Tento text z roku 1982 předkládá hlubokou reflexi pojmu mír, který autor nechápe jako pouhou absenci válečného stavu, nýbrž jako stav neoddělitelný od lidské svobody a spravedlnosti. Mír není absolutní hodnotou; nespravedlivý mír či život v porobě postrádají skutečný smysl. Klíčovým subjektem míru je jednotlivec, nikoliv stát či národ. Skutečná mírová práce vyžaduje vnitřní statečnost, politickou rozvahu a ochotu přinášet oběti. Autor zdůrazňuje, že mezinárodní smlouvy jsou bezcenné, pokud vlády nejsou v míru s vlastními občany. Mír je definován jako nedělitelný celek – nelze jej zajistit v jedné oblasti, pokud je v jiné potlačován. Úsilí o mír proto musí být úzce spjato se zápasem o základní lidská práva a svobody. Mírové aktivity by měly být přísně nezávislé na vládních strukturách a měly by usilovat o mezinárodní spolupráci s neoficiálními, často perzekvovanými skupinami. Text varuje před naivitou a zdůrazňuje, že skutečný mír vyžaduje aktivní obranu lidské důstojnosti napříč všemi politickými systémy.