This text examines the relationship to the whole as an inherent aspect of human perception and thought, rather than an artificially imposed framework. The author argues that our ability to perceive complex objects is the result of extensive organizational work performed by the nervous system, occurring independently of conscious control. This biological process synthesizes a vast number of minute sensory stimuli, such as light quanta striking the retina, into coherent totalities. The document critiques the foundations of Anglo-Saxon empiricism and sensualism, which assumed that consciousness is provided with immediate experience consisting of isolated sensations. Instead, the author asserts that even the most basic data presented to our consciousness is already highly mediated and complexly structured. Understanding this innate organizational capacity is crucial for a modern comprehension of how humans interact with their environment and process sensory information into a meaningful world.
[Vztah k celku – 1]
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 6. 10. 2002
- This is a part of the original document:
- 2002
[Vztah k celku – 1]
Vztah k celku resp. k celkům není ničím, co bychom museli svému myšlení a vůbec své životní praxi nějak oktrojovat. Náleží dnes už k obecně známým, vědou potvrzovaným skutečnostem, že to je organizace našeho „nervového systému“ (která je nota bene velmi podobná podobné organizaci tvorů o něco nižších), že třeba naše vidění zvířete nebo stromu je už výsledkem obrovské organizační práce, která probíhá bez naší vědomé kontroly a která zpracovává obrovské množství jednotlivých nepatrných podnětů, jež na nejnižší úrovni registrují naše smyslové orgány – v případě vidění to jsou vzruchy, vyvolané dopadem určitého množství kvant světelného záření, které dopadá na jednotlivé buňky sítnice našeho oka. Není to tak, že „vidíme“ jen jakousi hromadu primárních „počitků“, které by našemu vědomí byly „bezprostředně“ dány („immediate experience“), jak s tím počítali anglosasští empiristé (a senzualisté), ale ona „základní data“, poskytovaná našemu vědomí, jsou už velice komplikovaně zprostředkována, a my s touto komplikovanou zprostředkovaností musíme vážně počítat.
(Písek, 021006–1.)