celkem, který je nadto schopen sjednocovat i perspektivy natolik, že činí prav du jednou pravdou, jedotou? Odkud sebere tate jednota a zároveň sjednocovací schopnost subjektu? Není ně jaká vnitřní příbuznost mezi obojí celkovestí? Tu je na místě zkoumání o povaze subjektů a subjektnosti. Výsledkem tohoto zkoumání pak je (jak naznačene v diss.práci) předpoklad jakési záruky každého takového sjednecování, která nemá předmětný charakter a která tedy nemůže sama být subjektem. Ta pak vlastně tvoří věci tím, čím jsou, t.j. je garantem jejich pravé povahy, pravé tvářnesti. Ovšem subjektivně se nemůže pravá tvářnost objevit jinak než jake pravda téte tvářnosti, pravá povaha jake pravda pevaze atd. Tak se ukazuje podstatná vnitřní Piser 23. 7. 58
====================
ScanImage127.jpg
====================
souvislost mezi našimi pravdami a mezi ením nepředmětným garantem, nepředmětnou zárukou všeho sjednecování, tedy i sjednocování jednotlivé pravdy. věcech (věci). Pokoušíme se to vystihnout tím, že jednotlivé pravdy chápeme jake pojetí, postižení pravdy věcech, tedy ve skutečnosti pravé povahy věcí. Onu nepředmětnou záruku sjech ocování tedy chápeme jake pravdu (abselutní, jedinou), jejíž postižení se naše jednotlivé pravdy (jake lidské pokusy) právě pokoušejí. Na tomto základě můžeme nyní přistoupit k slíbenému zproblematisování prvetních thesí ucelenosti, systematičnosti pokusů o postižení pravdy. Ucelenost systému je prete postulátem, pretože pravda (absolutní) jest jedna, jest právě ucelená resp. garantem vší ucelenosti. Relativnost každého takevého pokusu je však dána tím, že tu je v celek sjednecováno něco tak částečného, co vůbec je subjekt schepen nějak pojmout. Je prete každý systém resp. pokus o systém nesen přesvědčením o jednotě pravdy (absolutní) a ergo e relativhasti jednotného systému, který se pokouší o její částečné postižení. Odrazem toho jest skutečnost, že žádný systém nesmí být zcela ujednocen a uzavřen, nemá-li se z pokusu o postižení prav dy stát zábranou a překážkou každého takového pokusu. Každý systém je etapeu na cestě za pravdou. Protože však sám v sobě musí být nějak sjednocen, což znamená, že senemůže prostě vyvíjet a vývojem přejít v systém jiný, je cesta zapravdou vlastně nutně střídáním systémů. Souvislost mezi systémem vystřídaným a střídajícím je umožněna a uskutečněna rozpory v prvním a sledováním jejich vlastní dynamiky směrem de druhéhe. Z tohe je zřejmé, že pravdu nelze nazírat, nýbrž je nutne za ní jít. Pre našepoznání je příznačné, že je to cesta za pravdou. To neplatí jen o životní cestě jednotlivcově, ale rovněž o celých historických etapáách. Dějiny filosofie je třeba chápat jako dějiny pokusů • pestižení pravdy, tedy opět jako cest u za pravdou. Ale vzhledem k tomu, že se (absolutní) pravda uskutečňuje jako pravda právě na této cestě, je tato cesta za pravdou současně cestou pravdy. A to tím spíše, že (jak bylo ukázáne jinde) pravda není něco, k čemu bychom se nějak měli přibliževat (tedy něco pevného na rozdíl od proměnlivosti všeho reálného dění i od proměnlivosti našeho vlastního života), nýbrž spíše něco, co na nás apeluje jake výzva a co má být naším prostřednictvím přinášene, vnášeno de situace, uskutečňováno, real isováno. Proto sám výraz "cesta za pravdou" není zcela přiměřený, nebet s sebou nese nesprávné konotace (jake že soustředění pozernosti je odváděno od věcí běžných a běžně proměnlivých a upínáno na abselutní pravdu jake na cosi jiného). Snad i "cesta pravdy" není termín zcela přiměřený, protože tu chybí poukaz na relativnost, částečnost. Nicméně je dobře patrno, že pravda míří k věcem, ke světu, nikoli z něho ven. Pizer. 23. 7. 58
ScanImage127.jpg
====================
souvislost mezi našimi pravdami a mezi ením nepředmětným garantem, nepředmětnou zárukou všeho sjednecování, tedy i sjednocování jednotlivé pravdy. věcech (věci). Pokoušíme se to vystihnout tím, že jednotlivé pravdy chápeme jake pojetí, postižení pravdy věcech, tedy ve skutečnosti pravé povahy věcí. Onu nepředmětnou záruku sjech ocování tedy chápeme jake pravdu (abselutní, jedinou), jejíž postižení se naše jednotlivé pravdy (jake lidské pokusy) právě pokoušejí. Na tomto základě můžeme nyní přistoupit k slíbenému zproblematisování prvetních thesí ucelenosti, systematičnosti pokusů o postižení pravdy. Ucelenost systému je prete postulátem, pretože pravda (absolutní) jest jedna, jest právě ucelená resp. garantem vší ucelenosti. Relativnost každého takevého pokusu je však dána tím, že tu je v celek sjednecováno něco tak částečného, co vůbec je subjekt schepen nějak pojmout. Je prete každý systém resp. pokus o systém nesen přesvědčením o jednotě pravdy (absolutní) a ergo e relativhasti jednotného systému, který se pokouší o její částečné postižení. Odrazem toho jest skutečnost, že žádný systém nesmí být zcela ujednocen a uzavřen, nemá-li se z pokusu o postižení prav dy stát zábranou a překážkou každého takového pokusu. Každý systém je etapeu na cestě za pravdou. Protože však sám v sobě musí být nějak sjednocen, což znamená, že senemůže prostě vyvíjet a vývojem přejít v systém jiný, je cesta zapravdou vlastně nutně střídáním systémů. Souvislost mezi systémem vystřídaným a střídajícím je umožněna a uskutečněna rozpory v prvním a sledováním jejich vlastní dynamiky směrem de druhéhe. Z tohe je zřejmé, že pravdu nelze nazírat, nýbrž je nutne za ní jít. Pre našepoznání je příznačné, že je to cesta za pravdou. To neplatí jen o životní cestě jednotlivcově, ale rovněž o celých historických etapáách. Dějiny filosofie je třeba chápat jako dějiny pokusů • pestižení pravdy, tedy opět jako cest u za pravdou. Ale vzhledem k tomu, že se (absolutní) pravda uskutečňuje jako pravda právě na této cestě, je tato cesta za pravdou současně cestou pravdy. A to tím spíše, že (jak bylo ukázáne jinde) pravda není něco, k čemu bychom se nějak měli přibliževat (tedy něco pevného na rozdíl od proměnlivosti všeho reálného dění i od proměnlivosti našeho vlastního života), nýbrž spíše něco, co na nás apeluje jake výzva a co má být naším prostřednictvím přinášene, vnášeno de situace, uskutečňováno, real isováno. Proto sám výraz "cesta za pravdou" není zcela přiměřený, nebet s sebou nese nesprávné konotace (jake že soustředění pozernosti je odváděno od věcí běžných a běžně proměnlivých a upínáno na abselutní pravdu jake na cosi jiného). Snad i "cesta pravdy" není termín zcela přiměřený, protože tu chybí poukaz na relativnost, částečnost. Nicméně je dobře patrno, že pravda míří k věcem, ke světu, nikoli z něho ven. Pizer. 23. 7. 58
====================
ScanImage128.jpg
====================
Ontologie může být založena pouze na kritickém rozboru konkretních skutečností, i když takových, které unikají běžné pozornosti. Konec konců nelze začít jinak než poukazem na skutečnosti, které nemohou být neuznány. A teprve pak je možno přistoupit k interpretaci, racionálním argumentům, široké logické výstavbě toerií atd. Je třeba tedy nejprve najít nejdůležitější body našich vědeckých i světonázorových představ, pohledů, pojetí, najít skryté předpoklady, ukázat chyby resp. ne smyslnost některých nasnadě jsoucích interpretací a potom předvést interpretaci vlastní. Takovými body jsou dnes ku př. čas, změna, pokrok, vývoj, nové, subjekt, aktivita, kausalita, pravda atd. Rozpory, nesnáze, argumenty jsou do jisté míry vždy čímsi samostatným. Jejich relativní samostatnost se osvědčuje dvojím způsobem. Jednak jsou platné v rozmabitých interpretačních pokusech, tedy z rozmanitých předpokladů, jednak opačně připouštějí různou interpretaci. Ovšem každá taková interpretace znamená současně jakousi extrapolaci motivů, které jsou v daném problému (rozporu, argumentu a pod.) založeny. Jednoltivé problémy (atd.) nejsou však osamoceny, nýbrž je jich více, takže interpretovány se počínají křížit. Tím je zároveň vždy řada interpretačních možností vyloučena. Úkolem je tedy, jak se ukazuje, vytyčení hlavních problémů, jež musíme považovat za základní členy, které potom interpolací začleňujeme do celkové interpretace, teorie. Tato teorie v celju usiluje o postižení pravdy. Je tedy otázka, jaká je souvislost mezi pravdou na jedné straně a mezi synthesou jednotlivých extrapolovaných problémů (atd.). K tomu cíli je třeba analysovat vlastní povahu problému, otázky, rozporu, myšlenkové nesnáze, argumentu apod. Ta skutečnost, že ontologii musíme založit na takových jednotlivých problémech, svědčí také o tom, že k vlastnímu střetnutí myšlenkového aparátu s realitou dochází takto na jednotlivých případech, že to není všeobsáhlé zírání, nýbrž zacílené úsilí. Jestliže se přesto nemůžeme vyhnout pokusům o systematičnost, je to proto, že vskutku nějak v pozadí jednotlivých problémů (atd.) tušíme společný zdroj. (Písek, 24.7.58)
ScanImage128.jpg
====================
Ontologie může být založena pouze na kritickém rozboru konkretních skutečností, i když takových, které unikají běžné pozornosti. Konec konců nelze začít jinak než poukazem na skutečnosti, které nemohou být neuznány. A teprve pak je možno přistoupit k interpretaci, racionálním argumentům, široké logické výstavbě toerií atd. Je třeba tedy nejprve najít nejdůležitější body našich vědeckých i světonázorových představ, pohledů, pojetí, najít skryté předpoklady, ukázat chyby resp. ne smyslnost některých nasnadě jsoucích interpretací a potom předvést interpretaci vlastní. Takovými body jsou dnes ku př. čas, změna, pokrok, vývoj, nové, subjekt, aktivita, kausalita, pravda atd. Rozpory, nesnáze, argumenty jsou do jisté míry vždy čímsi samostatným. Jejich relativní samostatnost se osvědčuje dvojím způsobem. Jednak jsou platné v rozmabitých interpretačních pokusech, tedy z rozmanitých předpokladů, jednak opačně připouštějí různou interpretaci. Ovšem každá taková interpretace znamená současně jakousi extrapolaci motivů, které jsou v daném problému (rozporu, argumentu a pod.) založeny. Jednoltivé problémy (atd.) nejsou však osamoceny, nýbrž je jich více, takže interpretovány se počínají křížit. Tím je zároveň vždy řada interpretačních možností vyloučena. Úkolem je tedy, jak se ukazuje, vytyčení hlavních problémů, jež musíme považovat za základní členy, které potom interpolací začleňujeme do celkové interpretace, teorie. Tato teorie v celju usiluje o postižení pravdy. Je tedy otázka, jaká je souvislost mezi pravdou na jedné straně a mezi synthesou jednotlivých extrapolovaných problémů (atd.). K tomu cíli je třeba analysovat vlastní povahu problému, otázky, rozporu, myšlenkové nesnáze, argumentu apod. Ta skutečnost, že ontologii musíme založit na takových jednotlivých problémech, svědčí také o tom, že k vlastnímu střetnutí myšlenkového aparátu s realitou dochází takto na jednotlivých případech, že to není všeobsáhlé zírání, nýbrž zacílené úsilí. Jestliže se přesto nemůžeme vyhnout pokusům o systematičnost, je to proto, že vskutku nějak v pozadí jednotlivých problémů (atd.) tušíme společný zdroj. (Písek, 24.7.58)
