Strojový, zatím neredigovaný přepis
====================
doc01941920171128190217_001.jpg
====================
(Ne)náboženská výchova dětí Body k táborové úvaze 1. K čemu vychovat: potřebujeme pozemšťany, aktivní, iniciativní lidi, hluboce zakotvené (= věřící), nerozložené, zdravě odolné atd. 2.. 3. 4. Typ konfliktů, které děti potřebují a kterým nemají být vystaveny (časově definovatelné: konfliktovost nemá být trvalým znakem prostředí). 6. Děti se musí dostat ve škole do psychicky obtížné situace, až neunosné situace, která poškodí jejich vývoj, jestliže výchovu nově ne zorientujeme (individualismus nebo strach). Děti však potřebují hru, sen, představivost, tvořivost, vytváření svého světa. Do takových 8 - 10 let mythickomagické uvažování. 5. Tedy pohádky, mythy, my thologie tam se objeví bozi. Je možno navázat, ale s vědomím přechodné generace. Mezitím reinterpretovat. Starším dětem vykládat věci postupně tak, aby s tím mohly ven; jinak poškodí jejich duši, když si budou tvořit dvojí tvář. 7. Rozhodující je otevřít dětem cestu k iniciativě a tvořivosti: a tak stavět hráz protikpasivitě vedoucí přetechnizovanosti. Červenec 1962, Miřkov.
doc01941920171128190217_001.jpg
====================
(Ne)náboženská výchova dětí Body k táborové úvaze 1. K čemu vychovat: potřebujeme pozemšťany, aktivní, iniciativní lidi, hluboce zakotvené (= věřící), nerozložené, zdravě odolné atd. 2.. 3. 4. Typ konfliktů, které děti potřebují a kterým nemají být vystaveny (časově definovatelné: konfliktovost nemá být trvalým znakem prostředí). 6. Děti se musí dostat ve škole do psychicky obtížné situace, až neunosné situace, která poškodí jejich vývoj, jestliže výchovu nově ne zorientujeme (individualismus nebo strach). Děti však potřebují hru, sen, představivost, tvořivost, vytváření svého světa. Do takových 8 - 10 let mythickomagické uvažování. 5. Tedy pohádky, mythy, my thologie tam se objeví bozi. Je možno navázat, ale s vědomím přechodné generace. Mezitím reinterpretovat. Starším dětem vykládat věci postupně tak, aby s tím mohly ven; jinak poškodí jejich duši, když si budou tvořit dvojí tvář. 7. Rozhodující je otevřít dětem cestu k iniciativě a tvořivosti: a tak stavět hráz protikpasivitě vedoucí přetechnizovanosti. Červenec 1962, Miřkov.
====================
doc01941920171128190217_002.jpg
====================
J.M.Lochman) ne splývá s věcí náboženství; povětšině Poměrně nové rozpoznání (znovurozpoznání), že věc víry mamtale ještě příchut apartnosti (F.M. Dobiáš) a až dosud mu chybi pokus o provedení, realisaci důsledků. Jednou z významných otázek je otázka náboženské či nenáboženské výchovy dětí. Až dosud byla tato výchova prováděna právě vyvoláváním resonance zcela náboženského charaktetu. Jestliže chceme křesťangkou víru odlišit od náboženského koloritu (a více než koloritu), kterým byla vždycky provázena a věnčena, musíme si tento úkol položit také a především u dětí, které se nikoli pro své křesťanství, ale pro svou náboženskost dostávají na př. ve škole i jinde do vnitřních nesnází a konfliktů. Sama otázka vztahu křesťana k náboženství není ještě vyřešena s všeobecnou platností, resp. její řešení ve smyslu odlišení náboženství od víry a odmítnutí náboženství ve jménu víry není zdaleka obecně přijato. Proto přítomné úvahy mají smysl zejména pro ty, kteří ze svých dětí nechtějí mít nábožensky založené lidi, ale chtějí jim naproti tomu dopřát hluboké zakotvení v centru křesťanské zvěsti a tradice, tedy zakotvení víry, která sobě i světu kolem rozumí ve shodě nebo alespoň v navázání na současný stav poznání, která se na tomto poznání a poznávání aktivně podílí a hledí být přínosem i tam, kde její východisko není přijímáno s obecnou platností. Proto je neobyčejně důležité si nejprve vyjasnit, k čemu chceme své děti vést a jak si představujeme jejich charakterový, duchovní profil, jejich mravní a názorovou orientaci atd. Tedy především chceme, aby naše děti oběma nohama pevně stály na této zemi, aby byla orientovány do světa, aby byly ve světě plně angažovány, aby pro ně svět a život na něm nebyly něčím druhořadým, před čím by cosi jiného mělo přednost. Ze svých dětí chceme mít pozemšťany, aktivní iniciativní lidi, kteří se plně zapojí do všelidského úsilí o vytvoření nových, lepších poměrů na celém světě, o nápravu věcí, o vybudování nové země. Naše děti musí být zdravě odolné proti všeho druhu
doc01941920171128190217_002.jpg
====================
J.M.Lochman) ne splývá s věcí náboženství; povětšině Poměrně nové rozpoznání (znovurozpoznání), že věc víry mamtale ještě příchut apartnosti (F.M. Dobiáš) a až dosud mu chybi pokus o provedení, realisaci důsledků. Jednou z významných otázek je otázka náboženské či nenáboženské výchovy dětí. Až dosud byla tato výchova prováděna právě vyvoláváním resonance zcela náboženského charaktetu. Jestliže chceme křesťangkou víru odlišit od náboženského koloritu (a více než koloritu), kterým byla vždycky provázena a věnčena, musíme si tento úkol položit také a především u dětí, které se nikoli pro své křesťanství, ale pro svou náboženskost dostávají na př. ve škole i jinde do vnitřních nesnází a konfliktů. Sama otázka vztahu křesťana k náboženství není ještě vyřešena s všeobecnou platností, resp. její řešení ve smyslu odlišení náboženství od víry a odmítnutí náboženství ve jménu víry není zdaleka obecně přijato. Proto přítomné úvahy mají smysl zejména pro ty, kteří ze svých dětí nechtějí mít nábožensky založené lidi, ale chtějí jim naproti tomu dopřát hluboké zakotvení v centru křesťanské zvěsti a tradice, tedy zakotvení víry, která sobě i světu kolem rozumí ve shodě nebo alespoň v navázání na současný stav poznání, která se na tomto poznání a poznávání aktivně podílí a hledí být přínosem i tam, kde její východisko není přijímáno s obecnou platností. Proto je neobyčejně důležité si nejprve vyjasnit, k čemu chceme své děti vést a jak si představujeme jejich charakterový, duchovní profil, jejich mravní a názorovou orientaci atd. Tedy především chceme, aby naše děti oběma nohama pevně stály na této zemi, aby byla orientovány do světa, aby byly ve světě plně angažovány, aby pro ně svět a život na něm nebyly něčím druhořadým, před čím by cosi jiného mělo přednost. Ze svých dětí chceme mít pozemšťany, aktivní iniciativní lidi, kteří se plně zapojí do všelidského úsilí o vytvoření nových, lepších poměrů na celém světě, o nápravu věcí, o vybudování nové země. Naše děti musí být zdravě odolné proti všeho druhu
====================
doc01941920171128190217_003.jpg
====================
2 potížím a neuspěchům, musí to být bytosti vnitřně nerozložené ani nenarušené, tedy hluboce a neotřeně zakotvené, tj. věřící. Nikdy se ne smějí vzdávat, nikdy se ne smějí nechat vnitřně porazit, odradit od dalšího úsilí, nesmějí být unavené a ochablé, ne smějí se nechat otrávit, nesmějí vědět, co to je nuda, musí to být lidé vždy nových perspektiv, vždy znovu obrácení do budoucnosti, vždy znovu nasazující všechno k tomu, aby zvítězila spravedlnost a pravda, ale vždy také plni laskavosti a sympatií ke všem otřeseným, podlomeným a narušeným. Ničím se ne smě jí oddělovat od jiných lidí, to znamená, že v ničem ne smějí hledat jen svých věcí. Společný osud lidstva jim musí být dražší nade všechno, co se týká jenom jich samých a jejich nejbližších. Nikoli však abstraktně, ale konkrétně jim věc všech a to znamáná věc těch druhých musí být nade vše: pro své věci nikdy nesmějí přehlédnout věc svých spolulidí, svých soudruhů, svých bližních. Musí být hotovi ke službě především těm, kteří jsou na společenském žebříčku nejníž, kteří nesou především břemeno lidství. Ustavičně musí být ve střehu, aby nepřehlédli slabé články všelidského řetězu, musí být otevření a vynalézaví při hledání nových ponížených a utlačených. A tam, kde se budou případně dostávat na místa významná, musí to činit z pověření a nikoli z vlastní dravosti. To znamená, že musí být zapojeni do širšího kruhu lidí jim poměrně blízkých, kterým budou odpovědni za své činy a za svůj život, kterým musí své záležitosti předládat a jimiž se musí dát korigovat (i když nikoli mechanicky, protože je současně musí také vést, spoluvést). Z toho vyplývá hned celá řada závěrů. Tvořivost dětí, jejich obrazotvornost, citlivost k jemným odstínům skutečnosti, jejich odstíněná, citlivě reagující aktivita musí být vším způsobem pěstována a podněcována. To však spadá do věku, kdy tyto vlastnosti se u dětí vytvářejí v podobě her, snů, v podobě vlastního světa "jako by", kde poprvé je tvořívě (tedy nikoli pouze přejímáním od dospělých) frázováno, heterogenisováno, osmyslováno tzv. obsvětí dítěte. Je to období, kdy se
doc01941920171128190217_003.jpg
====================
2 potížím a neuspěchům, musí to být bytosti vnitřně nerozložené ani nenarušené, tedy hluboce a neotřeně zakotvené, tj. věřící. Nikdy se ne smějí vzdávat, nikdy se ne smějí nechat vnitřně porazit, odradit od dalšího úsilí, nesmějí být unavené a ochablé, ne smějí se nechat otrávit, nesmějí vědět, co to je nuda, musí to být lidé vždy nových perspektiv, vždy znovu obrácení do budoucnosti, vždy znovu nasazující všechno k tomu, aby zvítězila spravedlnost a pravda, ale vždy také plni laskavosti a sympatií ke všem otřeseným, podlomeným a narušeným. Ničím se ne smě jí oddělovat od jiných lidí, to znamená, že v ničem ne smějí hledat jen svých věcí. Společný osud lidstva jim musí být dražší nade všechno, co se týká jenom jich samých a jejich nejbližších. Nikoli však abstraktně, ale konkrétně jim věc všech a to znamáná věc těch druhých musí být nade vše: pro své věci nikdy nesmějí přehlédnout věc svých spolulidí, svých soudruhů, svých bližních. Musí být hotovi ke službě především těm, kteří jsou na společenském žebříčku nejníž, kteří nesou především břemeno lidství. Ustavičně musí být ve střehu, aby nepřehlédli slabé články všelidského řetězu, musí být otevření a vynalézaví při hledání nových ponížených a utlačených. A tam, kde se budou případně dostávat na místa významná, musí to činit z pověření a nikoli z vlastní dravosti. To znamená, že musí být zapojeni do širšího kruhu lidí jim poměrně blízkých, kterým budou odpovědni za své činy a za svůj život, kterým musí své záležitosti předládat a jimiž se musí dát korigovat (i když nikoli mechanicky, protože je současně musí také vést, spoluvést). Z toho vyplývá hned celá řada závěrů. Tvořivost dětí, jejich obrazotvornost, citlivost k jemným odstínům skutečnosti, jejich odstíněná, citlivě reagující aktivita musí být vším způsobem pěstována a podněcována. To však spadá do věku, kdy tyto vlastnosti se u dětí vytvářejí v podobě her, snů, v podobě vlastního světa "jako by", kde poprvé je tvořívě (tedy nikoli pouze přejímáním od dospělých) frázováno, heterogenisováno, osmyslováno tzv. obsvětí dítěte. Je to období, kdy se
====================
doc01941920171128190217_004.jpg
====================
3 připravuje a kdy dozrává (kolem 8 - 10 let) jakési mythickomagické uvažování, které historicky bylo a v dětském věku se znovu stává školou tvořivé obrazotvornosti, obrazivosti člověka. Tam jako nikde jinde se rozvine cosi, bez čeho člověk není celou lidskou bytostí. A právě u tohoto bodu se musíme zastavit, abychom se pozorně uvarovali chybných důsledků a závěrů. Ačkoliv tu není vhodného místa k tomu, abychom vyložili své důvody, máme za to, že neexistuje člověk není nikterak přirozeně nábožensky založen. A to prostě proto, že to je vůbec pochybené určení, jestliže o čemkoli říkáme, že to je "přirozené. Náboženství a náboženskost je záležitost dokonale historická.
doc01941920171128190217_004.jpg
====================
3 připravuje a kdy dozrává (kolem 8 - 10 let) jakési mythickomagické uvažování, které historicky bylo a v dětském věku se znovu stává školou tvořivé obrazotvornosti, obrazivosti člověka. Tam jako nikde jinde se rozvine cosi, bez čeho člověk není celou lidskou bytostí. A právě u tohoto bodu se musíme zastavit, abychom se pozorně uvarovali chybných důsledků a závěrů. Ačkoliv tu není vhodného místa k tomu, abychom vyložili své důvody, máme za to, že neexistuje člověk není nikterak přirozeně nábožensky založen. A to prostě proto, že to je vůbec pochybené určení, jestliže o čemkoli říkáme, že to je "přirozené. Náboženství a náboženskost je záležitost dokonale historická.
