Tento odborný text se hlouběji zamýšlí nad Leibnizovou koncepcí monády, kterou autor nahlíží jako niterně organizovanou jednotku či subjekt. Hlavním tématem je problematika komunikace mezi vnitřním světem subjektu a vnějším prostředím. Zatímco Leibniz tuto možnost v rámci své filosofické provokace teoreticky popřel, autor poukazuje na neudržitelnost takového postoje a hledá nové způsoby uchopení tohoto vztahu. Namísto tradičního a často podceňovaného pojmu vnímání zavádí autor termín „reaktibilita“. Tento posun není pouze terminologický, ale umožňuje radikální rozšíření pojmu subjekt i na nižší organismy a „předživé“ entity, které postrádají komplexní smyslové orgány. Autor zdůrazňuje, že každá forma reaktibility musí být chápána jako projev primární aktivity a akce. Text tak přináší inovativní pohled na ontologickou podstatu niternosti a její nezbytné propojení s vnějškovostí skrze aktivní reagování na okolní podněty, čímž překonává omezení klasické metafyziky.