====================
ScanImage129.jpg
====================
V rámci daného systému bychom bez obtíží přecházeli z jedné partie do druhé. Jestliže přesto docházíme k problémům (rozporům a pod.), je to jednak dokladem napětí mezi systémem a tím, co jím chceme postihnout, totiž pravdou, jednak to je dokladem toho, že pravda proniká do našich představ, pojetí a do našeho poznání na jednotlivých místech, nikoli tedy tak, že by se presentovala celá najednou, nýbrž že navazuje v jistém smyslu na náš dosavadní pojmový aparát a na jednotlivých místech jej láme, prolamuje, narušuje a odtud pak proniká v centrálním útoku do ostatních partií, aby skončil v novém systému, který pak bude nutně znovu prolamován atd. Jestliže totiž chceme dobře věci porozuměn, musíme si uvědomit, že problém není (právě tak jako rozpor, argument atd.) vlastností teorie (systému), nýbrž že to je vlastně událost, která staví určitou partii dané teorie (systému) do nové situace. Cskutku také každý zásah, dotek pravdy znamená událost, něco nového, něco, co se stane a už se nemůže odestát, a co se pak stává východiskem nových interpretací a nových teorií, systémů. Pravda tedy proniká do našeho myšlení (ale vůbec do světa i kolem nás) na jednotlivých místech, v určitých situacích a chvílích, prostě vždy hic et nunc; a přece každá refaaxe bude vždy znovu usilovat o synthesu a sjednocení takových jednotlivých průnikí v obraz celé pravdy. Je càlkem zřejmé, že každý pokus o systém je zároveň pokusem o únik z tlaku okamžité situace, a tak je zároveň krokem blíž k pravdě, protože je krokem k celku, ale zároveň i krokem od pravdy pryč, krokem k jejímu opuštění nebo alespoň zastření, neboť opouští místo, na němž jedině se stává pravda. Ovšem reflexe nad takovým případem, kdy se pravda stala, nemůže být účinnější než podána v systému resp. zaústěná, zacílená v systém. D To vše je obrazem resp. dokladem toho, že pravda je jedna, celá, sjednocená, ale že zároveň pracuje, stává se, realisuje se v konkretních případech, situacích. To má své významné důsledky ontologické i noetické. (Písek, 24.7.58)
ScanImage129.jpg
====================
V rámci daného systému bychom bez obtíží přecházeli z jedné partie do druhé. Jestliže přesto docházíme k problémům (rozporům a pod.), je to jednak dokladem napětí mezi systémem a tím, co jím chceme postihnout, totiž pravdou, jednak to je dokladem toho, že pravda proniká do našich představ, pojetí a do našeho poznání na jednotlivých místech, nikoli tedy tak, že by se presentovala celá najednou, nýbrž že navazuje v jistém smyslu na náš dosavadní pojmový aparát a na jednotlivých místech jej láme, prolamuje, narušuje a odtud pak proniká v centrálním útoku do ostatních partií, aby skončil v novém systému, který pak bude nutně znovu prolamován atd. Jestliže totiž chceme dobře věci porozuměn, musíme si uvědomit, že problém není (právě tak jako rozpor, argument atd.) vlastností teorie (systému), nýbrž že to je vlastně událost, která staví určitou partii dané teorie (systému) do nové situace. Cskutku také každý zásah, dotek pravdy znamená událost, něco nového, něco, co se stane a už se nemůže odestát, a co se pak stává východiskem nových interpretací a nových teorií, systémů. Pravda tedy proniká do našeho myšlení (ale vůbec do světa i kolem nás) na jednotlivých místech, v určitých situacích a chvílích, prostě vždy hic et nunc; a přece každá refaaxe bude vždy znovu usilovat o synthesu a sjednocení takových jednotlivých průnikí v obraz celé pravdy. Je càlkem zřejmé, že každý pokus o systém je zároveň pokusem o únik z tlaku okamžité situace, a tak je zároveň krokem blíž k pravdě, protože je krokem k celku, ale zároveň i krokem od pravdy pryč, krokem k jejímu opuštění nebo alespoň zastření, neboť opouští místo, na němž jedině se stává pravda. Ovšem reflexe nad takovým případem, kdy se pravda stala, nemůže být účinnější než podána v systému resp. zaústěná, zacílená v systém. D To vše je obrazem resp. dokladem toho, že pravda je jedna, celá, sjednocená, ale že zároveň pracuje, stává se, realisuje se v konkretních případech, situacích. To má své významné důsledky ontologické i noetické. (Písek, 24.7.58)
====================
ScanImage130.jpg
====================
V poznání se prosazuje pravda odlišně, jinak než všude jinde. Zatím co všude jinde působí pravda "hic et nunc", t.j. je bezprostředním zdrojem všeho vskutku nového, kupředu postupujícího všude tam, kde se naskýtá, tedy od případu k případu, v samotném poznání (myšlení, myšlenkové práci, filosofii, vědě atd.) je situace odlišná: tu se pravda uskutečňuje dvojím způsobem. Jednak se realisuje v abstrakci, v obecnosti (obecném), v pokusu o synthesu, o generální teorii, o systém; jednak se realisuje v narušování, prolamování takových systémů, aby tak dala základ novým systematickým pokusům, které opět budou podobně narušovány a prolamovány. Je sice jistá obdoba i s ostatními oblastmi realisace pravdy. Nejen vše nové, ale také staré je konec konců založeno v prav dě, i když ovšem nikoliv bezprostředně. Tu ovšem staré je vždy překážkou, něčím, co musí být překonáno; i když na druhé straně nic nového se nemůže objevit, co by se neopíralo nějak o staré. Můžeme se proto ptát: proč se každé vskutku nové musí opírat o něco starého? To není jenom věc technická; také na tomto místě je třeba sestoupit o stupeň níže a ohledat základy této skutečnosti. Jde zřejmě o to, že každé staré si v sobě zachovává něco z té pravdy, jíž vděčilo za svůj vznik, když ještě bylo novým. Tato úvaha nám ukazuje, že vlastně nejde o žádnou základní odlišnost, o níž byla (mylně) řeč nahoře (na této straně), nýbrž spíše o analogii situace, byt na vyšším stupni. Písek, 25.7.58 To, žej je pravda jedna, může být a někdy bývá relativisováno tam, kde důraz je přesunut z věci, o niž jde, na ten který subjekt resp. na věc jakožto součást jeho "Eigenweltu". Naproti tomu tam, kde důraz na samotnou věc ve smyslu obejtkivním zůstává zachován, je zdrojem jedinosti pravdy jedinost samotného bytí, samotné jsoucnosti věci, k níž se ona pravda odnáší. Pak ovšem je pravda s věcí nerozlučně spjata: pravda bez věci stává se nesmyslem, věc však naopak svou pravdu ne se s sebou, v sobě, je sama svou pravdou. Obě cesty jsou neschůdné, protože slepé. V prvém případě je zrušen kvalitativní rozdíl mezi pravdou a
ScanImage130.jpg
====================
V poznání se prosazuje pravda odlišně, jinak než všude jinde. Zatím co všude jinde působí pravda "hic et nunc", t.j. je bezprostředním zdrojem všeho vskutku nového, kupředu postupujícího všude tam, kde se naskýtá, tedy od případu k případu, v samotném poznání (myšlení, myšlenkové práci, filosofii, vědě atd.) je situace odlišná: tu se pravda uskutečňuje dvojím způsobem. Jednak se realisuje v abstrakci, v obecnosti (obecném), v pokusu o synthesu, o generální teorii, o systém; jednak se realisuje v narušování, prolamování takových systémů, aby tak dala základ novým systematickým pokusům, které opět budou podobně narušovány a prolamovány. Je sice jistá obdoba i s ostatními oblastmi realisace pravdy. Nejen vše nové, ale také staré je konec konců založeno v prav dě, i když ovšem nikoliv bezprostředně. Tu ovšem staré je vždy překážkou, něčím, co musí být překonáno; i když na druhé straně nic nového se nemůže objevit, co by se neopíralo nějak o staré. Můžeme se proto ptát: proč se každé vskutku nové musí opírat o něco starého? To není jenom věc technická; také na tomto místě je třeba sestoupit o stupeň níže a ohledat základy této skutečnosti. Jde zřejmě o to, že každé staré si v sobě zachovává něco z té pravdy, jíž vděčilo za svůj vznik, když ještě bylo novým. Tato úvaha nám ukazuje, že vlastně nejde o žádnou základní odlišnost, o níž byla (mylně) řeč nahoře (na této straně), nýbrž spíše o analogii situace, byt na vyšším stupni. Písek, 25.7.58 To, žej je pravda jedna, může být a někdy bývá relativisováno tam, kde důraz je přesunut z věci, o niž jde, na ten který subjekt resp. na věc jakožto součást jeho "Eigenweltu". Naproti tomu tam, kde důraz na samotnou věc ve smyslu obejtkivním zůstává zachován, je zdrojem jedinosti pravdy jedinost samotného bytí, samotné jsoucnosti věci, k níž se ona pravda odnáší. Pak ovšem je pravda s věcí nerozlučně spjata: pravda bez věci stává se nesmyslem, věc však naopak svou pravdu ne se s sebou, v sobě, je sama svou pravdou. Obě cesty jsou neschůdné, protože slepé. V prvém případě je zrušen kvalitativní rozdíl mezi pravdou a
====================
ScanImage131.jpg
====================