====================
doc01942020171128190316_001.jpg
====================
Jediný život 1 1. Milan (7.8.62): thematech. Jednak Rád bych s Tebou pracoval - budeš-li mít chut na některých Dál mám chut na thema: Jediný domov (tato země, diesseitig), = nereligiosní výklad eschatologie. A především... 2. LVH (12.8.62): Pokud jde o spolupráci, jsem pro. Pro "jediný domov" rozhodně jsem; ostatně v přiloženém povídání o sekularisaci najdeš příslušné partie dost ostře formulované. (Viz též v dalším o způsobu spolupráce, jak je navrhován.) 3. Milan (21.8.62): K thematům: Rozhodl jsem se pro JEDINÝ ŽIVOT. Jako naše společná rozcvička by to bylo asi nejlepší. Teď k jedinému životu". ...tak aspon několik prvních, jen nahozených a přeházených poznámek. Bude potřebí říci 1. život, který žijeme, není jen něco předběžného, interimního, něco co je v závorce, předsíň (jedna naše píseň "zde předsíň je pouze, ó jak bude tam"), nýbrž něco, co má plnou hodnotu, co je nám dáno "natrvalo a napevno" (sic Daněk). Proto také tato země není cizina (opět jedna píseň "a ved mne z této ciziny do zaslíbené otčiny") nýbrž "země zaslíbená". Biblická ilustr.: Abraham: odešel z Babylona, ale ne mimo svět, nýbrž do jiné země. Izrael v Egyptě exodus do Kanaanu. Juda v Babylonii - očekávání: návrat do vlasti) srv.Aggeus, Malachiáš, Ezdráš, Nehemiáš). Otázka: jak je to v NZákoně? Tady zdánlivě mizí afinita k nějaké zaslíbené zemi. Těžké rozpaky: Souček, Hromádka jejich výpovědi zahaleny mlhou. Řešení: zaslíbenou zemí je celý svět. Posláním církve je: aby celý svět byl Boží (nejen objektivně, nýbrž i subjektivně); nebo z druhé strany řečeno: aby celý svět se stal lidským. 2. život, který žijeme, je tedy diesseitig. Žijeme "na této straně". Je ohraničen narozením a smrtí. To zdůraznuje zvl. SZákon (zvl. Žalmy a některá místa z proroků). Učí NZ něco jiného, nového? Relativisuje hrozbu smrti? Novozákoníci se kroutí: ne relativisuje, ale: vzkříšemí = nový metabiologický život po tomto životě, život po životě (v přesném oddělování tzv. časného života a věčného života si libuje náš milý senior doktor viktor). Hromádka správně v Ev.o cestě za čl.: vzkříšení podtrhuje důstojnost a jedinečnost tohoto života. Viz i Balabán: Nebe je eschaton země (KR), závěr. Námitka: když se člověk/ocitne v radikální nouzi, nebezpečí smrti atp., zmizí mu z obzoru "tento život" a "tato země". Nemusí tomu být tak: Bonhoeffer revidoval svou Nachfolge ( (která je hodně jenseitig) právě v kriminálu a ve stínu smrti (Widerstand), paradoxně prožívá své pozemšťanství nejsilněji tehdy, když ztrácí vnější svobodu. Podobně Fučík (oprátka). Ostatně už Máchův Máj tu zemi krásnou, zemi milovanou). 3. "Kde je pak rozdíl mezi vaším a atheistickým pojetím, kde vám zůstal věčný život, kde vzkříšení ?" Odpověd: biblické pojetí počítá nejen s horizontálou, nýbrž i s vertikálou. Lidský život, ač "dočasný" má transcendentní koeficient, trans.rozměr. Biologicky je uzavřen po uplynutí určitého časového úseku. Není však uza-
doc01942020171128190316_001.jpg
====================
Jediný život 1 1. Milan (7.8.62): thematech. Jednak Rád bych s Tebou pracoval - budeš-li mít chut na některých Dál mám chut na thema: Jediný domov (tato země, diesseitig), = nereligiosní výklad eschatologie. A především... 2. LVH (12.8.62): Pokud jde o spolupráci, jsem pro. Pro "jediný domov" rozhodně jsem; ostatně v přiloženém povídání o sekularisaci najdeš příslušné partie dost ostře formulované. (Viz též v dalším o způsobu spolupráce, jak je navrhován.) 3. Milan (21.8.62): K thematům: Rozhodl jsem se pro JEDINÝ ŽIVOT. Jako naše společná rozcvička by to bylo asi nejlepší. Teď k jedinému životu". ...tak aspon několik prvních, jen nahozených a přeházených poznámek. Bude potřebí říci 1. život, který žijeme, není jen něco předběžného, interimního, něco co je v závorce, předsíň (jedna naše píseň "zde předsíň je pouze, ó jak bude tam"), nýbrž něco, co má plnou hodnotu, co je nám dáno "natrvalo a napevno" (sic Daněk). Proto také tato země není cizina (opět jedna píseň "a ved mne z této ciziny do zaslíbené otčiny") nýbrž "země zaslíbená". Biblická ilustr.: Abraham: odešel z Babylona, ale ne mimo svět, nýbrž do jiné země. Izrael v Egyptě exodus do Kanaanu. Juda v Babylonii - očekávání: návrat do vlasti) srv.Aggeus, Malachiáš, Ezdráš, Nehemiáš). Otázka: jak je to v NZákoně? Tady zdánlivě mizí afinita k nějaké zaslíbené zemi. Těžké rozpaky: Souček, Hromádka jejich výpovědi zahaleny mlhou. Řešení: zaslíbenou zemí je celý svět. Posláním církve je: aby celý svět byl Boží (nejen objektivně, nýbrž i subjektivně); nebo z druhé strany řečeno: aby celý svět se stal lidským. 2. život, který žijeme, je tedy diesseitig. Žijeme "na této straně". Je ohraničen narozením a smrtí. To zdůraznuje zvl. SZákon (zvl. Žalmy a některá místa z proroků). Učí NZ něco jiného, nového? Relativisuje hrozbu smrti? Novozákoníci se kroutí: ne relativisuje, ale: vzkříšemí = nový metabiologický život po tomto životě, život po životě (v přesném oddělování tzv. časného života a věčného života si libuje náš milý senior doktor viktor). Hromádka správně v Ev.o cestě za čl.: vzkříšení podtrhuje důstojnost a jedinečnost tohoto života. Viz i Balabán: Nebe je eschaton země (KR), závěr. Námitka: když se člověk/ocitne v radikální nouzi, nebezpečí smrti atp., zmizí mu z obzoru "tento život" a "tato země". Nemusí tomu být tak: Bonhoeffer revidoval svou Nachfolge ( (která je hodně jenseitig) právě v kriminálu a ve stínu smrti (Widerstand), paradoxně prožívá své pozemšťanství nejsilněji tehdy, když ztrácí vnější svobodu. Podobně Fučík (oprátka). Ostatně už Máchův Máj tu zemi krásnou, zemi milovanou). 3. "Kde je pak rozdíl mezi vaším a atheistickým pojetím, kde vám zůstal věčný život, kde vzkříšení ?" Odpověd: biblické pojetí počítá nejen s horizontálou, nýbrž i s vertikálou. Lidský život, ač "dočasný" má transcendentní koeficient, trans.rozměr. Biologicky je uzavřen po uplynutí určitého časového úseku. Není však uza-
====================
doc01942020171128190316_002.jpg
====================
Jediný život 2 vřen "zásadně" (nemohu ted najít to pravé slovo), je otevřen, i když člověk fysicky umírá, i když je násilně fysicky likvidován, ne bot má poslání. Poslání - to je onen transcendentní moment, zde svítí světlo věčného života (Jan: věčný život poznání pravdy, srv. Bultmann). Tuto myšlenku vyjadřovalo zkomoleným a metafysicky zamlženým způsobem učení o nesmrtelnosti lidské duše. Zde je však jedno nebezpečí: život bude viděn jen jako život isolovaného jednotlivce. Společnost, lidstvo, dějiny to zde ne zasahuje do hry. Proto je tak důležité učení o vzkříšení z mrtvých, zde všechny tyto složky hrají, a silně. Dvořáček (viz KR) vzkříšení z mrtvých vlastně škrtl, parádně odinterpretoval, věřící člověk prožívá plnost hned po své smrti, nebot "je s Kristem". Dlouho jsem přemýšlel, jaký je smysl učení o vzkříšení. Myslím, že to vím, je to protest proti individuální blaženosti jednotlivce (ne smrtelná duše) isolované od blaženosti ostatních, ba všech, kteří se "nezavrhli". Před Božím trůnem stojí celé zástupy: lidstvo sjednocené. Až při dokonalém sjednocení lidstva v pravdě dojde můj život "plné hodnoty" své slávy. Proto je i můj individuální život napjat nejen k přítomnosti, nýbrž i k budoucnosti, a práce pro budoucí jednotu a osvobození lidstva není něco jen přídatného, něco "navíc", nýbrž něco, co podstatným způsobem konstituuje můj vlastní život. Zkrátka: Diesseitigkeit musí být mimořádně silně eschatologicky akcentována. V čem však spočívá práce pro budoucnost? Jak se na ní mohou podílet nemocní, jak se na ní mohou podílet ti, kteří již zemřeli? Na to nedovedou odpovědět marxisté (ani Machovec), jaké je křest.hledisko. - Zatím tyto poznámky. Je potřebí nově interpretovat vzkříšení (podtrhnout dějinný moment), zamyslet se nad tím, proč obrazy nebeské budoucnosti v bibli obsahují tolik pozemského, tuto okolnost positivně zhodnotit (cf. Jan Dus: Christus venturus, KR), navázat na Barthovu myšlenku, že život věčný je dovršením tohoto života. Vyhnout se ploché spiritualisaci. Také: nejen ethika, nýbrž i ontologie. 4. Milan (21.9.62): Pročetl jsem osnovu, kterou jsi mi dal v Praze. Vcelku souhlasím. Trochu mi tam schází positivnější ocenění náboženství. K bodu 2. bych řekl, že religiosní představy ve SZ sice jsou, ale že se podstatně neuchytily, nezapustily kořeny. Ztracený ráj, truhla umluvy, chrám mají v sobě v SZ mnoho pozemského, např. chrám = jen tam, kde je Bůh, je skutečný život, jen tam je možné skutečné pozemšťanství, chrám budován proto, aby "všude byl chrám", aby celá pozemská skutečnost byla chápána jako svatá. Podobně "truhla umluvy" je výkřikem, že život je jen tam, kde je norma, kde se uplatňuje pravda atd. Tato pozemskost, prosvícená transcendentnem, ovšem je často zkreslována, znáboženšťována, kultisována, magisována kněžími, lidem, vládci proti tomu proroci, Ježíš, apoštolé. Velmi dobrý je bod 5. Zde se musí říci to nejpodstatnější: orientace na, Ježíše (zde se můžeš poradit s Petrem Pokorným, také o literatuře). V bodu 9. mě zaráží "převaha společenského nad individuálním", to zní příliš marxisticky. Vzkříšení právě spojuje a zcela vyrovnává individuální a společenské. Také v bodu 10. se mi zdá slabá "posila u otců a praotců", je potřebí vystihnout nejen ethický, nýbrž i ontologický rys věci. -
doc01942020171128190316_002.jpg
====================
Jediný život 2 vřen "zásadně" (nemohu ted najít to pravé slovo), je otevřen, i když člověk fysicky umírá, i když je násilně fysicky likvidován, ne bot má poslání. Poslání - to je onen transcendentní moment, zde svítí světlo věčného života (Jan: věčný život poznání pravdy, srv. Bultmann). Tuto myšlenku vyjadřovalo zkomoleným a metafysicky zamlženým způsobem učení o nesmrtelnosti lidské duše. Zde je však jedno nebezpečí: život bude viděn jen jako život isolovaného jednotlivce. Společnost, lidstvo, dějiny to zde ne zasahuje do hry. Proto je tak důležité učení o vzkříšení z mrtvých, zde všechny tyto složky hrají, a silně. Dvořáček (viz KR) vzkříšení z mrtvých vlastně škrtl, parádně odinterpretoval, věřící člověk prožívá plnost hned po své smrti, nebot "je s Kristem". Dlouho jsem přemýšlel, jaký je smysl učení o vzkříšení. Myslím, že to vím, je to protest proti individuální blaženosti jednotlivce (ne smrtelná duše) isolované od blaženosti ostatních, ba všech, kteří se "nezavrhli". Před Božím trůnem stojí celé zástupy: lidstvo sjednocené. Až při dokonalém sjednocení lidstva v pravdě dojde můj život "plné hodnoty" své slávy. Proto je i můj individuální život napjat nejen k přítomnosti, nýbrž i k budoucnosti, a práce pro budoucí jednotu a osvobození lidstva není něco jen přídatného, něco "navíc", nýbrž něco, co podstatným způsobem konstituuje můj vlastní život. Zkrátka: Diesseitigkeit musí být mimořádně silně eschatologicky akcentována. V čem však spočívá práce pro budoucnost? Jak se na ní mohou podílet nemocní, jak se na ní mohou podílet ti, kteří již zemřeli? Na to nedovedou odpovědět marxisté (ani Machovec), jaké je křest.hledisko. - Zatím tyto poznámky. Je potřebí nově interpretovat vzkříšení (podtrhnout dějinný moment), zamyslet se nad tím, proč obrazy nebeské budoucnosti v bibli obsahují tolik pozemského, tuto okolnost positivně zhodnotit (cf. Jan Dus: Christus venturus, KR), navázat na Barthovu myšlenku, že život věčný je dovršením tohoto života. Vyhnout se ploché spiritualisaci. Také: nejen ethika, nýbrž i ontologie. 4. Milan (21.9.62): Pročetl jsem osnovu, kterou jsi mi dal v Praze. Vcelku souhlasím. Trochu mi tam schází positivnější ocenění náboženství. K bodu 2. bych řekl, že religiosní představy ve SZ sice jsou, ale že se podstatně neuchytily, nezapustily kořeny. Ztracený ráj, truhla umluvy, chrám mají v sobě v SZ mnoho pozemského, např. chrám = jen tam, kde je Bůh, je skutečný život, jen tam je možné skutečné pozemšťanství, chrám budován proto, aby "všude byl chrám", aby celá pozemská skutečnost byla chápána jako svatá. Podobně "truhla umluvy" je výkřikem, že život je jen tam, kde je norma, kde se uplatňuje pravda atd. Tato pozemskost, prosvícená transcendentnem, ovšem je často zkreslována, znáboženšťována, kultisována, magisována kněžími, lidem, vládci proti tomu proroci, Ježíš, apoštolé. Velmi dobrý je bod 5. Zde se musí říci to nejpodstatnější: orientace na, Ježíše (zde se můžeš poradit s Petrem Pokorným, také o literatuře). V bodu 9. mě zaráží "převaha společenského nad individuálním", to zní příliš marxisticky. Vzkříšení právě spojuje a zcela vyrovnává individuální a společenské. Také v bodu 10. se mi zdá slabá "posila u otců a praotců", je potřebí vystihnout nejen ethický, nýbrž i ontologický rys věci. -
====================
doc01942020171128190316_003.jpg
====================
"Jediný život" 1. 2. Jediný život 3 3. 4. 5. 6. 8. 9. (Pracovní titul) Původ a povaha představ o nebi, zásvětnu, mimosvětské skutečnosti a pod. Vztah "mimo světna" k světu: projevy mimosvětna v sakrálních prostorech a časech. Perspektiva nové země a nového ne be. Lidská práce, synergismus. Orientace do budoucnosti. Tento svět není dokonalý, ale má být dokonalý. Náprava veškerenstva všenáprava. To co jest a to co býti má. Napětí každé dané situace, které vede ven a dál. Předávání pochodní, nadindividuální poslání. 7. Otázka přetrvání, kontinuity tohoto světa s příštím. Přezkoušení "v ohni". Započítání skutků. Stavební kameny budoucího světa jsou připravovány již dnes, ale nejsou do nové skutečnosti pojímány automaticky. Povaha prověřování. Náš osobní vztah k budoucímu světu. Smrt a vzkříšení z mrtvých. Analy sa tradičního pojetí, odhalení cizorodých prvků a správné postavení problému. Co to je osobnost a tzv. personální identita. Převaha společenského nad individuálním. Blaženost celého lidstaa. Jednota všech lidí v lásce a pravdě. Není většího milování než obětovat svou duši, tj. svou osobní perspektivu (postavenou odděleně a někdy i proti perspektivě společné). Osudy těchto religiosních představ v různých SZ pokusech. (Ztracený ráj, truhla úmluvy, chrám, sobota, léto milostivé, zaslíbená místa, zaslíbené časy atd.) Situace v době Ježíšově. Sakrálno a profánno v Ježíšově učení. Dovršení radikálního přehodnocení v prorocké linii. Osudy mimosvětských perspektiv v první církvi a v dalších dějinách církve. Společenský efekt a společenská funkce učení o zásvětnu. Theoretické postavení problematiky: nutnost důsledného dotažení Ježíšovy linie. Orientace laskavé pozornosti a účinné pomoci K poníženým a uraženým, pokořeným a slabým, sevřeným a trpícím. Nutnost likvidace okrajově lidských posic. Formování nové společnosti, společenství lidí. -
doc01942020171128190316_003.jpg
====================
"Jediný život" 1. 2. Jediný život 3 3. 4. 5. 6. 8. 9. (Pracovní titul) Původ a povaha představ o nebi, zásvětnu, mimosvětské skutečnosti a pod. Vztah "mimo světna" k světu: projevy mimosvětna v sakrálních prostorech a časech. Perspektiva nové země a nového ne be. Lidská práce, synergismus. Orientace do budoucnosti. Tento svět není dokonalý, ale má být dokonalý. Náprava veškerenstva všenáprava. To co jest a to co býti má. Napětí každé dané situace, které vede ven a dál. Předávání pochodní, nadindividuální poslání. 7. Otázka přetrvání, kontinuity tohoto světa s příštím. Přezkoušení "v ohni". Započítání skutků. Stavební kameny budoucího světa jsou připravovány již dnes, ale nejsou do nové skutečnosti pojímány automaticky. Povaha prověřování. Náš osobní vztah k budoucímu světu. Smrt a vzkříšení z mrtvých. Analy sa tradičního pojetí, odhalení cizorodých prvků a správné postavení problému. Co to je osobnost a tzv. personální identita. Převaha společenského nad individuálním. Blaženost celého lidstaa. Jednota všech lidí v lásce a pravdě. Není většího milování než obětovat svou duši, tj. svou osobní perspektivu (postavenou odděleně a někdy i proti perspektivě společné). Osudy těchto religiosních představ v různých SZ pokusech. (Ztracený ráj, truhla úmluvy, chrám, sobota, léto milostivé, zaslíbená místa, zaslíbené časy atd.) Situace v době Ježíšově. Sakrálno a profánno v Ježíšově učení. Dovršení radikálního přehodnocení v prorocké linii. Osudy mimosvětských perspektiv v první církvi a v dalších dějinách církve. Společenský efekt a společenská funkce učení o zásvětnu. Theoretické postavení problematiky: nutnost důsledného dotažení Ježíšovy linie. Orientace laskavé pozornosti a účinné pomoci K poníženým a uraženým, pokořeným a slabým, sevřeným a trpícím. Nutnost likvidace okrajově lidských posic. Formování nové společnosti, společenství lidí. -
====================
doc01942020171128190316_004.jpg
====================
Jediný život (Jediný život) Doporučuji: 4 10. Nový význam dějin a práce v dějinách. Účast na všelidském poslání. Cíl dějin jako základ orientace. Funkce lidí všelijak postižených. Funkce minulosti, "přítomnost mrtvých", posila u otců a praotců. 11. Praktické závěry. Život jako pověření. c) a) vypracovat věc zásadně v úplnosti; b) některým thematům věnovat zvláštní článečky populárnějšího charakteru (čtivější - do KJ ne bo ČB); k základnímu článku připravit aparát. 2 Praha, 30.8.1962. LVH.
doc01942020171128190316_004.jpg
====================
Jediný život (Jediný život) Doporučuji: 4 10. Nový význam dějin a práce v dějinách. Účast na všelidském poslání. Cíl dějin jako základ orientace. Funkce lidí všelijak postižených. Funkce minulosti, "přítomnost mrtvých", posila u otců a praotců. 11. Praktické závěry. Život jako pověření. c) a) vypracovat věc zásadně v úplnosti; b) některým thematům věnovat zvláštní článečky populárnějšího charakteru (čtivější - do KJ ne bo ČB); k základnímu článku připravit aparát. 2 Praha, 30.8.1962. LVH.
