Text se zabývá problematikou významu slov a jejich mnohoznačnosti v jazyce. Autor zdůrazňuje, že většina slov postrádá v izolaci jednoznačnost, kterou získávají až v rámci konkrétního kontextu. Úvaha se zaměřuje na dva hlavní aspekty: rozdíl mezi homonymií a různými významovými odstíny téhož slova a otázku identity významu. Na příkladu slova „koruna“ ilustruje, jak se mohou původní souvislosti vytrácet, zatímco jindy si slovo svou identitu uchovává i přes proměnlivé konotace. Práce rozlišuje mezi základním významem a doprovodnými spoluvýznamy, které se k němu pojí. Zásadní otázkou zůstává, jak lze tyto skryté konotace identifikovat pouze na základě textové či mluvené podoby jazyka. Text tak otevírá hlubší diskusi o relativitě sémantické identity a o způsobech, jakými interpretujeme jazykové struktury v závislosti na jejich okolí a historickém vývoji.