3 lží a pravda se stává jednou ze lží (ilusí a pod.); zatím co v druhém případě se stává nejasnou sama podstata pravdy jakož i její funkce. Mám za to, že je především třeba se vyhnout základní chybě, totiž ztotožněné pravdy s věcí, a současně čelit skepci a relativismu, jež jsou dětmi předokladu mnohých pravd (t.j. žádné pravdy), neustávajícím úsilím o postižení jednoty pravdy (jedinosti). Jistě má každá věc řadu podob, řadu tváří závisle na příslušných subjektech a jejich perspektivách. Přece však pravdaśama není identifikovatelná s věcí samou nezávisle na veškerých perspektivách, nýbrž naopak je spíše tou pravou perspektivou, v níž se objevuje pravá tvář, pravá podoba věci. Pravá podoba věci pak není totožná s danou skutečností, ale je zamířena do budoucna: je jejím posláním. Nahlédnout, jaká je pravá podoba věci, znamená tedy rezpoznat její poslání, její účel, její pravou funkci. Věc ovšem velmi často funguje jinak než jak odpovídá jejímu pravému účelu; tu pak je mezi pravou funkcí a danou funkcí čili mezi pravdou a skuteč ností nikoli shoda, nýbrž naopak napětí, které volá pomčinu, po práci na uvedení věcí na správnou dráhu. Uvádění věcí do pravých kolejí je tedy prvním důsledkem poznání pravdy, t.j. poznání pravé povahy věcí. Ovšem ne jen věci, i člověk je postaven a žije v pravdě. To znamená, že i on má svou pravou tvář, své poslání, mezi nímž a mezi jehož skutečným životem jest rovněž napětí. člověk nemá tedy před sebou jenom ten úkol, aby pomáhal věcem jít po pravých kolejích, t.j. správnou, pravou cestou, nýbrž vedle toho a nadto je volán na pravou cestu on sám. Jeho posláním je ovšem nejen pracovat na sobě, ale především pracovat na světě. Práce na světě, reforma světa je tedy tím, co člověk má dělat. Vlastní povaha pravdy však vysvitne nejlépe tam, kde jde o pravdu člověka, pravdu o člověku. Tím se zároveň vyjasňuje, že pravda se na nejvyšší úrovni uskutečňuje skrze logos a že skrze logos mohou být jedině přiváděny na pravou cestu všechny věci. Zároveň ovšemje to také logos (ovšem falešný, nepravý, nepravdivý logos), který dovede završit nejšerednější zbloudění a zavést na nejhorší zcestí. (Písek, 28.7.58)
ScanImage131.jpg
====================
3 lží a pravda se stává jednou ze lží (ilusí a pod.); zatím co v druhém případě se stává nejasnou sama podstata pravdy jakož i její funkce. Mám za to, že je především třeba se vyhnout základní chybě, totiž ztotožněné pravdy s věcí, a současně čelit skepci a relativismu, jež jsou dětmi předokladu mnohých pravd (t.j. žádné pravdy), neustávajícím úsilím o postižení jednoty pravdy (jedinosti). Jistě má každá věc řadu podob, řadu tváří závisle na příslušných subjektech a jejich perspektivách. Přece však pravdaśama není identifikovatelná s věcí samou nezávisle na veškerých perspektivách, nýbrž naopak je spíše tou pravou perspektivou, v níž se objevuje pravá tvář, pravá podoba věci. Pravá podoba věci pak není totožná s danou skutečností, ale je zamířena do budoucna: je jejím posláním. Nahlédnout, jaká je pravá podoba věci, znamená tedy rezpoznat její poslání, její účel, její pravou funkci. Věc ovšem velmi často funguje jinak než jak odpovídá jejímu pravému účelu; tu pak je mezi pravou funkcí a danou funkcí čili mezi pravdou a skuteč ností nikoli shoda, nýbrž naopak napětí, které volá pomčinu, po práci na uvedení věcí na správnou dráhu. Uvádění věcí do pravých kolejí je tedy prvním důsledkem poznání pravdy, t.j. poznání pravé povahy věcí. Ovšem ne jen věci, i člověk je postaven a žije v pravdě. To znamená, že i on má svou pravou tvář, své poslání, mezi nímž a mezi jehož skutečným životem jest rovněž napětí. člověk nemá tedy před sebou jenom ten úkol, aby pomáhal věcem jít po pravých kolejích, t.j. správnou, pravou cestou, nýbrž vedle toho a nadto je volán na pravou cestu on sám. Jeho posláním je ovšem nejen pracovat na sobě, ale především pracovat na světě. Práce na světě, reforma světa je tedy tím, co člověk má dělat. Vlastní povaha pravdy však vysvitne nejlépe tam, kde jde o pravdu člověka, pravdu o člověku. Tím se zároveň vyjasňuje, že pravda se na nejvyšší úrovni uskutečňuje skrze logos a že skrze logos mohou být jedině přiváděny na pravou cestu všechny věci. Zároveň ovšemje to také logos (ovšem falešný, nepravý, nepravdivý logos), který dovede završit nejšerednější zbloudění a zavést na nejhorší zcestí. (Písek, 28.7.58)
====================
ScanImage132.jpg
====================
1 Jaký je vztah mezi životem a pravdou? Co je vlastně život? Myslím, že život nelze pojmout nezávisle na pojetí pravdy. Živé je to, co je zaměřeno do budoucnosti, co do budoucnosti nepadá, nýbrž míří, co není jejím předmětem, obfktem, nýbrž subjektem. Musíme ovšem zdůraznit toto omezení: jde o subjekt. Ten může být živý, nikoli akce, která jinak rovněž bývá zaměřena do budoucnosti. Subjekt je však živý, dokud je aktivní. Posledním zdrojem aktivity je sama pravda. To znamená, že subjekt je živý, dokud si ho používá pravdak tomu, aby se uskutečňovala resp. aby bylo uskutečněno něco, co jí je stanovena jako cíl (a pod.). A víc: subjekt je živý právě tím, že si ho pravda tímto způsobem užívá. Subjekt je oživován tím, že sek němu pravda zna, přiznává. Jakmile je subjekt ponechán sám sobě, "umírá", jeho život ustává, protože ustává jeho činnost, jeho aktivita. (Písek, 30.7.58)
ScanImage132.jpg
====================
1 Jaký je vztah mezi životem a pravdou? Co je vlastně život? Myslím, že život nelze pojmout nezávisle na pojetí pravdy. Živé je to, co je zaměřeno do budoucnosti, co do budoucnosti nepadá, nýbrž míří, co není jejím předmětem, obfktem, nýbrž subjektem. Musíme ovšem zdůraznit toto omezení: jde o subjekt. Ten může být živý, nikoli akce, která jinak rovněž bývá zaměřena do budoucnosti. Subjekt je však živý, dokud je aktivní. Posledním zdrojem aktivity je sama pravda. To znamená, že subjekt je živý, dokud si ho používá pravdak tomu, aby se uskutečňovala resp. aby bylo uskutečněno něco, co jí je stanovena jako cíl (a pod.). A víc: subjekt je živý právě tím, že si ho pravda tímto způsobem užívá. Subjekt je oživován tím, že sek němu pravda zna, přiznává. Jakmile je subjekt ponechán sám sobě, "umírá", jeho život ustává, protože ustává jeho činnost, jeho aktivita. (Písek, 30.7.58)
====================
ScanImage134.jpg
====================
wristà ripaistort vuèr Hromain rové Love y'rmann myslitelském: Was poenèé pomurován médré Je pars wice theolog, abe zobroken. Pritoni znam jeho myslentioné prèce, jehs thecretiehſen, thecksдево длодке a dokonce ur folosificopen concepsi je starin shranie s toho bez nese pative. non. Endomerski? 24. VIII. 58 سلام -
ScanImage134.jpg
====================
wristà ripaistort vuèr Hromain rové Love y'rmann myslitelském: Was poenèé pomurován médré Je pars wice theolog, abe zobroken. Pritoni znam jeho myslentioné prèce, jehs thecretiehſen, thecksдево длодке a dokonce ur folosificopen concepsi je starin shranie s toho bez nese pative. non. Endomerski? 24. VIII. 58 سلام -
====================
ScanImage137.jpg
====================
C 1958 1 Croi se Ospired je Jaki mayel má stárle po ponare změrg lients problémem chceme paljvat? Авлети дейстной!: привыке де почайно Vestwie podrobens neustálé zmèné, je naše otádra vieobecné z'rnamnés. Grote nestais dentennist. impar zogmeninal; co to je, cheeme proCo chceme vědir, nirmont E ga'dru, 8 podstaté. Ison vial pité Couderetüègeit ausreg. Cheeme se ptál taré po podstaté kansality. Otádla kansality je была verorlasotádern Mantz. Inethire рису плете se towi podstata Rausality beledá ve mère definice Сашла седиал effectum», par to уровки вий предста 2 "1 13. 9.58 2 V deglisti sehrage. předpoklad neměnnosti. habet puiki повто че prièrna jen proto purèvron, nemänmort, nikolso vimte zinpadná porná následken, par se tim zrostlage Ципрасска viak se
ScanImage137.jpg
====================
C 1958 1 Croi se Ospired je Jaki mayel má stárle po ponare změrg lients problémem chceme paljvat? Авлети дейстной!: привыке де почайно Vestwie podrobens neustálé zmèné, je naše otádra vieobecné z'rnamnés. Grote nestais dentennist. impar zogmeninal; co to je, cheeme proCo chceme vědir, nirmont E ga'dru, 8 podstaté. Ison vial pité Couderetüègeit ausreg. Cheeme se ptál taré po podstaté kansality. Otádla kansality je была verorlasotádern Mantz. Inethire рису плете se towi podstata Rausality beledá ve mère definice Сашла седиал effectum», par to уровки вий предста 2 "1 13. 9.58 2 V deglisti sehrage. předpoklad neměnnosti. habet puiki повто че prièrna jen proto purèvron, nemänmort, nikolso vimte zinpadná porná následken, par se tim zrostlage Ципрасска viak se
====================
ScanImage138.jpg
====================
zmènes. porušení rovnosti zwierz rmina ruamena', re hebst změna mamené songſ, je con qvného zu par vládne Rausalita netrala Prispurtime- Wo beg senteinert sintez, par pars G Нилетим лийз забо suin, be se následer je дужко qvného ver zusèrna». мет 2 сового Lobito stanie dia yen /1 1958/ 13.9.58 a tohoto "öehor". лавово ! närleden, ~ tedy museme nazil pornirt ès dehouse kotornost. meri něčím v priedze on meie v nástechn. Jen volentsta A q se Ransalsta. tam sprostied nées nemění, tele жео 1 mèné. / purèvné i následen, Zanzální souws. purèvum», A piese je vrèzmé, re toto poа со де провесте raráda. Jeh naprosto neobstogu. Vše se Ловет пав pertwie. verde
ScanImage138.jpg
====================
zmènes. porušení rovnosti zwierz rmina ruamena', re hebst změna mamené songſ, je con qvného zu par vládne Rausalita netrala Prispurtime- Wo beg senteinert sintez, par pars G Нилетим лийз забо suin, be se následer je дужко qvného ver zusèrna». мет 2 сового Lobito stanie dia yen /1 1958/ 13.9.58 a tohoto "öehor". лавово ! närleden, ~ tedy museme nazil pornirt ès dehouse kotornost. meri něčím v priedze on meie v nástechn. Jen volentsta A q se Ransalsta. tam sprostied nées nemění, tele жео 1 mèné. / purèvné i následen, Zanzální souws. purèvum», A piese je vrèzmé, re toto poа со де провесте raráda. Jeh naprosto neobstogu. Vše se Ловет пав pertwie. verde
====================
ScanImage139.jpg
====================
O najdeme nées podobniko dowortir" carné spomalenà mèna nebo docarné truazici rekurence. A právétrvaquer ran1958, sime, je to je jenom v tomto Zuipadi nemlusime o N "nemèna plexáme tam, Eole se лисо писли! 13. 9.58, néim to relá "cas a ruèna». миска salité, protère se trovválné. Kansálin Stah naspal так рабрая se Uutični Ede není rela все 3 prübledná Vonvielort puedchárequéshis charn následujícím. Velen ped spočímá kauzálin souvislost? на вило благчи Stärkun netre odpovědit na otáska po dische ver oxposime parlaté směny. Probore var que podstate Ransälätze odlišení Ransálstoy, od prabé cass0 vé následnich, je syné verbytno мен нужно se rahval otárkon carn & sourdelicte Odtud thema Datna вед, пате se sinon.