====================
doc01942020171128190316_005.jpg
====================
Jediný život 5 Ріночно построки 2 21.9.1962 [Hejd 2] Jediný život/prolegomena článku, Bal.1/. /Proč toto thema/ Mluvíme-li dnes o Bohu nebo dokonce jen o víře v Boh pohybujeme se v okruhu themat, která jsou domovem v křesťanské církvi a u nichž s vytříbenou pečlivostí setrvává theologie.Pro moderního, seku larisovaného člověka, kterému je náboženská poloha křesťanství cizí, jsou tato "theologická" themata vzdálená, ne-li vyřízená. Avšak právě o tphot člověka jde. Vždyť sekularisace není aktem vzpoury proti živému jádru křesťanské zvěsti, nýbež legitimním důsledkem působení vlastní sekularit evangelia v dějinách./Srv. články L.H. v KJ /Abychom se mohli pustit do rozhovoru s člověkem, který žije extra muros ecclesiae/a to mohou být zásadně vzato i mnozí příslušníci církví/,musíme volit thema anthropolo. gické. Co je život, zvl.1 id s ký život? Této anthropologické otázce nemůže uniknout nikdo. Obměnou Pavlových slov ze Sk 17,28 můžeme říci, že "jí živi jsme,hýbeme se i trváme". /Slovo o methodě/ Naším východiskem je ovšem poselství SZ 1 NZ,kticky zhodnocené a přehodnocené Ježíšem Nazaretským. Jsme si ovšem plně vědomi toho, že bible je rozsáhlý komplex různých theologií, jejichž pozadím jso často protikladné náboženské představy,mythy a symboly. Tuto různotvaros a různorodost oceňujeme positivně v tom, že pravdu, po níž se člověk ptá, nelze vystihnout jen jedním způsobem, ano, že pravda uniká lidskému uchopení, neboť je svou povahou nepředmětná. Na druhé straně však právě zde poznáváme, že pravda tíhne k "inkarnaci", tzn. nejen že může být vyjádřena jen lidskými slovy a postižena jen lidským myšlením, nýbrž odhaluje se jen v podobě anthropologické otázky. Jen uvnitř "anthropologického problému" se setkáváme s pravdou. Jinak by stačila nějaká obecná, nadčaso vá, patentovaná "řeč zjevení". Proto ani" řeč bible" ve svém souhrnu není svatá/či kanonická/. Z toho plyne nejen opuštění verbální inspirace/to ještě nemusí znamenat zhola nic/, nýbrž také a především potřeba ba nutno sledovat anthropologický problém, radikálně odhalený biblickým svědectvím imimo vnější půdorys bible. To ovšem předpokládá sledovat vnitřní pohyb základních biblických směrnic i na poli sekularisovaného myšlení moderního člověka. Nemůže tedy jít o sumarisaci všech biblických linií a o to, abychom pak jejich "součet" postavili do oposice vůči myšlení "nebiblickému". Svědkové mluví vlastní řečí. I my nechceme být než svědk Ve svědectví ovšem je vždy .moment risika: svědek mluví o tom, co viděl a slyšel, ne od druhých, ale o n sám. Nejde nám tedy o misijně šikovno parafrázi nějakého "objektivního zjevenf",pojatého nadto staticky/jako houska na krámě/. I pravda je v pohybu, ano v jistém smyslu "pravda je pohyb", a my jsme svědky že/!/ a jak/!/ nás/!!/ pravda/!!/ dnes/!/ uchopil
doc01942020171128190316_005.jpg
====================
Jediný život 5 Ріночно построки 2 21.9.1962 [Hejd 2] Jediný život/prolegomena článku, Bal.1/. /Proč toto thema/ Mluvíme-li dnes o Bohu nebo dokonce jen o víře v Boh pohybujeme se v okruhu themat, která jsou domovem v křesťanské církvi a u nichž s vytříbenou pečlivostí setrvává theologie.Pro moderního, seku larisovaného člověka, kterému je náboženská poloha křesťanství cizí, jsou tato "theologická" themata vzdálená, ne-li vyřízená. Avšak právě o tphot člověka jde. Vždyť sekularisace není aktem vzpoury proti živému jádru křesťanské zvěsti, nýbež legitimním důsledkem působení vlastní sekularit evangelia v dějinách./Srv. články L.H. v KJ /Abychom se mohli pustit do rozhovoru s člověkem, který žije extra muros ecclesiae/a to mohou být zásadně vzato i mnozí příslušníci církví/,musíme volit thema anthropolo. gické. Co je život, zvl.1 id s ký život? Této anthropologické otázce nemůže uniknout nikdo. Obměnou Pavlových slov ze Sk 17,28 můžeme říci, že "jí živi jsme,hýbeme se i trváme". /Slovo o methodě/ Naším východiskem je ovšem poselství SZ 1 NZ,kticky zhodnocené a přehodnocené Ježíšem Nazaretským. Jsme si ovšem plně vědomi toho, že bible je rozsáhlý komplex různých theologií, jejichž pozadím jso často protikladné náboženské představy,mythy a symboly. Tuto různotvaros a různorodost oceňujeme positivně v tom, že pravdu, po níž se člověk ptá, nelze vystihnout jen jedním způsobem, ano, že pravda uniká lidskému uchopení, neboť je svou povahou nepředmětná. Na druhé straně však právě zde poznáváme, že pravda tíhne k "inkarnaci", tzn. nejen že může být vyjádřena jen lidskými slovy a postižena jen lidským myšlením, nýbrž odhaluje se jen v podobě anthropologické otázky. Jen uvnitř "anthropologického problému" se setkáváme s pravdou. Jinak by stačila nějaká obecná, nadčaso vá, patentovaná "řeč zjevení". Proto ani" řeč bible" ve svém souhrnu není svatá/či kanonická/. Z toho plyne nejen opuštění verbální inspirace/to ještě nemusí znamenat zhola nic/, nýbrž také a především potřeba ba nutno sledovat anthropologický problém, radikálně odhalený biblickým svědectvím imimo vnější půdorys bible. To ovšem předpokládá sledovat vnitřní pohyb základních biblických směrnic i na poli sekularisovaného myšlení moderního člověka. Nemůže tedy jít o sumarisaci všech biblických linií a o to, abychom pak jejich "součet" postavili do oposice vůči myšlení "nebiblickému". Svědkové mluví vlastní řečí. I my nechceme být než svědk Ve svědectví ovšem je vždy .moment risika: svědek mluví o tom, co viděl a slyšel, ne od druhých, ale o n sám. Nejde nám tedy o misijně šikovno parafrázi nějakého "objektivního zjevenf",pojatého nadto staticky/jako houska na krámě/. I pravda je v pohybu, ano v jistém smyslu "pravda je pohyb", a my jsme svědky že/!/ a jak/!/ nás/!!/ pravda/!!/ dnes/!/ uchopil
====================
doc01942020171128190316_006.jpg
====================
Jediný život 6 Je v tom tedy zahrnuto také naše subjektivní vidění a rozhodování. /Jediný život/ Jediný/!/ život v tom je naznačena polemika s religio ním nebo vulgárněxxekukar sekulárním pojetím věci. Pokládáme, za těžký omyl učení o "tomto" a "onom" světě ve smyslu: teď žiji svou časnou existenci -potom budu žít existenci posmrtnou, záhrobní. Důraz na "pozemskost"/Diesseitigkeit/ naší existence však nechce vymezi lidský život hranicemi toho, co lze empiricky, experimentálně evidovat a verifikovat. Odmítíme takovéto vulgární pokřivení v důrazu na "časnost" naší existence. Život má svůj duchovní přetlak, nemusí končit v hermetic. kém uzavření vlastní biologickou hranicí/smrt/. Naopak :po fysickém odu. mření či likvidaci zazáří častokrát teprve v plném jasu/Hus, Fučík/. To spočívá v tom, že život má své zakotvení ve svém p os lání. Toto poslání je transcendentním a eschatologickým rozměrem života Transcendentním: člověk si své poslání nedává a neurčuje sám, ke svému poslání je povolán pravdou, jež je nepředmětné a imperativní povahy. Eschatologickým: člověk míří posláním svého života do budoucnosti, od tol co jest k tomu, co býti má. A to jak do budoucnosti svého osobního/jednorázového/života, tak i do budoucnosti všeho lidstva. Teprve tam, kde se plně uplatní a zvítězí pravda, o níž jsem jako jednotlivec usiloval, tam nalézá můj život svého naplnění, tam teprve se stává životem ve vlastním slova smyslu. Mezi těmito oběma póly, přítomným i budoucím, a v onom dvojím rozměru individuálního i kolektivního bytí, osciluje můj životjediný život. 2 m 0
doc01942020171128190316_006.jpg
====================
Jediný život 6 Je v tom tedy zahrnuto také naše subjektivní vidění a rozhodování. /Jediný život/ Jediný/!/ život v tom je naznačena polemika s religio ním nebo vulgárněxxekukar sekulárním pojetím věci. Pokládáme, za těžký omyl učení o "tomto" a "onom" světě ve smyslu: teď žiji svou časnou existenci -potom budu žít existenci posmrtnou, záhrobní. Důraz na "pozemskost"/Diesseitigkeit/ naší existence však nechce vymezi lidský život hranicemi toho, co lze empiricky, experimentálně evidovat a verifikovat. Odmítíme takovéto vulgární pokřivení v důrazu na "časnost" naší existence. Život má svůj duchovní přetlak, nemusí končit v hermetic. kém uzavření vlastní biologickou hranicí/smrt/. Naopak :po fysickém odu. mření či likvidaci zazáří častokrát teprve v plném jasu/Hus, Fučík/. To spočívá v tom, že život má své zakotvení ve svém p os lání. Toto poslání je transcendentním a eschatologickým rozměrem života Transcendentním: člověk si své poslání nedává a neurčuje sám, ke svému poslání je povolán pravdou, jež je nepředmětné a imperativní povahy. Eschatologickým: člověk míří posláním svého života do budoucnosti, od tol co jest k tomu, co býti má. A to jak do budoucnosti svého osobního/jednorázového/života, tak i do budoucnosti všeho lidstva. Teprve tam, kde se plně uplatní a zvítězí pravda, o níž jsem jako jednotlivec usiloval, tam nalézá můj život svého naplnění, tam teprve se stává životem ve vlastním slova smyslu. Mezi těmito oběma póly, přítomným i budoucím, a v onom dvojím rozměru individuálního i kolektivního bytí, osciluje můj životjediný život. 2 m 0
====================
doc01942020171128190316_007.jpg
====================
Jediný život 7 okolnosti V čem spočívá asi psychologicky onen děs z historie, o němž mluví Eliade ? Nabízí se svůdný pokus o výklad: člověk tuší, cítí, že se v akci, v činnosti vzdaluje od "pravého" (od božství). A to je jistě pravda, jestliže předpokládáme, že akce je zakotvena v nepředmětnu (v pravdě), religiosně řečeno v Bohu, a že ve svém průběhu se zpředmětňuje a přechází ve vnější realitu, do světa. Této jak se může snad potvrdit - se mythický člověk brání, má z ní hrůzu a snaží se jí zabránit. Jediným schůdným způsobem, jak to může učinit, je zaměřit veškerou aktivitu k tomu, aby se navracela k pravzorům akcí, aby opakovala pračiny a aby k nim nic nepřidávala ani ničeho neubírala. Odtud pak je pochopitelné, že v pračinu je vše a v plnosti, kdežto potom může následovat už jen úpadek. Jediné skutečné dějství je pradějství; jakákoli úchylka od přísného návratu k archetypu, od podřízení všeho prapůvodnímu vzoru končí pak v neskutečnosti, v nicotě. Jediná skutečnost je archetyp; účasti na něm a tím vlastní skutečnosti je možno dosahovat jen škrtnutím všeho, co nás od pravzoru odvádí tedy škrtnutím historie. Historie je cesta do nicoty. Přirozený spád věcí a dějství je právě tato cesta do nicoty. Vysvobození je v opačné cestě, v cestě k posvátnému, svatému, k archetypu, k pravzoru a tím v cestě z historie ven, mimo historii, mimo (historický) čas a mimo (profánní) prostor. Odtud heterogennost času a prostoru: jsou místa, která jsou milníky na cestě ven z historie, ven ze světa. To jsou místa různé kvantity posvátnosti. Projekcí směru cesty, která je opakem pádu do nicoty skrze dějiny, docházíme k pojmu a představě nebe. Existuje-li pak vůbec nějaká legitimní cesta z nebes na zemi, pak jenom ta, která uskutečňuje božský plán, která utváří pozemskou skutečnost podle nebeského pravzoru a která tedy ve vlastním, nejvlastnějším smyslu je opět cestau pozemského k nebeskému. Je to však - v dalším vývoji právě toto místo, kde nastane obrovský průlom. Je to tam, kde se dějiny vnucují jako významné, kde mimořádné váhy nabývá právě ona pořádající moc, upravující pozemské záležitosti a dodávající jim již tímto prostým faktem jakousi samostatnou hodnotu a platnost. Na tomto pozadí se začne potom prosazovat spád právě opačný. 8.10.1962 www B
doc01942020171128190316_007.jpg
====================
