Tento dopis Ladislava Hejdánka z 10. února 1977 osvětluje okolnosti vzniku a cíle Charty 77. Autor v něm vysvětluje svému mladému příteli, proč odmítl přijmout jeho podpis – cílem bylo uchránit studenta před perzekucí, přičemž Hejdánek rozlišuje mezi legitimní opatrností a morálním selháním, které spatřuje v aktivní lži. Text rozebírá politický kontext, zejména vliv procesů s hudebníky z Plastic People of the Universe na sjednocení opozice. Hlavním právním pilířem Charty je ratifikace mezinárodních paktů o lidských a občanských právech, které se v roce 1976 staly součástí československého právního řádu. Charta 77 je zde popsána jako „sonda“, která má otestovat, zda stát hodlá své vlastní zákony dodržovat, zejména s ohledem na nadcházející bělehradskou schůzku o helsinských dohodách. Hejdánek zdůrazňuje, že iniciativa není politickou stranou, ale výrazem solidarity a občanské slušnosti napříč různými ideovými proudy, a ostře kritizuje amorálnost státní antikampaně.