ScanImage139.jpg
====================
O najdeme nées podobniko dowortir" carné spomalenà mèna nebo docarné truazici rekurence. A právétrvaquer ran1958, sime, je to je jenom v tomto Zuipadi nemlusime o N "nemèna plexáme tam, Eole se лисо писли! 13. 9.58, néim to relá "cas a ruèna». миска salité, protère se trovválné. Kansálin Stah naspal так рабрая se Uutični Ede není rela все 3 prübledná Vonvielort puedchárequéshis charn následujícím. Velen ped spočímá kauzálin souvislost? на вило благчи Stärkun netre odpovědit na otáska po dische ver oxposime parlaté směny. Probore var que podstate Ransälätze odlišení Ransálstoy, od prabé cass0 vé následnich, je syné verbytno мен нужно se rahval otárkon carn & sourdelicte Odtud thema Datna вед, пате se sinon.
====================
ScanImage142.jpg
====================
1 4 IX. 58 1 Bristuge volásten filosofserà meto Je da? Odpoved na tuto stáden 0 velmi vý'mamné, protire na tomto misté se rosho duse podstate celé filosofie. Filosofie nemire vil de slabosti Jedustlitých vid жа (v Ear) пет сабрая гийге а uusi proléral von pronikavort právě tam, Ede vid selhárazi), ale unner. 1 ماه 1 nazit Qué vlastní staninsko, Stanirdité. – A su se wrampe, je vlastním elementem filoso pre qe injilenra. Filosofie dein má předéssim milentà a je J'im proſticarnichsim seproc nias a mil. Evensope town chne védel co dělá, Epi eelis rey. Egji Meduje Milente. à sar dedinámé milenz je Jedinou cestou, jak ingilen zu pirmal. Je tieke se mi
ScanImage142.jpg
====================
1 4 IX. 58 1 Bristuge volásten filosofserà meto Je da? Odpoved na tuto stáden 0 velmi vý'mamné, protire na tomto misté se rosho duse podstate celé filosofie. Filosofie nemire vil de slabosti Jedustlitých vid жа (v Ear) пет сабрая гийге а uusi proléral von pronikavort právě tam, Ede vid selhárazi), ale unner. 1 ماه 1 nazit Qué vlastní staninsko, Stanirdité. – A su se wrampe, je vlastním elementem filoso pre qe injilenra. Filosofie dein má předéssim milentà a je J'im proſticarnichsim seproc nias a mil. Evensope town chne védel co dělá, Epi eelis rey. Egji Meduje Milente. à sar dedinámé milenz je Jedinou cestou, jak ingilen zu pirmal. Je tieke se mi
====================
ScanImage143.jpg
====================
14 IX. 58 sälläert Ansel. Medival vuitiné spád, vuitiné tendence myślenZ. Talo Tato promí úloha se par pocrustá &'dalin! tiche Je ohledával. rurné. a provádor Guthern. All jesté divve: rara viitor. mad, mád milent, graduge, un groté iuplentoné», «wrestati, City sám nahl taré prèstosti. Milenka sana. in a 7 1 l Vorlonana, ly má nědowter's "spad puspousté détoureron inter– présaci. To je teo sa prois вед га Folossal! singel var. nem mire préal ve vedu по че, мужет hard then, se, filschien neux niverenser. präätku. Filosofie wrörté doby, v ured. de rituaci se srità s radon. problému, radon urlových 1 zusetiku. him ailem bodu rumz'ch, mitenköy'el pletio. A su je drahon filosoperon úlohen proviàr Confrontace volvèz'ch töchte Jorn al rebe ab и жы vse richodific. psala nevar positionin érnem (povedenim, interpre sani, reinterpretaci, rorborem, pomir zu utárána rospornot a tudià replatnost atd.) Vetssinon plon myšlenkové tendence minuo sebe, ale na niktoých mistede, na sete narážejí a jsou prow sobe. Techle mirt ar muri polaisre nimal. 31n/586 (√ price) Viz [14. IX. 58 ว
ScanImage143.jpg
====================
14 IX. 58 sälläert Ansel. Medival vuitiné spád, vuitiné tendence myślenZ. Talo Tato promí úloha se par pocrustá &'dalin! tiche Je ohledával. rurné. a provádor Guthern. All jesté divve: rara viitor. mad, mád milent, graduge, un groté iuplentoné», «wrestati, City sám nahl taré prèstosti. Milenka sana. in a 7 1 l Vorlonana, ly má nědowter's "spad puspousté détoureron inter– présaci. To je teo sa prois вед га Folossal! singel var. nem mire préal ve vedu по че, мужет hard then, se, filschien neux niverenser. präätku. Filosofie wrörté doby, v ured. de rituaci se srità s radon. problému, radon urlových 1 zusetiku. him ailem bodu rumz'ch, mitenköy'el pletio. A su je drahon filosoperon úlohen proviàr Confrontace volvèz'ch töchte Jorn al rebe ab и жы vse richodific. psala nevar positionin érnem (povedenim, interpre sani, reinterpretaci, rorborem, pomir zu utárána rospornot a tudià replatnost atd.) Vetssinon plon myšlenkové tendence minuo sebe, ale na niktoých mistede, na sete narážejí a jsou prow sobe. Techle mirt ar muri polaisre nimal. 31n/586 (√ price) Viz [14. IX. 58 ว
====================
ScanImage144.jpg
====================
9 Vrlone bay ( 1 1 niebor Gla vès, orien nesui lie chapánz pero réliestet tradué se t'lagiei, repleni. To by Gla ránaina alba, prisire Enſilem & sobe neexistuje. о "Kardé ryšlem se néècho Zé, & méčeum miinse, o něčem plati, te něčemu se odnése. ald. Mylenkoy'm walöschen. fraum, paits nutné népal nogar "odpovídá pèparà! Duternit. sim. néval! aspert Denteänitie Ze oriem pravda, že nemmiem менийгени Selweit zäimo welovém bodu denreinisté, reáli'ch procesu, Málnéles dèmi. O 4.5.14 2) na PC-Leut - nen't puf Ovladar skenern f)
ScanImage144.jpg
====================
9 Vrlone bay ( 1 1 niebor Gla vès, orien nesui lie chapánz pero réliestet tradué se t'lagiei, repleni. To by Gla ránaina alba, prisire Enſilem & sobe neexistuje. о "Kardé ryšlem se néècho Zé, & méčeum miinse, o něčem plati, te něčemu se odnése. ald. Mylenkoy'm walöschen. fraum, paits nutné népal nogar "odpovídá pèparà! Duternit. sim. néval! aspert Denteänitie Ze oriem pravda, že nemmiem менийгени Selweit zäimo welovém bodu denreinisté, reáli'ch procesu, Málnéles dèmi. O 4.5.14 2) na PC-Leut - nen't puf Ovladar skenern f)
====================
ScanImage161.jpg
====================
1958 Je zřejmé, že musíme především upřesnit pojmy "vznik" a "zánik". Vznikem můžeme jednak rozumět náhlou přítomnost, náhlé objevení nějaké věci, jevu; 'to tenkrát, když chceme podtrhnout novost, neodvoditelnost této věci. Ale takové chápání je vždy nepřesné. Takový vznik je vždy abstrakcí, a nadto při exaktním vyšetřování prokazatelně nepřesnou, schematickou, v jádře chybnou a nepřípustnou abstrakcí. Také vznik je proces a nikoli čistý, náhlý a ostrý zlom. Věc lze ukázat nejzřetelně ji formální cestou. Jestliže chápeme danou situaci jako množinu a, b, c,...n? FPAK v následující situaci a,b,c,... ₁ lze jako vznik označit objeví-li se nějaké k₁, k němuž nenajdeme žádné k v předchozí situaci. Naproti tomu zánik je tam, kde k žádnému j nenajdeme odpovídající j₁ v situaci následné. Co to však znamená? Pro všechny členy množiny první, k nimž lze najít příslušné členy s indexem 1 z množiny druhé, platí, že trvají beze změny. Naproto tomu ve zbývajících případech se změna redukuje na objevení resp. zmizení nějakého členu bez jakékoli přípravy, bez jakékoli kontinuity. V podstatě věci pak tkví, že každá změna je analysovatelná tímto způsobem a tedy převoditelná na objevení resp. zaniknutí některých prvků dané sestavy. Jistě je zřejmé, že tato metoda fakticky eliminuje jakoukoli změnu; jinak řečeno: jeli změna něco jiného než vznik a zánik v tomto diskontinuitním smyslu, pak nejí tato metoda schopna změnu vůbec postihnout. To je důsledkem toho, že tato metoda je vlastně pokusem o konstrukci změny z nehybných členů, tedy z nehybnosti, neměnnosti. Jak tedy rozumět lépe změně? Je změna absolutní kontinuita ? Existovaly pokusy, jimiž měl být popřen vzniká zánik. Většinou však znamenaly krok zpět, protože chtěly změnu redukovat na kombinace neměnností. Hlavně však odporovaly zkušenosti, prohlašujíce ji za pouhé zdání. Byly to pouhé konstrukce, odtržené od běžných zkušeností, od denního, praktického života. Kontinuita garantovaná neměnností není a nemůže být řešením. Jaká jiná kontinuita však může existovat a v čem spočívá ? 1/₁ 2 1. IX. 58
ScanImage161.jpg
====================