Jediný život 7 okolnosti V čem spočívá asi psychologicky onen děs z historie, o němž mluví Eliade ? Nabízí se svůdný pokus o výklad: člověk tuší, cítí, že se v akci, v činnosti vzdaluje od "pravého" (od božství). A to je jistě pravda, jestliže předpokládáme, že akce je zakotvena v nepředmětnu (v pravdě), religiosně řečeno v Bohu, a že ve svém průběhu se zpředmětňuje a přechází ve vnější realitu, do světa. Této jak se může snad potvrdit - se mythický člověk brání, má z ní hrůzu a snaží se jí zabránit. Jediným schůdným způsobem, jak to může učinit, je zaměřit veškerou aktivitu k tomu, aby se navracela k pravzorům akcí, aby opakovala pračiny a aby k nim nic nepřidávala ani ničeho neubírala. Odtud pak je pochopitelné, že v pračinu je vše a v plnosti, kdežto potom může následovat už jen úpadek. Jediné skutečné dějství je pradějství; jakákoli úchylka od přísného návratu k archetypu, od podřízení všeho prapůvodnímu vzoru končí pak v neskutečnosti, v nicotě. Jediná skutečnost je archetyp; účasti na něm a tím vlastní skutečnosti je možno dosahovat jen škrtnutím všeho, co nás od pravzoru odvádí tedy škrtnutím historie. Historie je cesta do nicoty. Přirozený spád věcí a dějství je právě tato cesta do nicoty. Vysvobození je v opačné cestě, v cestě k posvátnému, svatému, k archetypu, k pravzoru a tím v cestě z historie ven, mimo historii, mimo (historický) čas a mimo (profánní) prostor. Odtud heterogennost času a prostoru: jsou místa, která jsou milníky na cestě ven z historie, ven ze světa. To jsou místa různé kvantity posvátnosti. Projekcí směru cesty, která je opakem pádu do nicoty skrze dějiny, docházíme k pojmu a představě nebe. Existuje-li pak vůbec nějaká legitimní cesta z nebes na zemi, pak jenom ta, která uskutečňuje božský plán, která utváří pozemskou skutečnost podle nebeského pravzoru a která tedy ve vlastním, nejvlastnějším smyslu je opět cestau pozemského k nebeskému. Je to však - v dalším vývoji právě toto místo, kde nastane obrovský průlom. Je to tam, kde se dějiny vnucují jako významné, kde mimořádné váhy nabývá právě ona pořádající moc, upravující pozemské záležitosti a dodávající jim již tímto prostým faktem jakousi samostatnou hodnotu a platnost. Na tomto pozadí se začne potom prosazovat spád právě opačný. 8.10.1962 www B
====================
doc01942020171128190316_008.jpg
====================
Jediný život Jediný život bod 1. (LVH - 1.) Pro život dávných lidí měly mimořádný význam pravzory (archetypy) a opakování, jak ukazuje ve svých spisech na př. Eliade. "Primitiv" ne znal činnost, která by nebyla napodobením činnosti jiné, již provedené a uskutečněné, již prožité, ale někým, kdo nebyl pouhý člověk. Každý čin má smysl pouze v té míře, v jaké opakuje nějakou původní činnost - a v téže míře také dosahuje skutečnosti. čin, který by nebyl návratem k tomu, co již bylo učiněno, ztrácí skutečnost a propadá chaosu a nicotě. Nejen zřejmé rity, ale všechna profánní aktivita má proto v podstatě rituální charakter, nebot jejich posledním smyslem je znovu provést to, co bylo na počátku provedeno bohy, heroy nebo (zbožštěnými) předky. Podobně však jako lidské činy mají své mimozemské pravzory všechny předměty lidského světa, jejichž skutečnost je založena právě v těchto prapůvodních formách. Ne známé oblasti, které zůstaly dosud mino lidskou zkušenost, obývané netvory a pod., nejsou vpravdě skutečné (nemají smy sl) a odpovídají pravzoru typ jiného typu, totiž chaosu, tj. nediferencovanému, ne zformovanému jsoucnu z doby před stvořením. Proto tam, kde se člověk ujímá vlády nad novým územím, v symbolické rituální formě opakuje akt stvoření a napodobuje tak svůj pravzor. Také stavbu domů a měst, budování chrámů atd. provádí člověk podle nebeských předobrazů a na božský pokyn. Jejich skutečnost je zaručena jen tehdy, když se podobají "středu světa". Tak vidíme, že předměty i jednání dosahují skutečnosti tam, kde se vzdávají sebe samých a kde se stávají napodobeninou, opakováním čehosi jiného, co samo jako jediné ovládne pole a co jediné má váhu. Celá skutečnost, jak jí dnes rozumíme, je stínem jiné skutečnosti, jiného světa, světa původního a jedině pravého, světa pravzorů, k nimž gravituje vše, co je obsahem lidského světa. Spád lidského života splývá se spádem celého lidského světa: Svět, přitahován, spadá vjedno s nebem jakožto praskutečností, lidský život pak spadá v jedno s božským jakožto prapůvodním životem. Předměty lidské činnosti jsou jenom zdánlivým cílem, zatím co jediným pravým cílem je ztotožnění s božským činem a odvržení 1-9 X 62
doc01942020171128190316_008.jpg
====================
Jediný život Jediný život bod 1. (LVH - 1.) Pro život dávných lidí měly mimořádný význam pravzory (archetypy) a opakování, jak ukazuje ve svých spisech na př. Eliade. "Primitiv" ne znal činnost, která by nebyla napodobením činnosti jiné, již provedené a uskutečněné, již prožité, ale někým, kdo nebyl pouhý člověk. Každý čin má smysl pouze v té míře, v jaké opakuje nějakou původní činnost - a v téže míře také dosahuje skutečnosti. čin, který by nebyl návratem k tomu, co již bylo učiněno, ztrácí skutečnost a propadá chaosu a nicotě. Nejen zřejmé rity, ale všechna profánní aktivita má proto v podstatě rituální charakter, nebot jejich posledním smyslem je znovu provést to, co bylo na počátku provedeno bohy, heroy nebo (zbožštěnými) předky. Podobně však jako lidské činy mají své mimozemské pravzory všechny předměty lidského světa, jejichž skutečnost je založena právě v těchto prapůvodních formách. Ne známé oblasti, které zůstaly dosud mino lidskou zkušenost, obývané netvory a pod., nejsou vpravdě skutečné (nemají smy sl) a odpovídají pravzoru typ jiného typu, totiž chaosu, tj. nediferencovanému, ne zformovanému jsoucnu z doby před stvořením. Proto tam, kde se člověk ujímá vlády nad novým územím, v symbolické rituální formě opakuje akt stvoření a napodobuje tak svůj pravzor. Také stavbu domů a měst, budování chrámů atd. provádí člověk podle nebeských předobrazů a na božský pokyn. Jejich skutečnost je zaručena jen tehdy, když se podobají "středu světa". Tak vidíme, že předměty i jednání dosahují skutečnosti tam, kde se vzdávají sebe samých a kde se stávají napodobeninou, opakováním čehosi jiného, co samo jako jediné ovládne pole a co jediné má váhu. Celá skutečnost, jak jí dnes rozumíme, je stínem jiné skutečnosti, jiného světa, světa původního a jedině pravého, světa pravzorů, k nimž gravituje vše, co je obsahem lidského světa. Spád lidského života splývá se spádem celého lidského světa: Svět, přitahován, spadá vjedno s nebem jakožto praskutečností, lidský život pak spadá v jedno s božským jakožto prapůvodním životem. Předměty lidské činnosti jsou jenom zdánlivým cílem, zatím co jediným pravým cílem je ztotožnění s božským činem a odvržení 1-9 X 62
====================
doc01942020171128190316_009.jpg
====================
9 každého jiného, rozptylujícího záměru. Člověk tu stejně jako věci stojí čelem k božstvu a nestará se o to, co je za jeho zády. Zvláště pak usiluje o vytržení z času běžných událostí a proniká do jiného času, do božské věčnosti anebo do mythického času dokonalých návratů. Profánní čas a tím i profánní dějiny jsou poplatny chaosu a vedou k němu; záchrana je pouze v jejich rozvrácení a zničení. Archaický člověk se děsí chaosu a odtud se vysvětluje také jeho děs z historie a útěk před ní. (V čem asi spočívá - psychologicky onen des z historie, ono ztotožnění dějin s chaosem jak o tom mluví Eliade ? Nabízí se svůdný pokus o výklad: člověk tuší, cítí, rozpoznává, že v akci, v činnosti se vzdaluje od "pravého", tj. od božství. A to je jistě pravda, jestliže předpokládáme, že akce je zakotvena v nepředmětnu- v pravdě či Pravdě religiosně řečeno v Bohu, a že ve svém průběhu se zpředmětňuje a přechází ve vnější realitu, do světa profanity. Této okolnosti právě se asi mythický člověk především brání, má z ní hrůzu a snaží se jí zabránit. Jediným schůdným způsobem, jak to může učinit, je zaměřit veškerou aktivitu k tomu, aby se navracela k pravzorům akcí, aby opakovala pra-činy a aby k nim pokud možno nic nepřidávala ani od nich nic neubírala. Odtud pak je pochopitelné, že v pra-činu je vše a v plnosti, kdežto potom může následovat už jen úpadek. Jediné skutečné dějství je pra-dějství jakákoli úchylka od přísného návratu k archetypu, od podřízení všeho prapůvodnímu vzoru končí pak v ně skutečnosti, v nicotě. Jediná skutečnost je archetyp; účasti na něm a tím vlastní skutečnosti je možno dosahovat jen škrtnutím všeho, co nás od pravzoru odvádí tedy škrtnutím historie. Historie je cesta do nicoty. Přirozený spád věcí a dějství je právě tato cesta do nicoty. Vysvobození je v opačné cestě, v cestě k posvátnému, svatému, k archetypu, pravzoru a tím z historie ven, mimo historia, mimo (profánní) čas a prostor. Odtud heterogennost času a prostoru: jsou místa, která jsou milníky na cestě ven z historie, ven ze světa. To jsou místa v různé kvantitě posvátná. Projekcí směru cesty, která je opakem pádu do nicoty skrze dějiny, docházíme resp. došel už archaický člověk k představě a pojmu nebe. Existuje-li Jediný život 0 X 62 2
doc01942020171128190316_009.jpg
====================
9 každého jiného, rozptylujícího záměru. Člověk tu stejně jako věci stojí čelem k božstvu a nestará se o to, co je za jeho zády. Zvláště pak usiluje o vytržení z času běžných událostí a proniká do jiného času, do božské věčnosti anebo do mythického času dokonalých návratů. Profánní čas a tím i profánní dějiny jsou poplatny chaosu a vedou k němu; záchrana je pouze v jejich rozvrácení a zničení. Archaický člověk se děsí chaosu a odtud se vysvětluje také jeho děs z historie a útěk před ní. (V čem asi spočívá - psychologicky onen des z historie, ono ztotožnění dějin s chaosem jak o tom mluví Eliade ? Nabízí se svůdný pokus o výklad: člověk tuší, cítí, rozpoznává, že v akci, v činnosti se vzdaluje od "pravého", tj. od božství. A to je jistě pravda, jestliže předpokládáme, že akce je zakotvena v nepředmětnu- v pravdě či Pravdě religiosně řečeno v Bohu, a že ve svém průběhu se zpředmětňuje a přechází ve vnější realitu, do světa profanity. Této okolnosti právě se asi mythický člověk především brání, má z ní hrůzu a snaží se jí zabránit. Jediným schůdným způsobem, jak to může učinit, je zaměřit veškerou aktivitu k tomu, aby se navracela k pravzorům akcí, aby opakovala pra-činy a aby k nim pokud možno nic nepřidávala ani od nich nic neubírala. Odtud pak je pochopitelné, že v pra-činu je vše a v plnosti, kdežto potom může následovat už jen úpadek. Jediné skutečné dějství je pra-dějství jakákoli úchylka od přísného návratu k archetypu, od podřízení všeho prapůvodnímu vzoru končí pak v ně skutečnosti, v nicotě. Jediná skutečnost je archetyp; účasti na něm a tím vlastní skutečnosti je možno dosahovat jen škrtnutím všeho, co nás od pravzoru odvádí tedy škrtnutím historie. Historie je cesta do nicoty. Přirozený spád věcí a dějství je právě tato cesta do nicoty. Vysvobození je v opačné cestě, v cestě k posvátnému, svatému, k archetypu, pravzoru a tím z historie ven, mimo historia, mimo (profánní) čas a prostor. Odtud heterogennost času a prostoru: jsou místa, která jsou milníky na cestě ven z historie, ven ze světa. To jsou místa v různé kvantitě posvátná. Projekcí směru cesty, která je opakem pádu do nicoty skrze dějiny, docházíme resp. došel už archaický člověk k představě a pojmu nebe. Existuje-li Jediný život 0 X 62 2
====================
doc01942020171128190316_010.jpg
====================
Jediný život 10 pak vůbec nějaká ligitimní cesta z nebes na zemi, pak jenom ta, která uskutečňuje božský plán ztotožnění všeho se sebou, podle něhož tedy je pozemská skutečnost utvářena podle nebeského pravzoru a která je tedy ve vlastním, nejvlastnějším smyslu opět jen cestou pozemského k nebeskému a opět ovšem cestou popření sebe sama, zrušení sebe jako odlišného od pravzoru.) in 3 to, To "ontologické" (většinou ovšem takto pojmově nevyjasněné a nevyslovené) pozadí my thického pohledu na svět je v příkrém rozporu s tím, co převážně tvoří moderní obraz světa, který je svou podstatou právě dějinný, tj. chápe skutečnost jako dějiny. Moderní pojetí žije v plném vědomí dějinnosti veškeré skutečnosti; od dějinnosti je možno neoprávněně nebo metodicky abstrahovat, ale za tu cenu, že se nám realita ztrácí z rukou. Rozumíme tedy dobře, kudy musela jít cesta onoho významného převratu, obratu, obrácení myslí lidí, "kopernikánský" převrat v myšlení lidstva: jeho počátky a základy je třeba hledat tam, kde se uprostřed my thů a ritů začíná uplatňovat váha dějin a dějinnosti, kde si člověk nechává pozorně (a poslušně) dojít smysl dějinných událostí. K tomuto zvratu dochází v duchovním světě starého fránu a v duchovním světě Izraele (zejména); převrat je radikálně dovršen Ježíšem. To však už náleží do bodu 2) a 3). - Poznamenat ještě Poznamenat ještě sluší, že jsem se jistě chybně, a bude třeba to napratit nedotkl morálního náboje mythického přístupu a stylu životního; nicméně morální náběhy na zvrat byly jistě četné (jsou o tom lecjaké doklady velmi staré), ale je známo, že na cestě pouhého morálního rozhodování (a to znamená moralismu) se nikdy žádný rozhodující obrat nemůže uskutečnit. Ke skutečnému obratu muselo dojít v rámci pohledu na svět a na život. Historický přelom přírodního vývoje ve vývoj duchovní, který je představován reflexí, byl zakotven a definitivně upevněn ve chvíli, kdy člověk chápe sám sebe jako bytost dějinnou, to jest mířící kupředu tak, že navazuje (kriticky) na minulost. Objev dějin je objevem budoucnosti. V prorocké a ježíšovské eschatologii je proto ústřední bod, na nějž bude dále všechno navazovat a který poskytl ono archimedovské pevné místo. Odtud bylo pohnuto zemí, zde se dostal svět do nového, dosud neexistujícího pohybu, na jehož začátku se ocitáme také my. CX 62