1958 Je zřejmé, že musíme především upřesnit pojmy "vznik" a "zánik". Vznikem můžeme jednak rozumět náhlou přítomnost, náhlé objevení nějaké věci, jevu; 'to tenkrát, když chceme podtrhnout novost, neodvoditelnost této věci. Ale takové chápání je vždy nepřesné. Takový vznik je vždy abstrakcí, a nadto při exaktním vyšetřování prokazatelně nepřesnou, schematickou, v jádře chybnou a nepřípustnou abstrakcí. Také vznik je proces a nikoli čistý, náhlý a ostrý zlom. Věc lze ukázat nejzřetelně ji formální cestou. Jestliže chápeme danou situaci jako množinu a, b, c,...n? FPAK v následující situaci a,b,c,... ₁ lze jako vznik označit objeví-li se nějaké k₁, k němuž nenajdeme žádné k v předchozí situaci. Naproti tomu zánik je tam, kde k žádnému j nenajdeme odpovídající j₁ v situaci následné. Co to však znamená? Pro všechny členy množiny první, k nimž lze najít příslušné členy s indexem 1 z množiny druhé, platí, že trvají beze změny. Naproto tomu ve zbývajících případech se změna redukuje na objevení resp. zmizení nějakého členu bez jakékoli přípravy, bez jakékoli kontinuity. V podstatě věci pak tkví, že každá změna je analysovatelná tímto způsobem a tedy převoditelná na objevení resp. zaniknutí některých prvků dané sestavy. Jistě je zřejmé, že tato metoda fakticky eliminuje jakoukoli změnu; jinak řečeno: jeli změna něco jiného než vznik a zánik v tomto diskontinuitním smyslu, pak nejí tato metoda schopna změnu vůbec postihnout. To je důsledkem toho, že tato metoda je vlastně pokusem o konstrukci změny z nehybných členů, tedy z nehybnosti, neměnnosti. Jak tedy rozumět lépe změně? Je změna absolutní kontinuita ? Existovaly pokusy, jimiž měl být popřen vzniká zánik. Většinou však znamenaly krok zpět, protože chtěly změnu redukovat na kombinace neměnností. Hlavně však odporovaly zkušenosti, prohlašujíce ji za pouhé zdání. Byly to pouhé konstrukce, odtržené od běžných zkušeností, od denního, praktického života. Kontinuita garantovaná neměnností není a nemůže být řešením. Jaká jiná kontinuita však může existovat a v čem spočívá ? 1/₁ 2 1. IX. 58
====================
ScanImage162.jpg
====================
1958 14 Pro Aristotela je nejobecnějším pojmem pohyb (pokud jde o změnu). Liší šest druhů pohybu. Z nich přeměna vyvolává jediná určitou pochybnost, zda není nutné, aby se to, co se přeměňuje, měnilo některým z ostatních pohybů. Aristoteles však odmítá tyto pochybnosti a dokazuje, že je možná přeměna, která by nebyla ani vznikem či zánikem, ani zvětšením či zmenšením, ani změnou místa (uvádí případ, kdy něco zakoušíme). (Kategorie kap. 14 - str. 60.) Ale to ovšem není dost přesné, jak se zdá. Změna vždycka znamená, že něco, co tu bylo, už tu není, nebo že tu je, co tu dosud nebylo, případně obojí. Co jiného však je první případ než zánik, a co jiného případ druhý než vznik? Ovšemže musíme vzniká a zánik chápat dost široce: přeměňuje-li se A, nemusí to nikterak znamenat zánik A jako celku a vznik čehosi zcela různého od A. Máme na mysli jen to, že proměna A ne se s sebou vždycky zánik nějakého a,b,c,...n, jestliže A je množina (a, b, c,....n) nebo (případně: a) vznik nějakého ammmmmmmmmmmm n+1, n+2, n+3,.... n+k. V tom případě pak to, čemu říkáme změna (proměna) A, je pouze agregativním, souhrnným pohledem, zatím co skutečná změna nastává jen oním zánikem a, b, c,....n resp. vznikem n+1, n+2, n+3,.... n+k. Jestliže existuje nerozlučná svázanost a, b, c,....n, takže A je skutečným celkem a nikoli pouhým agregátem (a to je právě případ nejběžněnjší, ne-li vůbec výlučný), pak zánik ku př. a znamená nutně proměnu ostatních členů b, c...n. A tu ovšem můžeme pokračovat stejným způsobem dále: proměna těchto členů nutně znamená buď jejich zánik nebo alespoň zánik podčlenů, ku př. při změně b zánik podčanů bbbb. A tak bychom mohli jít do nekonečna. Každá změna by byla bud vznikem nebo zánikem toho, co se mění. Naproti tomu to, co by nevznikalo ani nezanikalo, nemohlo by se měnit. Je zřejmé, že tento způsob úvahy se naprosto nehodí uvažování o změně a pohybu, protože nepostihuje podstatu souvislostí, ale naopak uvažaje jenom přetržitost. Nicméně postihuje cosi skutečného. Proto jsme vedeni k odlišení změny a dění. n 2 1. IX. 58 1 a 2
ScanImage162.jpg
====================
1958 14 Pro Aristotela je nejobecnějším pojmem pohyb (pokud jde o změnu). Liší šest druhů pohybu. Z nich přeměna vyvolává jediná určitou pochybnost, zda není nutné, aby se to, co se přeměňuje, měnilo některým z ostatních pohybů. Aristoteles však odmítá tyto pochybnosti a dokazuje, že je možná přeměna, která by nebyla ani vznikem či zánikem, ani zvětšením či zmenšením, ani změnou místa (uvádí případ, kdy něco zakoušíme). (Kategorie kap. 14 - str. 60.) Ale to ovšem není dost přesné, jak se zdá. Změna vždycka znamená, že něco, co tu bylo, už tu není, nebo že tu je, co tu dosud nebylo, případně obojí. Co jiného však je první případ než zánik, a co jiného případ druhý než vznik? Ovšemže musíme vzniká a zánik chápat dost široce: přeměňuje-li se A, nemusí to nikterak znamenat zánik A jako celku a vznik čehosi zcela různého od A. Máme na mysli jen to, že proměna A ne se s sebou vždycky zánik nějakého a,b,c,...n, jestliže A je množina (a, b, c,....n) nebo (případně: a) vznik nějakého ammmmmmmmmmmm n+1, n+2, n+3,.... n+k. V tom případě pak to, čemu říkáme změna (proměna) A, je pouze agregativním, souhrnným pohledem, zatím co skutečná změna nastává jen oním zánikem a, b, c,....n resp. vznikem n+1, n+2, n+3,.... n+k. Jestliže existuje nerozlučná svázanost a, b, c,....n, takže A je skutečným celkem a nikoli pouhým agregátem (a to je právě případ nejběžněnjší, ne-li vůbec výlučný), pak zánik ku př. a znamená nutně proměnu ostatních členů b, c...n. A tu ovšem můžeme pokračovat stejným způsobem dále: proměna těchto členů nutně znamená buď jejich zánik nebo alespoň zánik podčlenů, ku př. při změně b zánik podčanů bbbb. A tak bychom mohli jít do nekonečna. Každá změna by byla bud vznikem nebo zánikem toho, co se mění. Naproti tomu to, co by nevznikalo ani nezanikalo, nemohlo by se měnit. Je zřejmé, že tento způsob úvahy se naprosto nehodí uvažování o změně a pohybu, protože nepostihuje podstatu souvislostí, ale naopak uvažaje jenom přetržitost. Nicméně postihuje cosi skutečného. Proto jsme vedeni k odlišení změny a dění. n 2 1. IX. 58 1 a 2
====================
ScanImage164.jpg
====================
tocorople není thecologie – mi ли nemi seru larvsované. lästoriel je zuvoden, zaostni. Nieméné moderné vreolaparé punti milenroné que (na rocail (на محكمين repodobeninon thes lope me tag je moins înés, re voccolspoliespre qu вад he/ 0 ad ملا ча грома бруяанови horto theorie) je schularosované theologue. Со ж змо де что высово / qui cirker, Jue Voleo lagie kanté (politické strane, сварима, прове act.). Die folossson se negend and Pro je naspal treba, společendré Dapne, памосвий resové polecendi ма chararservatière, ie usiluje vé prácv (ve me сте emancipacs. م مبرج 2 7 mé existened) podobné ad váranich polečensko- fantomi. Je to pasé vila, ale také 14 X1.58 slabost.
ScanImage164.jpg
====================
tocorople není thecologie – mi ли nemi seru larvsované. lästoriel je zuvoden, zaostni. Nieméné moderné vreolaparé punti milenroné que (na rocail (на محكمين repodobeninon thes lope me tag je moins înés, re voccolspoliespre qu вад he/ 0 ad ملا ча грома бруяанови horto theorie) je schularosované theologue. Со ж змо де что высово / qui cirker, Jue Voleo lagie kanté (politické strane, сварима, прове act.). Die folossson se negend and Pro je naspal treba, společendré Dapne, памосвий resové polecendi ма chararservatière, ie usiluje vé prácv (ve me сте emancipacs. م مبرج 2 7 mé existened) podobné ad váranich polečensko- fantomi. Je to pasé vila, ale také 14 X1.58 slabost.
====================
ScanImage166.jpg
====================
1958 S celou řadou Svitákových a Kosíkových thesí nesouhlasím (vždyť nemohu v sobě zapřít, že jsem se učil o Rádla), ale nejdůležitější věcí v zakončení filosofické diskusi - o tom jsem přesvědčen nejsou Svitákovy a Kosíkovy názory, ale okolnost, jak a s jaké platformy se jim čelí, jak a kým jsou odmítány. Považuje se za samozřejmost, že proti nesprávnému názoru fysikálnímu, biologickému, psychologickému se musí postavit správný názor rovněž fysikální, biologický, psychologický. Je sice pravda, že mohou být nalezeny a uváděny významné biologické argumenty proti určitému psychologickému výkladu, ale takové argumenty muse jí být psychologicky interpretovány a rozvedeny v novou, lepší theppii, v lepší psychologický výklad; nikterak nás neopravňují vyvracet psychologický pýklad pouhým poukazem na nějakou biologickou souvislost. Právě tak by tomu mělo být a napříště musí být vě filosofii. Jestliže se ukáže politická chyba nějakého filosofického výkladu, musí se tomuto výkladu čelit filosoficky a nikoli politicky. Jinak se ocitneme tam, kde jsme byli před XX.sjezdem. Tím samozřejmě nechti naprosto říci, že filosofické myšlení je cosi samostatného, co teprve ex post může být tak či onak politicky hodnoceno. Pozornost k politickým a vůbec sociálním důsledkum filosofického učení je vskutku významnou a nerozlučnou součástí každého skutečného filosofického myšlení. Nicméně politický argument sám o sobě je uprostřed filosofické problematiky čímsi nesourodým a proto více značným. Tím nevyslovuji pochybnost o jeho skutečné váze a kompetenci, nýbrž o tom, zda se jeho závažnost neprojeví skresleně až pitvorně, jestliže se prostě bez úvodu a bez ohledu na danou filosofickou souvislost posadí ve své politické podobě na místo, kde panují docela jiné poměry. Politický argument musí být - tak jsem přesvědčen ne jprve filosoficky přeinterpretován, tím nadán filosofickou určitostí a jednoznačností (které nemá a nemůže míst sám o sobě ani ne jurčitější argument politický) a tak transformován v argument filosofický. Tato transformace musí být exaktní, t.j. explicitní 4000 GAD - 1. XII. 58
ScanImage166.jpg
====================
1958 S celou řadou Svitákových a Kosíkových thesí nesouhlasím (vždyť nemohu v sobě zapřít, že jsem se učil o Rádla), ale nejdůležitější věcí v zakončení filosofické diskusi - o tom jsem přesvědčen nejsou Svitákovy a Kosíkovy názory, ale okolnost, jak a s jaké platformy se jim čelí, jak a kým jsou odmítány. Považuje se za samozřejmost, že proti nesprávnému názoru fysikálnímu, biologickému, psychologickému se musí postavit správný názor rovněž fysikální, biologický, psychologický. Je sice pravda, že mohou být nalezeny a uváděny významné biologické argumenty proti určitému psychologickému výkladu, ale takové argumenty muse jí být psychologicky interpretovány a rozvedeny v novou, lepší theppii, v lepší psychologický výklad; nikterak nás neopravňují vyvracet psychologický pýklad pouhým poukazem na nějakou biologickou souvislost. Právě tak by tomu mělo být a napříště musí být vě filosofii. Jestliže se ukáže politická chyba nějakého filosofického výkladu, musí se tomuto výkladu čelit filosoficky a nikoli politicky. Jinak se ocitneme tam, kde jsme byli před XX.sjezdem. Tím samozřejmě nechti naprosto říci, že filosofické myšlení je cosi samostatného, co teprve ex post může být tak či onak politicky hodnoceno. Pozornost k politickým a vůbec sociálním důsledkum filosofického učení je vskutku významnou a nerozlučnou součástí každého skutečného filosofického myšlení. Nicméně politický argument sám o sobě je uprostřed filosofické problematiky čímsi nesourodým a proto více značným. Tím nevyslovuji pochybnost o jeho skutečné váze a kompetenci, nýbrž o tom, zda se jeho závažnost neprojeví skresleně až pitvorně, jestliže se prostě bez úvodu a bez ohledu na danou filosofickou souvislost posadí ve své politické podobě na místo, kde panují docela jiné poměry. Politický argument musí být - tak jsem přesvědčen ne jprve filosoficky přeinterpretován, tím nadán filosofickou určitostí a jednoznačností (které nemá a nemůže míst sám o sobě ani ne jurčitější argument politický) a tak transformován v argument filosofický. Tato transformace musí být exaktní, t.j. explicitní 4000 GAD - 1. XII. 58
====================
ScanImage167.jpg
====================
1958 nestačí věc jen naznačit a nakousnout; tak by se otvíraly dvěře libovůli a snad i demagogii. Chtěl bych, aby se mi dobře rozumělo: zastávám rozhodně hledisko nerozlučné spojitosti a souvislosti mezi filosofií a politikou, mezi theorií a ideologií, mezi třídností a pravdivostí (resp. přímo pravdou); jde mi však o to, jak zabránit, aby došlo ke zkratu, ke krátkému spojení mezi obojím. Vztah mezi filosofií a politikou musí být jasný, průhledný, racionální, musí být otevřen každému zkoumání, t.j. musí být schopen stát se předmětem zkoumání jak filosofického, tak zkoumání vědecko politického. Nesmějí se připouštět zámlky, nesmí se nechat volné pole mluvkům, kteří konstruují a vkládají libovolné souvislosti mezi libovolné členy, kteří krátkozrace "odhalují" politické reakcionářství podle svého zdání, které příliš odráží průměrnost nebo podprůměrnost jejich mozkové kapacity. Mám-li uvést konkretní příklad: jestliže filosof analysuje pojem ideologie v Marxově a Engelsově myšlení, jestliže tento pojem oživuje a chce aplikovat na současnou situaci, je úplně nesmyslné chtít v tom vidět revisionismus a horší ještě hříchy. Takové počínání je třeba považovat za plně oprávněné; o pojmu nelze diskutovat, je.li pravdivý nebo nikoliv. Pravdivost je záležitostí soudů, nikoli pojmů. Myslitel je oprávněn konstruovat (lépe: nasoudit) jakýkoli pojem, o němž se domnívá, že by ho mohlo být s užitkem použito v řešení ně jakého problému. A je tedy plně oprávněn nového pojmu i použít - a to tím spíše, nejde-li o pojem nový, nýbrž již osvědčený a dokonce používaný samotnými klasiky marxismu. Jinou věcí je ovšem způsob, jak takového pojmu je použito, k jakým aplikacím se přistoupí. Je nesmysl charakterisovat jako reakční samo použití jakéhokoli pojmu; neproti tomu tam, kde se posuzuje oprávněnost jeho užití v určité souvislosti, musí být předložen důkladný a vyčerpávající rozbor daného použití, který by se neprovinil logickými nepřesnostmi a filosofickými chybami (jde-li o kontext filosofický). V takovém případě je rozhodující filosofický argument, nemůže však rozhodovat politická autorita. Nikde není ovšem řečeno, že to nemohou být právě místa, požívající vysokou -1. XII. 58
ScanImage167.jpg
====================
1958 nestačí věc jen naznačit a nakousnout; tak by se otvíraly dvěře libovůli a snad i demagogii. Chtěl bych, aby se mi dobře rozumělo: zastávám rozhodně hledisko nerozlučné spojitosti a souvislosti mezi filosofií a politikou, mezi theorií a ideologií, mezi třídností a pravdivostí (resp. přímo pravdou); jde mi však o to, jak zabránit, aby došlo ke zkratu, ke krátkému spojení mezi obojím. Vztah mezi filosofií a politikou musí být jasný, průhledný, racionální, musí být otevřen každému zkoumání, t.j. musí být schopen stát se předmětem zkoumání jak filosofického, tak zkoumání vědecko politického. Nesmějí se připouštět zámlky, nesmí se nechat volné pole mluvkům, kteří konstruují a vkládají libovolné souvislosti mezi libovolné členy, kteří krátkozrace "odhalují" politické reakcionářství podle svého zdání, které příliš odráží průměrnost nebo podprůměrnost jejich mozkové kapacity. Mám-li uvést konkretní příklad: jestliže filosof analysuje pojem ideologie v Marxově a Engelsově myšlení, jestliže tento pojem oživuje a chce aplikovat na současnou situaci, je úplně nesmyslné chtít v tom vidět revisionismus a horší ještě hříchy. Takové počínání je třeba považovat za plně oprávněné; o pojmu nelze diskutovat, je.li pravdivý nebo nikoliv. Pravdivost je záležitostí soudů, nikoli pojmů. Myslitel je oprávněn konstruovat (lépe: nasoudit) jakýkoli pojem, o němž se domnívá, že by ho mohlo být s užitkem použito v řešení ně jakého problému. A je tedy plně oprávněn nového pojmu i použít - a to tím spíše, nejde-li o pojem nový, nýbrž již osvědčený a dokonce používaný samotnými klasiky marxismu. Jinou věcí je ovšem způsob, jak takového pojmu je použito, k jakým aplikacím se přistoupí. Je nesmysl charakterisovat jako reakční samo použití jakéhokoli pojmu; neproti tomu tam, kde se posuzuje oprávněnost jeho užití v určité souvislosti, musí být předložen důkladný a vyčerpávající rozbor daného použití, který by se neprovinil logickými nepřesnostmi a filosofickými chybami (jde-li o kontext filosofický). V takovém případě je rozhodující filosofický argument, nemůže však rozhodovat politická autorita. Nikde není ovšem řečeno, že to nemohou být právě místa, požívající vysokou -1. XII. 58
====================
ScanImage168.jpg
====================
O 1958 politickou autoritu, odkud je právě nejzávažnější argument vysloven. Závažnost argumentu však není založena politickou autoritativností, spíše naopak: politická autorita se zvyšuje, je-li v otázkách filosofických podepřena filosoficky závažnou argumentací. Autoritativnost politická nemůže být nikdy důvodem k myšlenkové ledabylosti a polovičatosti. A v daném případě se mi zdá, že argumenty proti Svitákovi a Kosíkovi jsou velice ledabylé a polovičaté. Je sice pravda, že se mi nesmíme dát mást při posuzování pravdivosti rozmanitých výkladů jejich úrovní, t.j. hloubkou, hlubokomyslností. Avšak když sami si činíme nárok na to, aby naše vývody byly uznány, musíme být tak přesní a tak hlubocí, jak jen to dovedeme. Jinak neodhalujeme, nýbrž naopak zakrýváme pravdu, kterou třebas opravdu máme. Pochopitelně jde celá tato naše argumentace do větru. Může nám tisíckrát jasno, že pohled Galileovým dalekohledem mohl být skutečným argumentem jen pro člověka astronomicky vzdělaného, nikoli pro sebevýznamnějšího theologa nebo církevního hodnostáře; právě tak nám může být tisíckrát jasno, že filosofický nebo vědecký názor může posoudit jenom filosof nebo vědec a že nemůže být rozhodující názor sebe významnějšího politika nebo stranického funkcionáře - pokud není právě filosofem nebo vědcem pochopitelně ! když právě v této věci je ne jasno jiným a když čteme, že nikoli to či ono odborné pracoviště, ale strana se svými volenými orgány je centrem veškerého vědeckého i ide blogického kvasu (LN 1958, č.48, str.6). Je nám právě z toho důvodu nesympatické, že článek je anonymní resp. že je podepsán kolektivem, jehož členové nejsou jmenováni. To ve filosofii není sympatické právě tak jako ve vědě: necht se každý postaví za svůj názor a necht se neskrývá za funkci, za kolektiv, za organisaci atd. Požadujeme, aby každý ručil za to, co říká a píše. A kdo ručí za článek, podepsáný " redakcí a redakční radou"? Na koho se obrátit s polemikou? - Celá věc působí nepěkným dojmem; zase krok k návratu před XX. sjezd. Uspě je tento pokus ? O 1. XII. 58