doc01942020171128190316_010.jpg
====================
Jediný život 10 pak vůbec nějaká ligitimní cesta z nebes na zemi, pak jenom ta, která uskutečňuje božský plán ztotožnění všeho se sebou, podle něhož tedy je pozemská skutečnost utvářena podle nebeského pravzoru a která je tedy ve vlastním, nejvlastnějším smyslu opět jen cestou pozemského k nebeskému a opět ovšem cestou popření sebe sama, zrušení sebe jako odlišného od pravzoru.) in 3 to, To "ontologické" (většinou ovšem takto pojmově nevyjasněné a nevyslovené) pozadí my thického pohledu na svět je v příkrém rozporu s tím, co převážně tvoří moderní obraz světa, který je svou podstatou právě dějinný, tj. chápe skutečnost jako dějiny. Moderní pojetí žije v plném vědomí dějinnosti veškeré skutečnosti; od dějinnosti je možno neoprávněně nebo metodicky abstrahovat, ale za tu cenu, že se nám realita ztrácí z rukou. Rozumíme tedy dobře, kudy musela jít cesta onoho významného převratu, obratu, obrácení myslí lidí, "kopernikánský" převrat v myšlení lidstva: jeho počátky a základy je třeba hledat tam, kde se uprostřed my thů a ritů začíná uplatňovat váha dějin a dějinnosti, kde si člověk nechává pozorně (a poslušně) dojít smysl dějinných událostí. K tomuto zvratu dochází v duchovním světě starého fránu a v duchovním světě Izraele (zejména); převrat je radikálně dovršen Ježíšem. To však už náleží do bodu 2) a 3). - Poznamenat ještě Poznamenat ještě sluší, že jsem se jistě chybně, a bude třeba to napratit nedotkl morálního náboje mythického přístupu a stylu životního; nicméně morální náběhy na zvrat byly jistě četné (jsou o tom lecjaké doklady velmi staré), ale je známo, že na cestě pouhého morálního rozhodování (a to znamená moralismu) se nikdy žádný rozhodující obrat nemůže uskutečnit. Ke skutečnému obratu muselo dojít v rámci pohledu na svět a na život. Historický přelom přírodního vývoje ve vývoj duchovní, který je představován reflexí, byl zakotven a definitivně upevněn ve chvíli, kdy člověk chápe sám sebe jako bytost dějinnou, to jest mířící kupředu tak, že navazuje (kriticky) na minulost. Objev dějin je objevem budoucnosti. V prorocké a ježíšovské eschatologii je proto ústřední bod, na nějž bude dále všechno navazovat a který poskytl ono archimedovské pevné místo. Odtud bylo pohnuto zemí, zde se dostal svět do nového, dosud neexistujícího pohybu, na jehož začátku se ocitáme také my. CX 62
====================
doc01942120171128190433_001.jpg
====================
1 11 BOD 2 - MB /JZ/ "Kruhová" noetický struktura orientálního myšlení má svůj výrazný odraz takřka ve všech literárních žánrech biblického poselství. Není zcela vyloučeno, že samo theoforní jméno Jahve patřilo původně mythické oblasti určované archétypickým principem.1/Hospodinův Stánek dal Moše zhotovit podle božského modelu, který mu byl zjeven/Ex 25,9.40 26,30/.2/ Sám chrám chápán jako kultická adaptace Ráje.Proto na dveřích a stěnách Šalomounova chrámu vypodobněna archetypická situace ráje, symbol: sovaného palmami a cherubíny/1Král 6,19-36, srv. 2Par 3/. V Ezechielově visi eschatologického chrámu, která obsahuje některé velmi staré představy /Ez 40-47/ se mluví o živých, všeobživujících vodách/47,9/, které vycházejí "od spodku prahu Domu"/47,1/. Tyto vody, jsou typologickou obměnou rajského Čtyřříčí z Genese/2,10-14/. Spojení chrámu /Beránkova/ s obnoveným rájem je masivně vymalováno v nz Apokalypse/Zjev 21-22/. Ráj je tedy dalším významným biblickým archetypem. Jetů víc než jen vnější uspořádání, když se nám rajská Zahrada otvírá v první/Gen 2-3/ i poslední /Zjev 22/ knize bible. Motivy rajské renesance se významně objevují i u proroků. Deuteroizaiáš vidí blažený věk, kdy "místo chrastiny vzejde jedlé"/Iz 55,13/ a Triroizaiáš zvěstuje eschatologickou harmonii všeho tvorstva,kdy "vlk s beránkem budou se pásti spolu"/Iz 65,25/. (Stará) vánoční píseň vidí v příchodu Kristovu slavné potvèrzení toho, že "ráj se opět otvírá" /F 342/. Ano: vždyť Kristus je "nový A d am ". To je zřetelné např. z koncepce Lukášovy/Luk 3,38/.3/ věcně zcela paralelní koncepci Heilsgeschichte podává Pavel v Řím 5:"Nebo poněvadž o no ho jednoho pádem mnoho jich zemřelo,mnohemt více milost Boží a dar z milosti toho jednoho člověk a Jezu krista na mnohé rozlit jest/5,15/ /srv 1Kor 15,45/ Na archetypickém myšlení je založen h i ero s g a m.o s,jak patrno zvl. z Písně Šal. ¹/ Dvanáctka co počet izr.kmenů odpovídá dvanácti symbolům zvířetníku.5/ V dějinně eschatologických výhledech proroků sz přichází či přijde Vysvoboditel či Mesiáš jako nový David/Iz 9,7 22,22 Mich 5,2-4/, nový Mojžíš/Iz 42 53 ?/,nový Eliáš /Mal 4,5v/. Sám Ježíš je evangelisty kreslen co David/Mt 1,1 2 ,"syn Davidův" Mt 9,27 21,9/ či Mojžíš }
doc01942120171128190433_001.jpg
====================
1 11 BOD 2 - MB /JZ/ "Kruhová" noetický struktura orientálního myšlení má svůj výrazný odraz takřka ve všech literárních žánrech biblického poselství. Není zcela vyloučeno, že samo theoforní jméno Jahve patřilo původně mythické oblasti určované archétypickým principem.1/Hospodinův Stánek dal Moše zhotovit podle božského modelu, který mu byl zjeven/Ex 25,9.40 26,30/.2/ Sám chrám chápán jako kultická adaptace Ráje.Proto na dveřích a stěnách Šalomounova chrámu vypodobněna archetypická situace ráje, symbol: sovaného palmami a cherubíny/1Král 6,19-36, srv. 2Par 3/. V Ezechielově visi eschatologického chrámu, která obsahuje některé velmi staré představy /Ez 40-47/ se mluví o živých, všeobživujících vodách/47,9/, které vycházejí "od spodku prahu Domu"/47,1/. Tyto vody, jsou typologickou obměnou rajského Čtyřříčí z Genese/2,10-14/. Spojení chrámu /Beránkova/ s obnoveným rájem je masivně vymalováno v nz Apokalypse/Zjev 21-22/. Ráj je tedy dalším významným biblickým archetypem. Jetů víc než jen vnější uspořádání, když se nám rajská Zahrada otvírá v první/Gen 2-3/ i poslední /Zjev 22/ knize bible. Motivy rajské renesance se významně objevují i u proroků. Deuteroizaiáš vidí blažený věk, kdy "místo chrastiny vzejde jedlé"/Iz 55,13/ a Triroizaiáš zvěstuje eschatologickou harmonii všeho tvorstva,kdy "vlk s beránkem budou se pásti spolu"/Iz 65,25/. (Stará) vánoční píseň vidí v příchodu Kristovu slavné potvèrzení toho, že "ráj se opět otvírá" /F 342/. Ano: vždyť Kristus je "nový A d am ". To je zřetelné např. z koncepce Lukášovy/Luk 3,38/.3/ věcně zcela paralelní koncepci Heilsgeschichte podává Pavel v Řím 5:"Nebo poněvadž o no ho jednoho pádem mnoho jich zemřelo,mnohemt více milost Boží a dar z milosti toho jednoho člověk a Jezu krista na mnohé rozlit jest/5,15/ /srv 1Kor 15,45/ Na archetypickém myšlení je založen h i ero s g a m.o s,jak patrno zvl. z Písně Šal. ¹/ Dvanáctka co počet izr.kmenů odpovídá dvanácti symbolům zvířetníku.5/ V dějinně eschatologických výhledech proroků sz přichází či přijde Vysvoboditel či Mesiáš jako nový David/Iz 9,7 22,22 Mich 5,2-4/, nový Mojžíš/Iz 42 53 ?/,nový Eliáš /Mal 4,5v/. Sám Ježíš je evangelisty kreslen co David/Mt 1,1 2 ,"syn Davidův" Mt 9,27 21,9/ či Mojžíš }
====================
doc01942120171128190433_002.jpg
====================
S 12 Současníky je považován za /znovupřišlého/ Jana Křtitele, Eliáše či Jeremiáše /Mt 16,14/. 6/ Chce-li sz svědek výzdvihnou normu jdenání, nebo je-li uchvácen vidinou Boží budoucnosti Izraele, "vrací se" obvykle do "předvěku". Předvěk je ono nehistorické a nadhistorické údobí absolutní vlády Hospodinova/to co nazývá Eliade archetypem/./ To je "čăs"/Ur-Zeit, kdy Hospodin přemáhá stvořitelským aktem, který má zároveň povahu soteriologickou, svého odvěkého Pra-nepřítele, Draka, Temnotu, Tiamat,Moře. Prot se slavnostní i vyzývavě tény zvěsti o stvoření vždy znovu ozývají v Žalmech/Ž 8 19,2-7 146-1450 / i u proroků /Iz 40,28 65,17n aj./ Zvěst o "novém stvoření" /kainé ktisis/ se stává konstitutivní složkou novozákonního/zvl pavlovského/ kérygmatu /2Kor 5,17 Gal 6,5/. Ježíš sám chápán jako "prvorozený všeho stvoření"/Kol 1,15/ a "počátek stvoření"/Zjev 3,14/. To je také v pozadí zvěsti parthenogenetické legendy v Mt 1 a Luk 1-2. 2 Výrazem zpřítomnění prehistorického zápasu Hospodinova byl væİEDIE v Izraeli kultická stvořitelská dramata, jež intenována o výročních svátcích Izraele. Tak "v kultickém dramatu novoroční slavnosti opakuje se drama stvoření světa,zápasu Božího s chaotickými obludami". 8/ Idea stvoření,takto rituálně aktualisovaná, je snad "nejkruhovější" ze všech biblických archetypů. Avšak nedejme se mýlit formální stránkou věci. Právě zde se odehrává onen principiální odstup od všeho archetypického myšlení. Již na půdě SZ se děje počátek oné nedozírné duchovní revoluce, která byla dovršena Ježíšem Nazaretským. Cesta k dě jiné mu pochopení stvoření nebyla snadná. J.Z.Dus přesvědčivě prokazuje, že zpáva kněžského autora z Gen 1 začínala původně asi slovy "na počátku x byl chaos", a teprve později bylo za prvé slovo zprávy "na počátku " vklíněno "stvořil Bůh nebe a země ". Tím byla chaosu" upřena jeho odvěkost" a vypsání dějin spásy bylo korunováno vítězným prohlášením,"že plnost přítomného světa je Hospodinovým stvořením" . 9% st Stvoření jako na prostý počátekzde je základní a zakládající rozdíl od okolních "stvořitelských mythů" Zde je /zásadně, nikoli přísně historicky vzato/ grunt izraelského dějinného myšlení, které nemá nikde obdoby. Paul Tillich to vyjadřuje těmito slovy:"Myšlenka stvoření je předpokladem dějinného pohledu na svět :.
doc01942120171128190433_002.jpg
====================
S 12 Současníky je považován za /znovupřišlého/ Jana Křtitele, Eliáše či Jeremiáše /Mt 16,14/. 6/ Chce-li sz svědek výzdvihnou normu jdenání, nebo je-li uchvácen vidinou Boží budoucnosti Izraele, "vrací se" obvykle do "předvěku". Předvěk je ono nehistorické a nadhistorické údobí absolutní vlády Hospodinova/to co nazývá Eliade archetypem/./ To je "čăs"/Ur-Zeit, kdy Hospodin přemáhá stvořitelským aktem, který má zároveň povahu soteriologickou, svého odvěkého Pra-nepřítele, Draka, Temnotu, Tiamat,Moře. Prot se slavnostní i vyzývavě tény zvěsti o stvoření vždy znovu ozývají v Žalmech/Ž 8 19,2-7 146-1450 / i u proroků /Iz 40,28 65,17n aj./ Zvěst o "novém stvoření" /kainé ktisis/ se stává konstitutivní složkou novozákonního/zvl pavlovského/ kérygmatu /2Kor 5,17 Gal 6,5/. Ježíš sám chápán jako "prvorozený všeho stvoření"/Kol 1,15/ a "počátek stvoření"/Zjev 3,14/. To je také v pozadí zvěsti parthenogenetické legendy v Mt 1 a Luk 1-2. 2 Výrazem zpřítomnění prehistorického zápasu Hospodinova byl væİEDIE v Izraeli kultická stvořitelská dramata, jež intenována o výročních svátcích Izraele. Tak "v kultickém dramatu novoroční slavnosti opakuje se drama stvoření světa,zápasu Božího s chaotickými obludami". 8/ Idea stvoření,takto rituálně aktualisovaná, je snad "nejkruhovější" ze všech biblických archetypů. Avšak nedejme se mýlit formální stránkou věci. Právě zde se odehrává onen principiální odstup od všeho archetypického myšlení. Již na půdě SZ se děje počátek oné nedozírné duchovní revoluce, která byla dovršena Ježíšem Nazaretským. Cesta k dě jiné mu pochopení stvoření nebyla snadná. J.Z.Dus přesvědčivě prokazuje, že zpáva kněžského autora z Gen 1 začínala původně asi slovy "na počátku x byl chaos", a teprve později bylo za prvé slovo zprávy "na počátku " vklíněno "stvořil Bůh nebe a země ". Tím byla chaosu" upřena jeho odvěkost" a vypsání dějin spásy bylo korunováno vítězným prohlášením,"že plnost přítomného světa je Hospodinovým stvořením" . 9% st Stvoření jako na prostý počátekzde je základní a zakládající rozdíl od okolních "stvořitelských mythů" Zde je /zásadně, nikoli přísně historicky vzato/ grunt izraelského dějinného myšlení, které nemá nikde obdoby. Paul Tillich to vyjadřuje těmito slovy:"Myšlenka stvoření je předpokladem dějinného pohledu na svět :.