ScanImage168.jpg
====================
O 1958 politickou autoritu, odkud je právě nejzávažnější argument vysloven. Závažnost argumentu však není založena politickou autoritativností, spíše naopak: politická autorita se zvyšuje, je-li v otázkách filosofických podepřena filosoficky závažnou argumentací. Autoritativnost politická nemůže být nikdy důvodem k myšlenkové ledabylosti a polovičatosti. A v daném případě se mi zdá, že argumenty proti Svitákovi a Kosíkovi jsou velice ledabylé a polovičaté. Je sice pravda, že se mi nesmíme dát mást při posuzování pravdivosti rozmanitých výkladů jejich úrovní, t.j. hloubkou, hlubokomyslností. Avšak když sami si činíme nárok na to, aby naše vývody byly uznány, musíme být tak přesní a tak hlubocí, jak jen to dovedeme. Jinak neodhalujeme, nýbrž naopak zakrýváme pravdu, kterou třebas opravdu máme. Pochopitelně jde celá tato naše argumentace do větru. Může nám tisíckrát jasno, že pohled Galileovým dalekohledem mohl být skutečným argumentem jen pro člověka astronomicky vzdělaného, nikoli pro sebevýznamnějšího theologa nebo církevního hodnostáře; právě tak nám může být tisíckrát jasno, že filosofický nebo vědecký názor může posoudit jenom filosof nebo vědec a že nemůže být rozhodující názor sebe významnějšího politika nebo stranického funkcionáře - pokud není právě filosofem nebo vědcem pochopitelně ! když právě v této věci je ne jasno jiným a když čteme, že nikoli to či ono odborné pracoviště, ale strana se svými volenými orgány je centrem veškerého vědeckého i ide blogického kvasu (LN 1958, č.48, str.6). Je nám právě z toho důvodu nesympatické, že článek je anonymní resp. že je podepsán kolektivem, jehož členové nejsou jmenováni. To ve filosofii není sympatické právě tak jako ve vědě: necht se každý postaví za svůj názor a necht se neskrývá za funkci, za kolektiv, za organisaci atd. Požadujeme, aby každý ručil za to, co říká a píše. A kdo ručí za článek, podepsáný " redakcí a redakční radou"? Na koho se obrátit s polemikou? - Celá věc působí nepěkným dojmem; zase krok k návratu před XX. sjezd. Uspě je tento pokus ? O 1. XII. 58
====================
ScanImage170.jpg
====================
Nikdy se nesmíme dát zmást vnějšími posicemi a bojovými liniemi v oblastech myšlení, theorie, přesvědčení, víry, vůbec ducha. Není snadné rozeznat skutečné protivníky. Rozdělení prochází ve skutečnosti jinak a jinudy než by se mohlo zdát podle vnějšího seskupení a podle proklamací a manifestů. Odpůrci nějakého směru či učení mohou přistupovat k svému posuzování, k svým kritikám a k polemice velmi často s větší vážností a opravdovostí než sami zastánci. A nejenom to: odpůrci mohou porozumět určitému učení třebas i lépe a hlouběji než ti, kdo je zastávají. Proto je hluboce pochybné pokoušet se své odpůrce potlačovat nebo dokonce likvidovat. Naopak, musíme odpůrce vyhledávat, musíme o ně stát, musíme si jich vážit tím více, čím nám pronikají více "na tělo. To platí na všechny strany. Znamená to ovšem samozřejmě odpůrce si vybírat. Jistě má pravdu Rádl, když říká, že každý si vybírá nepřítele podle svého gusta (6 něm.revoluci). Někdy je o pořádného odpůrce velká nouze - i když třebas je jinak odpůrců mnoho. Proto znovu říkám je třeba si odpůrce vážit. A proč? Odpůrce dokáže postřehnout to, co nám lehko unikne, protože není v zajetí našich představ a našich přesvědčení, ale přistupuje z jiných posic. Ovšemž on má své představy a svá přesvědčení ale právě ve střetnutí jeho posic s našimi se může ukázat skutečnost sama, mohou se v plném světle objevit souvislosti, které jinak unikají nebo zůstávají skreslené, někdy k horšímu, někdy stejně neoprávněně - k lepšímu. Všichni máme sklon vykládat svá tvrzení a svá pojetí k lepšímu; odpůrce nám může vykonat cenné služby tím, že ukáže bez milosti na naše slabiny, na nepřesnosti, nelogičnosti, na postranní důsledky nebo naopak motivy, kterým sami nevěnujeme pozornost, odpůrce může vrhnout ostré světlo na ta místa našich myšlenek nebo činů, která bychom třebas rádi nechali v přítmí. Patří á k určité velkomyslnosti a generositě, být přístupen často nevítaným objevům a kritickým pohledům odpůrců. A nejen formálně být přístupen, ale nechat si jejich kritiku dojít, pochopit ji (a nikoli jen sebe) co nejpositivněji a nechytat se marně a malodušně drobných nedopatření a nedorozumění či chyb, které bychom pak nafukovali, aby vlast- 3. 12. 58/1
ScanImage170.jpg
====================
Nikdy se nesmíme dát zmást vnějšími posicemi a bojovými liniemi v oblastech myšlení, theorie, přesvědčení, víry, vůbec ducha. Není snadné rozeznat skutečné protivníky. Rozdělení prochází ve skutečnosti jinak a jinudy než by se mohlo zdát podle vnějšího seskupení a podle proklamací a manifestů. Odpůrci nějakého směru či učení mohou přistupovat k svému posuzování, k svým kritikám a k polemice velmi často s větší vážností a opravdovostí než sami zastánci. A nejenom to: odpůrci mohou porozumět určitému učení třebas i lépe a hlouběji než ti, kdo je zastávají. Proto je hluboce pochybné pokoušet se své odpůrce potlačovat nebo dokonce likvidovat. Naopak, musíme odpůrce vyhledávat, musíme o ně stát, musíme si jich vážit tím více, čím nám pronikají více "na tělo. To platí na všechny strany. Znamená to ovšem samozřejmě odpůrce si vybírat. Jistě má pravdu Rádl, když říká, že každý si vybírá nepřítele podle svého gusta (6 něm.revoluci). Někdy je o pořádného odpůrce velká nouze - i když třebas je jinak odpůrců mnoho. Proto znovu říkám je třeba si odpůrce vážit. A proč? Odpůrce dokáže postřehnout to, co nám lehko unikne, protože není v zajetí našich představ a našich přesvědčení, ale přistupuje z jiných posic. Ovšemž on má své představy a svá přesvědčení ale právě ve střetnutí jeho posic s našimi se může ukázat skutečnost sama, mohou se v plném světle objevit souvislosti, které jinak unikají nebo zůstávají skreslené, někdy k horšímu, někdy stejně neoprávněně - k lepšímu. Všichni máme sklon vykládat svá tvrzení a svá pojetí k lepšímu; odpůrce nám může vykonat cenné služby tím, že ukáže bez milosti na naše slabiny, na nepřesnosti, nelogičnosti, na postranní důsledky nebo naopak motivy, kterým sami nevěnujeme pozornost, odpůrce může vrhnout ostré světlo na ta místa našich myšlenek nebo činů, která bychom třebas rádi nechali v přítmí. Patří á k určité velkomyslnosti a generositě, být přístupen často nevítaným objevům a kritickým pohledům odpůrců. A nejen formálně být přístupen, ale nechat si jejich kritiku dojít, pochopit ji (a nikoli jen sebe) co nejpositivněji a nechytat se marně a malodušně drobných nedopatření a nedorozumění či chyb, které bychom pak nafukovali, aby vlast- 3. 12. 58/1
====================
ScanImage171.jpg
====================
než ní osten byl nějak zamluven. Nic není zhoubnějšího a víc korumpujícího než bagatelisování hlasů, které nám odporují a které nás kritisují. To všechno vede k vnější i vnitřní neupřímnosti, která je spolupříčinou a zároveň významným příznakem toho, že s námi mnohé není v pořádku. Kontakt s odpůrcem naopak je oživujícím, očišťujícím a inspirujícím zážitkem, který oběma stranám přináší cenné hodnoty. Velkou výsadou toho, máme-li vážného odpůrce, je nutnost najít platformu, na níž může dojít k rozhovoru. Kdo si je jist svou věcí, nebojí se rozhovoru a nechce se uchybovat k pouhým polemikám a invektivám, jejichž methodou je zkreslení obrazu odpůrce. A kdo si je jist svou věcí, nebojí se ani toho, že vážným rozhovorem poslouží i svému odpůrci. Jestliže si svého odpůrce vážím, nebudu jistě váhat řpispět k tomu, aby mne ppznal ještě hlouběji a aby i svou kritiku mohl založit hlouběji a přesněji. Vždyť to bude opět také moje výhoda, když budu mít lepšího odpůrce. Není nic smutnějšího, když se vede šarvátka přízemními způsoby a nečistými zbraněmi. Není nic směšnějšího než žabomyší vojna. K duchovnímu zápasu patří nezbytně notná dávka rytířství - i tam, kde se bojuje o věci nejdražší, nejzákladnější, kdy se bojuje o všechno. Právě tam, kde se bojuja zápasí o všechno, nemůže být použito všech prostředků. Jinak bude v důsledku nečistých prostředků všechno ztraceno. Proto nejvýznamnějším způsobem měření sil v zápase duchovním je rozhovor. Tam, kde mám svého odpůrce před sebou a kde on má před sebou mne, tam nějak musím respektovat jeho existenci a on mou. Když si ze svého odpůrce chti dělat šašky, potřebuji tomu takové publikum, které by bylo ochotno se tomu smát. Není pobhyb, že se takové publikum vždycky najde. A proto má v sobě i nejlepší polemika velké nebezpečí. Snadno se zaposloucháme do svých obrazů, do svých strhujících slovních obratů a do své řečnické dovednosti - a publikum nás v tom může neblaze podporovat a přispět tak k tomu, že s odpůrcem vůbec nevejdeme v kontakt. Ale při rozhovoru se obracíme k svému odpůrce osobně: nemůžeme čekat, že jej oslníme slovními hříčkami a sofismaty, nemůžeme čekat, že jej zaplašíme a zastrašíme hrubostmi a výmysly; můžeme se - 3. 12. 58/2
ScanImage171.jpg
====================
než ní osten byl nějak zamluven. Nic není zhoubnějšího a víc korumpujícího než bagatelisování hlasů, které nám odporují a které nás kritisují. To všechno vede k vnější i vnitřní neupřímnosti, která je spolupříčinou a zároveň významným příznakem toho, že s námi mnohé není v pořádku. Kontakt s odpůrcem naopak je oživujícím, očišťujícím a inspirujícím zážitkem, který oběma stranám přináší cenné hodnoty. Velkou výsadou toho, máme-li vážného odpůrce, je nutnost najít platformu, na níž může dojít k rozhovoru. Kdo si je jist svou věcí, nebojí se rozhovoru a nechce se uchybovat k pouhým polemikám a invektivám, jejichž methodou je zkreslení obrazu odpůrce. A kdo si je jist svou věcí, nebojí se ani toho, že vážným rozhovorem poslouží i svému odpůrci. Jestliže si svého odpůrce vážím, nebudu jistě váhat řpispět k tomu, aby mne ppznal ještě hlouběji a aby i svou kritiku mohl založit hlouběji a přesněji. Vždyť to bude opět také moje výhoda, když budu mít lepšího odpůrce. Není nic smutnějšího, když se vede šarvátka přízemními způsoby a nečistými zbraněmi. Není nic směšnějšího než žabomyší vojna. K duchovnímu zápasu patří nezbytně notná dávka rytířství - i tam, kde se bojuje o věci nejdražší, nejzákladnější, kdy se bojuje o všechno. Právě tam, kde se bojuja zápasí o všechno, nemůže být použito všech prostředků. Jinak bude v důsledku nečistých prostředků všechno ztraceno. Proto nejvýznamnějším způsobem měření sil v zápase duchovním je rozhovor. Tam, kde mám svého odpůrce před sebou a kde on má před sebou mne, tam nějak musím respektovat jeho existenci a on mou. Když si ze svého odpůrce chti dělat šašky, potřebuji tomu takové publikum, které by bylo ochotno se tomu smát. Není pobhyb, že se takové publikum vždycky najde. A proto má v sobě i nejlepší polemika velké nebezpečí. Snadno se zaposloucháme do svých obrazů, do svých strhujících slovních obratů a do své řečnické dovednosti - a publikum nás v tom může neblaze podporovat a přispět tak k tomu, že s odpůrcem vůbec nevejdeme v kontakt. Ale při rozhovoru se obracíme k svému odpůrce osobně: nemůžeme čekat, že jej oslníme slovními hříčkami a sofismaty, nemůžeme čekat, že jej zaplašíme a zastrašíme hrubostmi a výmysly; můžeme se - 3. 12. 58/2
====================
ScanImage172.jpg
====================
jen pokoušet porozumět mu a žádat na něm, aby se i on pokusil porozumět nám. Jedna věc je naprostou podmínkou: musíme se vzít navzájem vážně. Jinak nemůže k rozhovoru dojít. Avšak současně je rozhovor cestou k tomu, jak se navzájem vzít vážně nebo alespoň vážněji. V rozhovoru musíme odhodit svůj železný krunýř, musíme odhodit svou uzavřenost a musíme se otevřít, musíme umět naslouchat druhému, musíme umět chápat jeho slova tak jak jsou myšlena - jinak hned budeme usvědčeni, opraveni, napomenuti. Nemůžeme uhýbat, musíme přímo čelit námitkám, argumentům a kritikám. A tam, kde se naše cesty rozcházejí, nemůžeme svého odpůrce anulovat, vymazat ze svého vědomí a ze svého rozhovoru i života, ale musíme s ním počítat, musíme respektovat jeho skutečnost, to, že stojí, žije, mluví, píše vedle nás, v téže společnosti, mezi týmiž lidmi mezi nimiž žijeme i my. Rozhovor je nezáludný jinak není opr, vdovým rozhovorem; nemůžeme současně s vážností hovořit se svým odpůrcem a současně uvažovat o tom, jak bychom se ho zbavili nebo jak bychom jej znemožnili. Je to velká věc, může-li někde dojít k rozhovoru mezi odpůrci. Je to věc hluboce lidské, je to záblesk nových vztahů mezi lidmi. Vždycky budou věci, které budou vzbuzovat spory; nicméně musíme doufat, že bude stále více těch, kteří budou hotovi k rozhovoru se svými odpůrci. Avšak nebudme jen tak předmětní: at je tomu dnes jakkoliv, budme my vždycky k rozhovoru hotovi, budme vždy připraveni naslouchat svým odpůrcům, věnovat pozornost tomu, co nám adresují a jak s námi polemisují. Vezmeme-li je vážně, je to první krok k rozhovoru: nebudou-li to špatní odpůrci, brzo nás vezmou také vážně. Nevzemou-li, budeme si muset hledat odpůrce jiné, lepší. 10000 - 3.12.58 3
ScanImage172.jpg
====================
jen pokoušet porozumět mu a žádat na něm, aby se i on pokusil porozumět nám. Jedna věc je naprostou podmínkou: musíme se vzít navzájem vážně. Jinak nemůže k rozhovoru dojít. Avšak současně je rozhovor cestou k tomu, jak se navzájem vzít vážně nebo alespoň vážněji. V rozhovoru musíme odhodit svůj železný krunýř, musíme odhodit svou uzavřenost a musíme se otevřít, musíme umět naslouchat druhému, musíme umět chápat jeho slova tak jak jsou myšlena - jinak hned budeme usvědčeni, opraveni, napomenuti. Nemůžeme uhýbat, musíme přímo čelit námitkám, argumentům a kritikám. A tam, kde se naše cesty rozcházejí, nemůžeme svého odpůrce anulovat, vymazat ze svého vědomí a ze svého rozhovoru i života, ale musíme s ním počítat, musíme respektovat jeho skutečnost, to, že stojí, žije, mluví, píše vedle nás, v téže společnosti, mezi týmiž lidmi mezi nimiž žijeme i my. Rozhovor je nezáludný jinak není opr, vdovým rozhovorem; nemůžeme současně s vážností hovořit se svým odpůrcem a současně uvažovat o tom, jak bychom se ho zbavili nebo jak bychom jej znemožnili. Je to velká věc, může-li někde dojít k rozhovoru mezi odpůrci. Je to věc hluboce lidské, je to záblesk nových vztahů mezi lidmi. Vždycky budou věci, které budou vzbuzovat spory; nicméně musíme doufat, že bude stále více těch, kteří budou hotovi k rozhovoru se svými odpůrci. Avšak nebudme jen tak předmětní: at je tomu dnes jakkoliv, budme my vždycky k rozhovoru hotovi, budme vždy připraveni naslouchat svým odpůrcům, věnovat pozornost tomu, co nám adresují a jak s námi polemisují. Vezmeme-li je vážně, je to první krok k rozhovoru: nebudou-li to špatní odpůrci, brzo nás vezmou také vážně. Nevzemou-li, budeme si muset hledat odpůrce jiné, lepší. 10000 - 3.12.58 3
====================
ScanImage174.jpg
====================
1958 - to Určitým problémem je ovšem otázka vztahu absolutní pravdy (t.j. živé pravdy) k dvojině proměnlivost-neměnnost. Hromádka je přesvědčen, že Bůh je tentýž včera, dnes i na věky (Ev.o cestě za čl. 28), že je tentýž svrchovaný a neměnný Hospodin (dtto). Po mém soudu je oprávněnost tohoto pojetí svrchovaně problematická. Jedna věc je, jestliže prohlásíme, že pravda není součástí změn (jak třebas píše Rádl). To pak neznamená nic jiného, než že pravda není součástí světa, součástí přírody to tedy odpovídá zcela Hromádkovým thesím. Ale jinou věcí je, jestliže od tohoto negativního určení přejdeme k positivním a prohlásíme, že pravda je stále stejná, neměnná, t.j. trvalá, nehnutá, nehybná, stálá, pevná, strnulá. Kdyby tomu tak bylo, pak všechno konkrétní, jedinečné, dějinné by bylo jen znečištěním pravdy. Ale tak tomu není. Kde je živá pravda, tam je všechno nové říká i Hromádka. Pravda platí jen a jen v konkretní dějinné situaci, v dané chvíli; jestliže určitou chvíli, určitou situaci propaseme, nikdy to už nemůžeme spravit. Pravda sama vede ke konkretním činům to není jen vliv okolností a podmínek, jak konkretně ten onen čin má vypadat a vypadá. Už toto rozlišení je ostatně významné: čin má být konkretní, do situace zaměřený, slovo má být vyřčeno do určité situace v určitou chvíli. To není jen vlivem okolností, že snad nemůže být slovo nebo čin zaměřen jinak než do konkretní situace. Naopak, je to docela možné a bohužel časté, že se jak ve svých slovech tak ve svých činech vyhýbáme pokud možno konkretnosti a činíme ze svých slov prohlášení a ze svých činů symboly. Ale opak je správný: má tomu být obráceně. A že tomu tak býti má, to je dílem pravdy, ne dílem okolností. Pravda sama míří do konkretní situace; tato okolnost, tento charakter není důsledkem postupné reààtivisace v průběhu jejího uskutečňování, ale má svůj zdroj v jádru pravdy samotné. Ba dokonce všechno nové, všechno jedinečné koření nutně v pravdě, je z pravdy, má svůj původ a zdroj v pravdě. Z toho, že je pravda jedna jediná, nelze vyvozovat její neměnnost, její wwwwwww neustálou totožnost. Tu se otvírá jistě řada velkých problémů; naším cílem je poukázat na tuto problematičnost, ne dekretovat nějaké uzavřené schema. 1000 17.12.58
ScanImage174.jpg
====================
1958 - to Určitým problémem je ovšem otázka vztahu absolutní pravdy (t.j. živé pravdy) k dvojině proměnlivost-neměnnost. Hromádka je přesvědčen, že Bůh je tentýž včera, dnes i na věky (Ev.o cestě za čl. 28), že je tentýž svrchovaný a neměnný Hospodin (dtto). Po mém soudu je oprávněnost tohoto pojetí svrchovaně problematická. Jedna věc je, jestliže prohlásíme, že pravda není součástí změn (jak třebas píše Rádl). To pak neznamená nic jiného, než že pravda není součástí světa, součástí přírody to tedy odpovídá zcela Hromádkovým thesím. Ale jinou věcí je, jestliže od tohoto negativního určení přejdeme k positivním a prohlásíme, že pravda je stále stejná, neměnná, t.j. trvalá, nehnutá, nehybná, stálá, pevná, strnulá. Kdyby tomu tak bylo, pak všechno konkrétní, jedinečné, dějinné by bylo jen znečištěním pravdy. Ale tak tomu není. Kde je živá pravda, tam je všechno nové říká i Hromádka. Pravda platí jen a jen v konkretní dějinné situaci, v dané chvíli; jestliže určitou chvíli, určitou situaci propaseme, nikdy to už nemůžeme spravit. Pravda sama vede ke konkretním činům to není jen vliv okolností a podmínek, jak konkretně ten onen čin má vypadat a vypadá. Už toto rozlišení je ostatně významné: čin má být konkretní, do situace zaměřený, slovo má být vyřčeno do určité situace v určitou chvíli. To není jen vlivem okolností, že snad nemůže být slovo nebo čin zaměřen jinak než do konkretní situace. Naopak, je to docela možné a bohužel časté, že se jak ve svých slovech tak ve svých činech vyhýbáme pokud možno konkretnosti a činíme ze svých slov prohlášení a ze svých činů symboly. Ale opak je správný: má tomu být obráceně. A že tomu tak býti má, to je dílem pravdy, ne dílem okolností. Pravda sama míří do konkretní situace; tato okolnost, tento charakter není důsledkem postupné reààtivisace v průběhu jejího uskutečňování, ale má svůj zdroj v jádru pravdy samotné. Ba dokonce všechno nové, všechno jedinečné koření nutně v pravdě, je z pravdy, má svůj původ a zdroj v pravdě. Z toho, že je pravda jedna jediná, nelze vyvozovat její neměnnost, její wwwwwww neustálou totožnost. Tu se otvírá jistě řada velkých problémů; naším cílem je poukázat na tuto problematičnost, ne dekretovat nějaké uzavřené schema. 1000 17.12.58