====================
doc01942120171128190433_003.jpg
====================
13 neboť její skutečný obsah -narozdíl od jeho mythické formy- je ano k hmotě a existenci.ofon Rad postihuje věc takto: "Die Schopfung wird als ein Geschichtswerk Jahves, als ein Werk in der Zeitstrecke wird angesehen. Mit ihr wird der Prospekt der Geschichte recht eigentlich eröffnet." 11/ čas, který byl u pohanů pouhým zdáním nebo pouhým plynutím bez jakéhokoli /dějinného/ ohraničení a rozodstavcování/periodisace/ "je v bibli silnou ,fundamentální skutečností." Čas je řečeno obrazně/s L.Ragazem/ "základní látkou skutečnosti". Čas je nedílněspöjen s jinými základnímů skutečnostmi, jakými jsou svoboda, rozhodování a soud. "Z času takto pochopeného se stávají,ve velkém jako v malém,dějiny."12/ Chceme-li mluvit o z jeven í/chceme-li tedy mluvit řečí v í ry /,musíme mluvit o Bohu, který jedná v čase a způsobuje svým slovem a dílem v čase onen pohyb a ono dění, jemuž říkáme dějiny. V tomto smyslu má zcela pravdu Ragaz svou vyostřenou formulací, že "dějiny jsou dcery Boží".13/ Jen na půdě "dějinného zjevení" "získává veškerá skutečnost smysl, který přemáhá a útváří chaos" 14/ Dějinné myšlení víry vrcholí na půdě SZ visemi velkých proroků/Amos, Deuteroizaiáš, Micheáš/. V apokalyptických částech knihy Daniel se setkáváme s jakousi /první/ filosofií světových dějin. 15/ Jestliže se však szákonní Kóhelet vrací ke kruhovému myšlení ujišťováním, že není nic nového pod sluncem, že veškerá přítomná nebo budoucí skutečnost není než kopií toho, co zde již bylo /Kaz 1,2-11/,pak je to možno pochopit jen jako "myšlenkový experiment, který má jen negativní cestou ukázat, jak veliká 3 16/ a slavná je Boží moc a milost, která nepůsobí samozřejmě a automaticky ne-li za projev povážlivé skepse, která je fakticky ústupem z vybojovaných posic dějinného myšlení prorockého .17/ Vždyť pro celé biblické myšlení je charakteristická a podstatná svatá /dějinná/ tradice lidu izr., která vyrostla z mnoha a nemalých zkušeností Izraele s Božími zásahy a někdy takřka vpády do jeho dějin. Energií této důvěry Izraele ve svrchovanou a blízkou moc Hospodinovu přetaveny archetypické orientální mythy. Orientální stvořitelský mythus "přeobsažněn" pochopením stvoření jako Vorgeschichte lidu izr./historicky vzato/ a jako Urgeschichte, jež vždy znovu zakládá dějiny uprostřed jinak prázdného, nesmyslného, neutrálně hrozivého, a tím heilsgeschichtlich diskualifikovaného času. Boží stvořitelskou mocí přerůstají dějiny/obecné/ v dějiny spásy. Dějiny můžeme v tomto smyslu děfinovat jako čas, do něhož navzdory retardačním tendencím lidské viny a nepořádků,zasahuje svým tvůrčím humanismem Bůh. S touto dějinnou linií sz pohledu na život a svět souvisí úzce důraz na po gemskost lidské existence. Základním pedagogicko zvěstným
doc01942120171128190433_003.jpg
====================
13 neboť její skutečný obsah -narozdíl od jeho mythické formy- je ano k hmotě a existenci.ofon Rad postihuje věc takto: "Die Schopfung wird als ein Geschichtswerk Jahves, als ein Werk in der Zeitstrecke wird angesehen. Mit ihr wird der Prospekt der Geschichte recht eigentlich eröffnet." 11/ čas, který byl u pohanů pouhým zdáním nebo pouhým plynutím bez jakéhokoli /dějinného/ ohraničení a rozodstavcování/periodisace/ "je v bibli silnou ,fundamentální skutečností." Čas je řečeno obrazně/s L.Ragazem/ "základní látkou skutečnosti". Čas je nedílněspöjen s jinými základnímů skutečnostmi, jakými jsou svoboda, rozhodování a soud. "Z času takto pochopeného se stávají,ve velkém jako v malém,dějiny."12/ Chceme-li mluvit o z jeven í/chceme-li tedy mluvit řečí v í ry /,musíme mluvit o Bohu, který jedná v čase a způsobuje svým slovem a dílem v čase onen pohyb a ono dění, jemuž říkáme dějiny. V tomto smyslu má zcela pravdu Ragaz svou vyostřenou formulací, že "dějiny jsou dcery Boží".13/ Jen na půdě "dějinného zjevení" "získává veškerá skutečnost smysl, který přemáhá a útváří chaos" 14/ Dějinné myšlení víry vrcholí na půdě SZ visemi velkých proroků/Amos, Deuteroizaiáš, Micheáš/. V apokalyptických částech knihy Daniel se setkáváme s jakousi /první/ filosofií světových dějin. 15/ Jestliže se však szákonní Kóhelet vrací ke kruhovému myšlení ujišťováním, že není nic nového pod sluncem, že veškerá přítomná nebo budoucí skutečnost není než kopií toho, co zde již bylo /Kaz 1,2-11/,pak je to možno pochopit jen jako "myšlenkový experiment, který má jen negativní cestou ukázat, jak veliká 3 16/ a slavná je Boží moc a milost, která nepůsobí samozřejmě a automaticky ne-li za projev povážlivé skepse, která je fakticky ústupem z vybojovaných posic dějinného myšlení prorockého .17/ Vždyť pro celé biblické myšlení je charakteristická a podstatná svatá /dějinná/ tradice lidu izr., která vyrostla z mnoha a nemalých zkušeností Izraele s Božími zásahy a někdy takřka vpády do jeho dějin. Energií této důvěry Izraele ve svrchovanou a blízkou moc Hospodinovu přetaveny archetypické orientální mythy. Orientální stvořitelský mythus "přeobsažněn" pochopením stvoření jako Vorgeschichte lidu izr./historicky vzato/ a jako Urgeschichte, jež vždy znovu zakládá dějiny uprostřed jinak prázdného, nesmyslného, neutrálně hrozivého, a tím heilsgeschichtlich diskualifikovaného času. Boží stvořitelskou mocí přerůstají dějiny/obecné/ v dějiny spásy. Dějiny můžeme v tomto smyslu děfinovat jako čas, do něhož navzdory retardačním tendencím lidské viny a nepořádků,zasahuje svým tvůrčím humanismem Bůh. S touto dějinnou linií sz pohledu na život a svět souvisí úzce důraz na po gemskost lidské existence. Základním pedagogicko zvěstným
====================
doc01942120171128190433_004.jpg
====================
14 zvěstným schématem není pro sz podání prehistorický Hospodinův zápas s mythickým Pranepřítelem, nýbrž dě jinné vysvobození zotročeného lidu izr. z Egypta. To podtrhl v poslední době velmi výrazně D.Bonhoeffer.18/ Také "ráj" prodělal postupně proměny směrem k Diesseitig keit.Mimozemské motivy ráje, který si staří představovali jako horu bohů, Olymp hojnosti bez jakékoli práce, ustupují střízlivým představám zahrady, # jež musí být kultivována a střežena.19/ Jen Bůh sám má nesmrtelnost /1Tim 6,16/, člověk sám/i člověk "před pádem" / je smrtelný, jako každé jiné /mimolidské/ stvoření je tvrdě ohraničen smrtí, jak to až drasticky vyjadřuje Kóhelet/Kaz 3,18-21/. Mluví-li Žalmy o "zemi živých"/Ž 27,13 69,29/,nemluví o nějakém mimozemském prostoru, nýbrž prostě o této Ze mi, jež byla člověku darována napevno a hotově, aby na ní v obecenství s ostatními trávil svůj dobrý, jediný a jedinečný život. Přímo brutálně "se maří útěšná a uklidňující naděje na jakýkoli odklad nebo doplněk tidsk lidského úsilí prohlášením: nebudou chváliti Hospodina...kteří sestupují do/místa/ mlčení /Ž 115,17 6,6 /-nejenže není práce ani důmyslu ani umění v hrobě/Kaz 9,10/." 20/ Důležité je Sz,čím má být tato krátká životní doba vyplněna. Má to být "chválení Hospodina"/motiv jdj tak častý valmech/, což neznamená jen oslavu/v bohoslužebném slova smyslu/, nýbrž i vyznávání vin, tzn. stálou sebekritiku a revisi v/životním/ myšlení a konání.21/ Co to znamená, se v plné konkrétnosti ukáže na paměкux poměru kultické a mravní složky Izraelcova života. Ještě Ž 23,6b vidí cíl života v tom, že " přebývati budu v domě Hospodinově /tjov chrámě!/ za dlouhé časy/tj.na věky/" a poexilní/ještě, nebo: zas/ Ž 1,2 vidí smysl zbožnosti v kultické četbě Hospodinova zákona. Archetypy jako Ž 23,6b, které mají přímou obdobu ve všech orient. kultech, ať už jde o účast na bohoslužebném a liturgickém životě, nebo o extasi, v níž člověk splývá s božstvem, byly v Izraeli odevždy podemílány praktickými ethickými nároky a požada vjahvismu, který vyústil u velkých izraelských proroků až k y v sarkastickou polemiku proti samoúčelnosti a neprodyšné uzavřenosti kultu bez mravních důsledků v životě a výzvou ke spravedlnosti, milosrdenství a čistotě. Tak např. Amos/5,21nn!/,Ozeáš /6,6! 10,12/ a Jeremiáš /7,3-11/. Vždyť "nikde nepůsobil omamný svod pohanské bohoslužby na vzrůst izraelské víry i zvěsti tak, jako v oblasti kultické" 22 Jedné věci jsme zatím nevěnovali dostatečnou pozornost. Mluvili jsme o dějinném životě a poslání Izraele. Jedná se však také o dějiny 4 dějiny jednotlivého vec má svů.i nezadatelný podíl na Božích člověka, neboť každý jednotlidějinách spásv. Dějiny nepohlen it
doc01942120171128190433_004.jpg
====================
14 zvěstným schématem není pro sz podání prehistorický Hospodinův zápas s mythickým Pranepřítelem, nýbrž dě jinné vysvobození zotročeného lidu izr. z Egypta. To podtrhl v poslední době velmi výrazně D.Bonhoeffer.18/ Také "ráj" prodělal postupně proměny směrem k Diesseitig keit.Mimozemské motivy ráje, který si staří představovali jako horu bohů, Olymp hojnosti bez jakékoli práce, ustupují střízlivým představám zahrady, # jež musí být kultivována a střežena.19/ Jen Bůh sám má nesmrtelnost /1Tim 6,16/, člověk sám/i člověk "před pádem" / je smrtelný, jako každé jiné /mimolidské/ stvoření je tvrdě ohraničen smrtí, jak to až drasticky vyjadřuje Kóhelet/Kaz 3,18-21/. Mluví-li Žalmy o "zemi živých"/Ž 27,13 69,29/,nemluví o nějakém mimozemském prostoru, nýbrž prostě o této Ze mi, jež byla člověku darována napevno a hotově, aby na ní v obecenství s ostatními trávil svůj dobrý, jediný a jedinečný život. Přímo brutálně "se maří útěšná a uklidňující naděje na jakýkoli odklad nebo doplněk tidsk lidského úsilí prohlášením: nebudou chváliti Hospodina...kteří sestupují do/místa/ mlčení /Ž 115,17 6,6 /-nejenže není práce ani důmyslu ani umění v hrobě/Kaz 9,10/." 20/ Důležité je Sz,čím má být tato krátká životní doba vyplněna. Má to být "chválení Hospodina"/motiv jdj tak častý valmech/, což neznamená jen oslavu/v bohoslužebném slova smyslu/, nýbrž i vyznávání vin, tzn. stálou sebekritiku a revisi v/životním/ myšlení a konání.21/ Co to znamená, se v plné konkrétnosti ukáže na paměкux poměru kultické a mravní složky Izraelcova života. Ještě Ž 23,6b vidí cíl života v tom, že " přebývati budu v domě Hospodinově /tjov chrámě!/ za dlouhé časy/tj.na věky/" a poexilní/ještě, nebo: zas/ Ž 1,2 vidí smysl zbožnosti v kultické četbě Hospodinova zákona. Archetypy jako Ž 23,6b, které mají přímou obdobu ve všech orient. kultech, ať už jde o účast na bohoslužebném a liturgickém životě, nebo o extasi, v níž člověk splývá s božstvem, byly v Izraeli odevždy podemílány praktickými ethickými nároky a požada vjahvismu, který vyústil u velkých izraelských proroků až k y v sarkastickou polemiku proti samoúčelnosti a neprodyšné uzavřenosti kultu bez mravních důsledků v životě a výzvou ke spravedlnosti, milosrdenství a čistotě. Tak např. Amos/5,21nn!/,Ozeáš /6,6! 10,12/ a Jeremiáš /7,3-11/. Vždyť "nikde nepůsobil omamný svod pohanské bohoslužby na vzrůst izraelské víry i zvěsti tak, jako v oblasti kultické" 22 Jedné věci jsme zatím nevěnovali dostatečnou pozornost. Mluvili jsme o dějinném životě a poslání Izraele. Jedná se však také o dějiny 4 dějiny jednotlivého vec má svů.i nezadatelný podíl na Božích člověka, neboť každý jednotlidějinách spásv. Dějiny nepohlen it
====================
doc01942120171128190433_005.jpg
====================
15 pepohlcují život jednotlivce, každý jednotlivec má svůj nezadatelný podíl na /Božích/ dějinách spásy. Zde má každý jednotlivec svou neopakovatelnou možnost a specifický úkol, v němž nemůže být zastoupen. "Všech dnů let našich/jest/ let sedmdesáte, aneb..osmdesát let.."/Ž 90,10/, to je kratičká chvíle,měříme-li ji Božími dějinnými,ba kosmickými plány a záměry, v nichž je "tisíc let jako jeden den"/Ž 90,4/. A přece: jednotlivce. není odkladu pro úkol Nedostojí-li svému posłání, zbývá po něm nevyplnitelná mezera. Proto je každý sám a za sebe, vystaven Božímu soudu/Mt 25/. A jak již bylo připomenuto: ne ní odkladu do záhroChef í do nějaké mimo-zemské sféry, ať je již míněna "říše stínů"/polo-život/ nebo místo nebeské blaženosti. "Kam bych zašel od ducha tvého ?...Jestliže bych vsoupil na nebe/!/, tam jsi ty, -pakli bych sobě ustlal v hrobě,aj přítomen jsi"/Ž 139,7.8/ 5 Ve Starém zákoně arci není ještě vyrovnán/"paralelisován"/ význam dějin veškerého "lidu božího" s významem, jež živá víra přisuzuje ** tiivémuxčkověku životu jednotlivého člověka. Dějiny lidu izraelského jako by leckde do jisté míry pohlcovaly a překrývaly dějiny jednotlivých životů. Teprve v NZ je mocně podtrženo také to individuální a osobní : Ty/!/ pojď za mnou, ty/!/ jsi odpovědný, s tebou/!/ se počítá. Jedinečně mocně a účinně spojuje ono dějinně-kolektivní s oním dějinně-osobním a osobnostním ve svém poslání a díle Ježíš. Pozn. Na str.4 za dvojitý křížek / / patří tento odstavec, který jsem nedopatřením vynechal. # Tento důraz na pozemskost všeho stvoření a střízlivost s tím spojená se jeví i v otázce tzv. bpžnosti králů. Henri Frankfort přesvědčivě prokazuje v knize Kingship and the Gods, že v Izraeli/v radikalisovaném příklonu k bábylonskému typu měl král funkci čistě služebnou, nebyl inkarnací božstva jako v Egyptě, ani representantem božstva v nekomplikovaném a jednoznačném smyslu jako v Babylóně, ale spíše jen služebníkem /ebed/ Božích cílů a plánů./Henri Frankfort Kingship and the Gods, Chicago 1948, srv.recensi JBSoučka in: Theologia evangelica 1950, s.369372/.
doc01942120171128190433_005.jpg
====================
15 pepohlcují život jednotlivce, každý jednotlivec má svůj nezadatelný podíl na /Božích/ dějinách spásy. Zde má každý jednotlivec svou neopakovatelnou možnost a specifický úkol, v němž nemůže být zastoupen. "Všech dnů let našich/jest/ let sedmdesáte, aneb..osmdesát let.."/Ž 90,10/, to je kratičká chvíle,měříme-li ji Božími dějinnými,ba kosmickými plány a záměry, v nichž je "tisíc let jako jeden den"/Ž 90,4/. A přece: jednotlivce. není odkladu pro úkol Nedostojí-li svému posłání, zbývá po něm nevyplnitelná mezera. Proto je každý sám a za sebe, vystaven Božímu soudu/Mt 25/. A jak již bylo připomenuto: ne ní odkladu do záhroChef í do nějaké mimo-zemské sféry, ať je již míněna "říše stínů"/polo-život/ nebo místo nebeské blaženosti. "Kam bych zašel od ducha tvého ?...Jestliže bych vsoupil na nebe/!/, tam jsi ty, -pakli bych sobě ustlal v hrobě,aj přítomen jsi"/Ž 139,7.8/ 5 Ve Starém zákoně arci není ještě vyrovnán/"paralelisován"/ význam dějin veškerého "lidu božího" s významem, jež živá víra přisuzuje ** tiivémuxčkověku životu jednotlivého člověka. Dějiny lidu izraelského jako by leckde do jisté míry pohlcovaly a překrývaly dějiny jednotlivých životů. Teprve v NZ je mocně podtrženo také to individuální a osobní : Ty/!/ pojď za mnou, ty/!/ jsi odpovědný, s tebou/!/ se počítá. Jedinečně mocně a účinně spojuje ono dějinně-kolektivní s oním dějinně-osobním a osobnostním ve svém poslání a díle Ježíš. Pozn. Na str.4 za dvojitý křížek / / patří tento odstavec, který jsem nedopatřením vynechal. # Tento důraz na pozemskost všeho stvoření a střízlivost s tím spojená se jeví i v otázce tzv. bpžnosti králů. Henri Frankfort přesvědčivě prokazuje v knize Kingship and the Gods, že v Izraeli/v radikalisovaném příklonu k bábylonskému typu měl král funkci čistě služebnou, nebyl inkarnací božstva jako v Egyptě, ani representantem božstva v nekomplikovaném a jednoznačném smyslu jako v Babylóně, ale spíše jen služebníkem /ebed/ Božích cílů a plánů./Henri Frankfort Kingship and the Gods, Chicago 1948, srv.recensi JBSoučka in: Theologia evangelica 1950, s.369372/.
====================
doc01942120171128190433_006.jpg
====================
POZNÁMKY K bodu 2. 16 1/Podle B.Hrozného je jméno Jahve indoevr./heth./ původu a patřilo v předizr.podobě slunečnímu božstvu/Nejstarší dějiny Pření Asie, Idie a Kréty, Pha 1948, s.178-182/ 2/"podobenství stánku" /K/ -H.tabnít ha-miškan, tabnít znamená podle GB /1954/ "modell, wonach etw.gebaut w." LXX má "paradeigma" a "typos" 3/ srv.např. Walter Grundmann: Das Evangelium nach Lukas, Berlin 1961, s.112"wie der erste Mensch aus Gottes Hand hervorgegangen ist, so kommt auch er/Jesus/ von Gott.." Dále Adolf Schlatter : Die Evangelien nach Markus und Lukas, Berlin 1954,s 169:" Wie Adam als Gottes Sohn das Leben empfing, so wiederum Jesus" 4/Viz např. Hartmut Schmokel: Heilige Hochzeit und Hohes Lied, Wiesbaden 1956 /recense MBalabána v TP KR 1962, s. 72-79 5/Nechybí dokonce ani Panna/Dína/ a Blíženci/Šimon a léví/,viz.M.Bič: Palestina od pravěku ke křesťanství, I, Praha 1948, s.289 6/ Srv.k tomu Stanislav Heřmanský: Základní problémy biblické typologie, Praha 1959, zvl.od s.66nn Kritičtěji Friedrich Baumgartel : Verheissung, Berlin 1954, zvl.s.62-74 7/Srv.Gerhard v.Rad :Thie des AT, II, München 1960, s.124, poz.19 též Sl.Daněk : Verbum a fakta SZ, RHF,Pha 1937, s.28.Daněk se tu zamýšlí nad archetypickými výrazy "kime 'olam", "kime kedem","bime olam" 8/Aage Bentzen :Mesiáš -Moše redivivus-Syn člověka, čes.překl.MBič, Praha1953, s.5. Srv.též v.Rad, op.cit., II, s.116nn 9/JZDus :Je dogma o "stvoření z ničeho" ve shodě s prvními dvěma verši bible ? TPř KR 1961, s.37nn. Vnitřního napětí mezi Gen 1,1 a 1,2 je si plně vědom i v.Rad, není však tak radikální jako Dus/ATD, Das erste Buch Mose, Göttingen 1949, s.38n/"Die Unebenheit erklart sich..daraus, dass v.2... ein besonderes Anliegen des Glaubens zu wahren hat"/ 10/Paul Tillich: Religiose Verwirklichung, Berlin 1930, s.281, pozn.15, srv.též tyto kapitoly téhož díla :"Christologie und Geschichtsdeutung /s.110-127/ a "Eschatologie und Geschichte "/s.128-141/. 11/G.v.Rad: Thie des AT, T, München 1957, s.143 12/Leonhard Rgaz :Die Bibel eine Deutung, I, Zürich 1947, s.36 13/týž,op.cit.,s.67 14/týž, op.cit. I, s.71 15/Hermann Gunkel :Was bleibt vom Alten Testament ?, Gottingen 1916, s.29: "Die Offenbarung, so würden wir es in abstrakter Form ausdrücken, vollzieht sich in der Geschichte.." "Ja,in einem berühmten Kapitel des Daniel wird der ganze Verlauf der Geschichte der Welt in eine Einheit zusammengefasst: vier Weltreiche sind es, die einander folgen sollen. Hier also wird die Idee der Weltgeschichte erreicht../Dan 7/.Aus Daniel hat die moderne Welt den Begriff der Weltgeschichte gelernt." 16/JBSouček: Víra a svět, Praha 1948, s.70
doc01942120171128190433_006.jpg
====================
POZNÁMKY K bodu 2. 16 1/Podle B.Hrozného je jméno Jahve indoevr./heth./ původu a patřilo v předizr.podobě slunečnímu božstvu/Nejstarší dějiny Pření Asie, Idie a Kréty, Pha 1948, s.178-182/ 2/"podobenství stánku" /K/ -H.tabnít ha-miškan, tabnít znamená podle GB /1954/ "modell, wonach etw.gebaut w." LXX má "paradeigma" a "typos" 3/ srv.např. Walter Grundmann: Das Evangelium nach Lukas, Berlin 1961, s.112"wie der erste Mensch aus Gottes Hand hervorgegangen ist, so kommt auch er/Jesus/ von Gott.." Dále Adolf Schlatter : Die Evangelien nach Markus und Lukas, Berlin 1954,s 169:" Wie Adam als Gottes Sohn das Leben empfing, so wiederum Jesus" 4/Viz např. Hartmut Schmokel: Heilige Hochzeit und Hohes Lied, Wiesbaden 1956 /recense MBalabána v TP KR 1962, s. 72-79 5/Nechybí dokonce ani Panna/Dína/ a Blíženci/Šimon a léví/,viz.M.Bič: Palestina od pravěku ke křesťanství, I, Praha 1948, s.289 6/ Srv.k tomu Stanislav Heřmanský: Základní problémy biblické typologie, Praha 1959, zvl.od s.66nn Kritičtěji Friedrich Baumgartel : Verheissung, Berlin 1954, zvl.s.62-74 7/Srv.Gerhard v.Rad :Thie des AT, II, München 1960, s.124, poz.19 též Sl.Daněk : Verbum a fakta SZ, RHF,Pha 1937, s.28.Daněk se tu zamýšlí nad archetypickými výrazy "kime 'olam", "kime kedem","bime olam" 8/Aage Bentzen :Mesiáš -Moše redivivus-Syn člověka, čes.překl.MBič, Praha1953, s.5. Srv.též v.Rad, op.cit., II, s.116nn 9/JZDus :Je dogma o "stvoření z ničeho" ve shodě s prvními dvěma verši bible ? TPř KR 1961, s.37nn. Vnitřního napětí mezi Gen 1,1 a 1,2 je si plně vědom i v.Rad, není však tak radikální jako Dus/ATD, Das erste Buch Mose, Göttingen 1949, s.38n/"Die Unebenheit erklart sich..daraus, dass v.2... ein besonderes Anliegen des Glaubens zu wahren hat"/ 10/Paul Tillich: Religiose Verwirklichung, Berlin 1930, s.281, pozn.15, srv.též tyto kapitoly téhož díla :"Christologie und Geschichtsdeutung /s.110-127/ a "Eschatologie und Geschichte "/s.128-141/. 11/G.v.Rad: Thie des AT, T, München 1957, s.143 12/Leonhard Rgaz :Die Bibel eine Deutung, I, Zürich 1947, s.36 13/týž,op.cit.,s.67 14/týž, op.cit. I, s.71 15/Hermann Gunkel :Was bleibt vom Alten Testament ?, Gottingen 1916, s.29: "Die Offenbarung, so würden wir es in abstrakter Form ausdrücken, vollzieht sich in der Geschichte.." "Ja,in einem berühmten Kapitel des Daniel wird der ganze Verlauf der Geschichte der Welt in eine Einheit zusammengefasst: vier Weltreiche sind es, die einander folgen sollen. Hier also wird die Idee der Weltgeschichte erreicht../Dan 7/.Aus Daniel hat die moderne Welt den Begriff der Weltgeschichte gelernt." 16/JBSouček: Víra a svět, Praha 1948, s.70
====================
doc01942120171128190433_007.jpg
====================
/Poznámky k bodu 2/ 2 17 17/G.v.Rad :Thie des AT, I, kap.Die Skepsis/s.451-457/ 18/D.Bonhoeffer: Widerstand und Ergebung, München 1959, s.226 : "Zatímco všude jinde mají mythy o vykoupení za cíl právě překonání hranice smrti, Izrael je vykoupen z Egypta, aby mohl jako Boží lid žít před Bok Bohem na zemi." 19/ srv. např. velmi starobylou představu ráje "obyvatele ráje" z Ez 28, 13-14 s mladší střízlivou představou Jahvistovou v Gen 2 :zahrada, práce, odpovědnost .Viz např. MBič a spol, spol.výklad o Edenu/TPKR s.17, pozn.8 a Marie Molnárová: Zahrada dělníků/KR 1962 20/S.Daněk, op.cit.s.30n Robert Martin-Achard :De la mort a la résurrection d'après 1 Ancien Testament, Neuchatel 1956, s.40 aj. 21/S.Daněk, op.cit. s.23 22/JLHromádka: Evangelium o cestě za člověkem, Praha 1958, s.150
doc01942120171128190433_007.jpg
====================
/Poznámky k bodu 2/ 2 17 17/G.v.Rad :Thie des AT, I, kap.Die Skepsis/s.451-457/ 18/D.Bonhoeffer: Widerstand und Ergebung, München 1959, s.226 : "Zatímco všude jinde mají mythy o vykoupení za cíl právě překonání hranice smrti, Izrael je vykoupen z Egypta, aby mohl jako Boží lid žít před Bok Bohem na zemi." 19/ srv. např. velmi starobylou představu ráje "obyvatele ráje" z Ez 28, 13-14 s mladší střízlivou představou Jahvistovou v Gen 2 :zahrada, práce, odpovědnost .Viz např. MBič a spol, spol.výklad o Edenu/TPKR s.17, pozn.8 a Marie Molnárová: Zahrada dělníků/KR 1962 20/S.Daněk, op.cit.s.30n Robert Martin-Achard :De la mort a la résurrection d'après 1 Ancien Testament, Neuchatel 1956, s.40 aj. 21/S.Daněk, op.cit. s.23 22/JLHromádka: Evangelium o cestě za člověkem, Praha 1958, s.150
====================
ScanImage207.jpg
====================
19. V 62 11 Vira negrurtà» se usècho daného. Izérm vertytným pildneEmir meilion. se sosu ди porladem je nièo, co tu patri su parsi nemi de duspored, patir de Internisti, Eserá étonétra obklopuss a ов on sám (i subjektiviton) väliii. Tinuts piedperladem je nepiedantuà Valeonirt Bonks hallonémé le éconère, spritérié, Y'hua, podepřemí s pièclib. зика, drabiskn po tomto pronie – ju (Thyir. KR 1962, acirl c. 2, Nr 47 - Lot & S. Police.) BelhoreVira ve éſmusi P. : di. " Vol nem budouenal, nemi vira. Vire nemure Она existoval bez budoucnosti, 1.1. te perzetwy. Ona / nepicamitua Duleinist, & mir a лиа idge, Co измела! co nequièé stah z budoucnosti. Piece val & s ní nemure til stotoinena, protire sina je právè «"cimsi Vabyen», Je odpovědi nemure var til axporéaté na " co la nem (a es reprne broe). To surсо ви maЛаше a nièém promím. nem! hem de var. N ( / Co mir qe vina rarotrena де 1 1 nèès, mená, že mah siz de buccon emisti. Je pen per su část buccon enish, Euré négal qu zuitoruna, je tu. A. to je prèvè perspettiva, je norme busconeа ho to pin öteñené dreke, фоти не ша! вихо иски ( ре 2 miſti, to, co l'l má, stál. Právé to var je zus vii mé quitom. norti. sirn. minulého. Z této лідно, situace, ее 2 и много дерно рабоча за перио nevedon you Ана ге ди 1 пата гиткошибл down de minulosti. mézy, downl now, ale jesté spruéné Jeden mit dalin, Etuj je pusturnéjér mère te budsmarich mei re mère opainému, ale pisilo to je mèr ze écumerr původuèſsimum a diévèzsírem, Co nie. لاسفه to hiradah a 7 7 -acree سک الا
ScanImage207.jpg
====================
19. V 62 11 Vira negrurtà» se usècho daného. Izérm vertytným pildneEmir meilion. se sosu ди porladem je nièo, co tu patri su parsi nemi de duspored, patir de Internisti, Eserá étonétra obklopuss a ов on sám (i subjektiviton) väliii. Tinuts piedperladem je nepiedantuà Valeonirt Bonks hallonémé le éconère, spritérié, Y'hua, podepřemí s pièclib. зика, drabiskn po tomto pronie – ju (Thyir. KR 1962, acirl c. 2, Nr 47 - Lot & S. Police.) BelhoreVira ve éſmusi P. : di. " Vol nem budouenal, nemi vira. Vire nemure Она existoval bez budoucnosti, 1.1. te perzetwy. Ona / nepicamitua Duleinist, & mir a лиа idge, Co измела! co nequièé stah z budoucnosti. Piece val & s ní nemure til stotoinena, protire sina je právè «"cimsi Vabyen», Je odpovědi nemure var til axporéaté na " co la nem (a es reprne broe). To surсо ви maЛаше a nièém promím. nem! hem de var. N ( / Co mir qe vina rarotrena де 1 1 nèès, mená, že mah siz de buccon emisti. Je pen per su část buccon enish, Euré négal qu zuitoruna, je tu. A. to je prèvè perspettiva, je norme busconeа ho to pin öteñené dreke, фоти не ша! вихо иски ( ре 2 miſti, to, co l'l má, stál. Právé to var je zus vii mé quitom. norti. sirn. minulého. Z této лідно, situace, ее 2 и много дерно рабоча за перио nevedon you Ана ге ди 1 пата гиткошибл down de minulosti. mézy, downl now, ale jesté spruéné Jeden mit dalin, Etuj je pusturnéjér mère te budsmarich mei re mère opainému, ale pisilo to je mèr ze écumerr původuèſsimum a diévèzsírem, Co nie. لاسفه to hiradah a 7 7 -acree سک الا
====================
ScanImage208.jpg
====================
presſcháné pricommert (päätommon sien), andi l 10 Pzu minelortu. мна работена Tasty Glavina zu (a tim & rechno ritz) piedbud алеко ad ū A sar со cháreta pouré minulost, pal by dochárels & poncrémme opalování в I raida raidar odsylla minulého Gla ponhon náhodon. Protore mal se für pororném de dinámé wargje série saroných nábor" worì arcula Verjoven race, Y'orgovrn Wrin, nelle rustal и закаровали ранва! Славaven. hudul dataVM'. Au pied námi Nozé pozoruhodní problém: ви дая пара вечанти доклави лаво, co je diène ver Raidà aktualita, all мет узі мичивай!? а дач ро moins reidt talo otáven, jestlie toto »nées» vlastně nem žádné "nèèo", 1j rady! puèdmit, rybri má repredanéty charakter»? Co le olastné mamené "nepiedmétué»» Unléènc? to bre demonstroval poure na netter 'ch solastна mich zuäkladech segmére герпения на Stänce Granch (W₂ Stomil surchinandel niezg» ?). nem! priber 4 " co со ( "O 25. V 62 pouse & minulosti, rast resh Ju nové, Veré se radi voj jenom 1 سالہنسه به han are [ / x a Sekularisací se romain resvétitêmí, 4. odnáborzustérni! окажча ми!: за бажо павленовый комитета, здій samo а stráta je nenahraditelná, anebo je prahon dobiné podum nè non formen? A qe-lo formon, par ce je to co se odnábreituje, co prochání. pe serulari sací? 2 2 A par. zu stärke, formy rancabatelné? Je to jedné, jaké forma su gu Coif je obsah tak neprosto nerávich' na forma ne otsalen? Co to vitec ruamené nábrilnete? орави forme 2 2 -
ScanImage208.jpg
====================
presſcháné pricommert (päätommon sien), andi l 10 Pzu minelortu. мна работена Tasty Glavina zu (a tim & rechno ritz) piedbud алеко ad ū A sar со cháreta pouré minulost, pal by dochárels & poncrémme opalování в I raida raidar odsylla minulého Gla ponhon náhodon. Protore mal se für pororném de dinámé wargje série saroných nábor" worì arcula Verjoven race, Y'orgovrn Wrin, nelle rustal и закаровали ранва! Славaven. hudul dataVM'. Au pied námi Nozé pozoruhodní problém: ви дая пара вечанти доклави лаво, co je diène ver Raidà aktualita, all мет узі мичивай!? а дач ро moins reidt talo otáven, jestlie toto »nées» vlastně nem žádné "nèèo", 1j rady! puèdmit, rybri má repredanéty charakter»? Co le olastné mamené "nepiedmétué»» Unléènc? to bre demonstroval poure na netter 'ch solastна mich zuäkladech segmére герпения на Stänce Granch (W₂ Stomil surchinandel niezg» ?). nem! priber 4 " co со ( "O 25. V 62 pouse & minulosti, rast resh Ju nové, Veré se radi voj jenom 1 سالہنسه به han are [ / x a Sekularisací se romain resvétitêmí, 4. odnáborzustérni! окажча ми!: за бажо павленовый комитета, здій samo а stráta je nenahraditelná, anebo je prahon dobiné podum nè non formen? A qe-lo formon, par ce je to co se odnábreituje, co prochání. pe serulari sací? 2 2 A par. zu stärke, formy rancabatelné? Je to jedné, jaké forma su gu Coif je obsah tak neprosto nerávich' na forma ne otsalen? Co to vitec ruamené nábrilnete? орави forme 2 2 -
====================
ScanImage209.jpg
====================
Je náboremté nicationsréiním toho, co накачили! G'l má tw N v prostorn que teném ad orhalmiho sita, v tre. mátortuém patern? A jaká zu fündére tarooddèleného prostorn? Je mono а rého har docela püspartit, je tu akwarta Vlindila, že hem' holo nech/ se dostala. do sepé pwèche? kečném. beinèm» mimo évvel a praswer! hatain podemnkon reálného rásahu potom, H. Opravarného udrutin– norem'? аса N varém wole novodobé nahradil tuls auériqué finden Scrubrisane je jisté procesem, met qu'il theorie dovede nábrenti 2 Zure der you to, May metinge sech "Buálostných prostorn». а možné? s مسلم асти! lu, рокинирайши Матеий to správné? Je p moins sochlant ? heto je licha se bránit? nemá rácáncné vraieu nábrienst sa násleло, че реоражение netorcrolované mišinu. مع Je to vial ruten. stim ruter vrüber pébriènchi debro. promilionèssedonal, par 2 sium? A piece miveme a provved. briendlien ukonn praktièré rolásté Guisi Stanels prows néquduéén. – Jeda Jestwie je exis делать / su riem jeſté dalis nie: tena nity pávislé na existéncs néparého mátortného prostorn, par to je páléistat wüsté hustorveré úrovné, tegy vid hulturné, nikoliv elementárni. Toh rial Glo hrubé elstné pozati üz. Vára ju s'aèpunan. ve relini récrém kontaren, na mein tone ed, na mém cíli, жели ve mém zicomotrim, чини udrutéinémé, mitolo oriem na mém poèèle. и емко varge. a ale ملك الامة ра
ScanImage209.jpg
====================
Je náboremté nicationsréiním toho, co накачили! G'l má tw N v prostorn que teném ad orhalmiho sita, v tre. mátortuém patern? A jaká zu fündére tarooddèleného prostorn? Je mono а rého har docela püspartit, je tu akwarta Vlindila, že hem' holo nech/ se dostala. do sepé pwèche? kečném. beinèm» mimo évvel a praswer! hatain podemnkon reálného rásahu potom, H. Opravarného udrutin– norem'? аса N varém wole novodobé nahradil tuls auériqué finden Scrubrisane je jisté procesem, met qu'il theorie dovede nábrenti 2 Zure der you to, May metinge sech "Buálostných prostorn». а možné? s مسلم асти! lu, рокинирайши Матеий to správné? Je p moins sochlant ? heto je licha se bránit? nemá rácáncné vraieu nábrienst sa násleло, че реоражение netorcrolované mišinu. مع Je to vial ruten. stim ruter vrüber pébriènchi debro. promilionèssedonal, par 2 sium? A piece miveme a provved. briendlien ukonn praktièré rolásté Guisi Stanels prows néquduéén. – Jeda Jestwie je exis делать / su riem jeſté dalis nie: tena nity pávislé na existéncs néparého mátortného prostorn, par to je páléistat wüsté hustorveré úrovné, tegy vid hulturné, nikoliv elementárni. Toh rial Glo hrubé elstné pozati üz. Vára ju s'aèpunan. ve relini récrém kontaren, na mein tone ed, na mém cíli, жели ve mém zicomotrim, чини udrutéinémé, mitolo oriem na mém poèèle. и емко varge. a ale ملك الامة ра
====================
ScanImage210.jpg
====================
26. V. 62 Otávka nové (1.er. Civilni) interpretace Eieständré. soich yoèrà hund & uirohre Intečnich. Prederim je naší (a vutre s parosé poué) době vráálená jazzRoné forma wbwelch Enih. Känä! pucklad mi purKard! Aliunge původní text a paho sipol növénm duchorрево nimu, myslentovému, názorovému obsahu. Var ve wait sa drahé, se v mpileuroné provticon, blirré prostiedì, piralelum Kibweich texti (sez. potom naattorum), to je prana súroven, Made stádra ciné vnterpretace: Duteinart se prése; zeiße, zrizé se v návory, зар a cs лошило mitentor), à duchorní mot élsira. Je vzdálené dalším dobám. na mir se магму, a a а toum syně commit / Hohe se südezuerbage & parze. Má-los se îner новиде totér, co je rečens wowerém sexta, má se Je komm nestaèr. mestair text voslovne oparonal. Pistom mjou peu pastový, termihologreli puckled, pochopitelné. Ale je tu jesti Janar juna úroven. Viestände poèst sege. Jesmitlivé paráve tibwelých textu se Mahuzé de Conrrétním речен а událostem, 1. 7. mayé soug quedend?. Vento předmět měl nejen pro tehdepii peromnimi zwern trán, all mil objektivne poué poſtavení se wote ostatnich Duteinisté a volásté ne côté wadzele réléistoch. Je proto v nové sitnaw zit hledal taroné vies, resuel portavení ve vêté obartné onem. – Warzah де авторой Portère var blavni: podshala. roèsti nem v tom, de paljen konkrétnirtem se star / i V и ve ^ huſe, all ~ ceste, семье, на nii warupe. Kompes nám vraidé tragonè wäre mit Treel nás vede nich situacích. All pars ber Maging nemá rompers cun, har soèst nemurè paruit be na cesti.
ScanImage210.jpg
====================
26. V. 62 Otávka nové (1.er. Civilni) interpretace Eieständré. soich yoèrà hund & uirohre Intečnich. Prederim je naší (a vutre s parosé poué) době vráálená jazzRoné forma wbwelch Enih. Känä! pucklad mi purKard! Aliunge původní text a paho sipol növénm duchorрево nimu, myslentovému, názorovému obsahu. Var ve wait sa drahé, se v mpileuroné provticon, blirré prostiedì, piralelum Kibweich texti (sez. potom naattorum), to je prana súroven, Made stádra ciné vnterpretace: Duteinart se prése; zeiße, zrizé se v návory, зар a cs лошило mitentor), à duchorní mot élsira. Je vzdálené dalším dobám. na mir se магму, a a а toum syně commit / Hohe se südezuerbage & parze. Má-los se îner новиде totér, co je rečens wowerém sexta, má se Je komm nestaèr. mestair text voslovne oparonal. Pistom mjou peu pastový, termihologreli puckled, pochopitelné. Ale je tu jesti Janar juna úroven. Viestände poèst sege. Jesmitlivé paráve tibwelých textu se Mahuzé de Conrrétním речен а událostem, 1. 7. mayé soug quedend?. Vento předmět měl nejen pro tehdepii peromnimi zwern trán, all mil objektivne poué poſtavení se wote ostatnich Duteinisté a volásté ne côté wadzele réléistoch. Je proto v nové sitnaw zit hledal taroné vies, resuel portavení ve vêté obartné onem. – Warzah де авторой Portère var blavni: podshala. roèsti nem v tom, de paljen konkrétnirtem se star / i V и ve ^ huſe, all ~ ceste, семье, на nii warupe. Kompes nám vraidé tragonè wäre mit Treel nás vede nich situacích. All pars ber Maging nemá rompers cun, har soèst nemurè paruit be na cesti.
====================
ScanImage211.jpg
====================
28. V. 62 a arub su Porns 7. P. Ferledrého (Minery Kansalite réton termoqnamich', Fila. cas. 1961/c. 2, Nr. 239m., più vodné doklag AV SSSR 1960, d. 133, c. 2.) 0 pochor о раской per transalotz jaro nárleden druhého rátona termognamiérého (dr. 240), partsie "Dulz'cálton ne forme páſſona naructám' entropie obsahuje predstavn & mère procesu v case»"», má mé о vážné proscény. Piedersäem ectý zorg wwersta Zemi (Stey twa qui an 1½ milvary let) ма you je mým mérém obrácen proti miru narustain entropie. Vývoz tvrých organismu spočívá ne Inverna'm' entropre, pat ge mémo. Piston o proues motzigné Mouhého tréni, Mün mà rcela jednomračný mit v'casé doronale neprevratiteln / Je musibem detero ghashi je N poté z'rarnizorim net te oblasti. ho & surleden entropiélého rálona). Vahledem I soum, re sease vor irrébe you nir pochipbuirt mé vlastní rákonitoramend proto v rausälli souvislosti. pochsamuti. 1 1 cuimsiiné1 ma nade пиа Buď puspurstime rákon (1. 2. nota sermognamicré) plat generální pro cel' vermit a propustime operiné méty gen paro nahodilé docàmé régimnebo puspurtime, re entropvals hason живо plati yeu & wrivlých podmínkách a to opět And tak. Joe fired re entrouver, / že je rourrétní aplikaci oportedu Oprandu réparého obecnézšího, absolutnike (generálního) válona vermirného, anebo tar, rè puspustime pluralitu rákonu, зднёвий накит ж под отелена ve mém
ScanImage211.jpg
====================
28. V. 62 a arub su Porns 7. P. Ferledrého (Minery Kansalite réton termoqnamich', Fila. cas. 1961/c. 2, Nr. 239m., più vodné doklag AV SSSR 1960, d. 133, c. 2.) 0 pochor о раской per transalotz jaro nárleden druhého rátona termognamiérého (dr. 240), partsie "Dulz'cálton ne forme páſſona naructám' entropie obsahuje predstavn & mère procesu v case»"», má mé о vážné proscény. Piedersäem ectý zorg wwersta Zemi (Stey twa qui an 1½ milvary let) ма you je mým mérém obrácen proti miru narustain entropie. Vývoz tvrých organismu spočívá ne Inverna'm' entropre, pat ge mémo. Piston o proues motzigné Mouhého tréni, Mün mà rcela jednomračný mit v'casé doronale neprevratiteln / Je musibem detero ghashi je N poté z'rarnizorim net te oblasti. ho & surleden entropiélého rálona). Vahledem I soum, re sease vor irrébe you nir pochipbuirt mé vlastní rákonitoramend proto v rausälli souvislosti. pochsamuti. 1 1 cuimsiiné1 ma nade пиа Buď puspurstime rákon (1. 2. nota sermognamicré) plat generální pro cel' vermit a propustime operiné méty gen paro nahodilé docàmé régimnebo puspurtime, re entropvals hason живо plati yeu & wrivlých podmínkách a to opět And tak. Joe fired re entrouver, / že je rourrétní aplikaci oportedu Oprandu réparého obecnézšího, absolutnike (generálního) válona vermirného, anebo tar, rè puspustime pluralitu rákonu, зднёвий накит ж под отелена ve mém
====================
ScanImage212.jpg
====================
Лигави, але папагет дни ги ollagoych soundirtech. Integrovanosti miech. a pletivo. oprávnèn. 28. V. 62 K.PR. موا 2 har satſen ден de picaporal. rákonitosti v jednotné vermirù tim nemièé l'il Ge celé m 49 ? ey re (Stanfurové (0 veructa entropie & neloncèném vérmérn, Dore. AN SSSR, sv. 69, c. 6, 1952 Sondtdré' rida – malem-bysire 1951, c. 4, dr. 297-3) se porousí déráral obcaná platnit entropierého rákona müre Bustal berpodmínečné rachonéine pro Eurourolva jeho konecaon вонесати oblast, aniré by se stationale на жетир Menure истил per celer, häkrè neloneizy venit Bahre ( / a ما ha sähuont Stavn sormonály. Podstata jeho arguзавитил дево mentu Je v vararn es se ve ratin noch poraruge " (132), re dowi "queapillad absolutné jednostranného prábělem procen районание ко nemér riègme ungeln» (tamsir), a на алива? / we s postuläte, "ie nag exvotugé négaré neprárd-. né umsvig catwré laiacé ling" (192-3), tedy v poſtuläte Nawowerého charaktern. Zozni dorz, Stangelowè zunaporládé haré mit procesu, für nicht se verzige entropre, erlig mitz prow-entropvère, régentropiepé; à tra druhé picaportable, in Nagel га поезд exrohugé sakoné tich nästé», réré mohon piäfaduè mit entropies! spád (Meré mazé газі niſi mi ſtication entropi). [Con je mimochodem nadlyser postulätitaulain" & Käuel. f Jaro [ deJeden & nich. ) V polemiérém ölänken válladé J. R. Plotions. -
ScanImage212.jpg
====================
Лигави, але папагет дни ги ollagoych soundirtech. Integrovanosti miech. a pletivo. oprávnèn. 28. V. 62 K.PR. موا 2 har satſen ден de picaporal. rákonitosti v jednotné vermirù tim nemièé l'il Ge celé m 49 ? ey re (Stanfurové (0 veructa entropie & neloncèném vérmérn, Dore. AN SSSR, sv. 69, c. 6, 1952 Sondtdré' rida – malem-bysire 1951, c. 4, dr. 297-3) se porousí déráral obcaná platnit entropierého rákona müre Bustal berpodmínečné rachonéine pro Eurourolva jeho konecaon вонесати oblast, aniré by se stationale на жетир Menure истил per celer, häkrè neloneizy venit Bahre ( / a ما ha sähuont Stavn sormonály. Podstata jeho arguзавитил дево mentu Je v vararn es se ve ratin noch poraruge " (132), re dowi "queapillad absolutné jednostranného prábělem procen районание ко nemér riègme ungeln» (tamsir), a на алива? / we s postuläte, "ie nag exvotugé négaré neprárd-. né umsvig catwré laiacé ling" (192-3), tedy v poſtuläte Nawowerého charaktern. Zozni dorz, Stangelowè zunaporládé haré mit procesu, für nicht se verzige entropre, erlig mitz prow-entropvère, régentropiepé; à tra druhé picaportable, in Nagel га поезд exrohugé sakoné tich nästé», réré mohon piäfaduè mit entropies! spád (Meré mazé газі niſi mi ſtication entropi). [Con je mimochodem nadlyser postulätitaulain" & Käuel. f Jaro [ deJeden & nich. ) V polemiérém ölänken válladé J. R. Plotions. -
====================
ScanImage213.jpg
====================
пепини / (0 verüste entrouve & meronciném Zurnal teor. v exp. ficili w. 20, 1950, c. 11; jesz Sor, vida – masitysite 1851, c. 4, Nr. 134-5) win argumentan Dekiné na jedném, асливени поплака, ейний ставиур town na "'na rourretni struktuie vemiru? nezávislosti. Protive vial je stávka jesena sawswel ryde mi viter may y'orge (dokonce "I staweré chráng pernhörnchen isté, re marroskopéré gstény sestávající se mor četného portu càstic etrinalenten. mayé tour the amodynamwerin pravdepodobworl»"»; nem men nimi jádnéh "méni pravViecheg / n'ée prandépodibengkel. " (195). а вал инаймок пілого озподі, цівіт dépedibuſch» am. tak 0 principiálné moinich stavu vermir ru (195). pu Vermime otárdra tarto. Jestline opravdu otäden platí 2. rálou pro raidon konečnon cànt. (abſtrahujeme-lo nutné ponat osérienoſti), vesmíru melodie, ed she pale serontage Mar, Minimálu' entropii. Eterý je charakterisonan V prübélen času jeho entropie var rosse. баж дво мо je v stérém row oramisku tar je posté, sterý pro éasoné neroncong, vermit roolíme, nemmire existoval rädust talon вгений minimálm': entropid. Cressad Dar o od stern o minimáli entropi je starn o maximálin entropivi mire perlihat. rychleyr neto pomaleys, привет all Jeho prubèh mure mil na druhé strane tivémé вной пиво brà conèèné nho meroncèné. Predpoà trvání 1 1 0 ( ← 1 ".. a
ScanImage213.jpg
====================
пепини / (0 verüste entrouve & meronciném Zurnal teor. v exp. ficili w. 20, 1950, c. 11; jesz Sor, vida – masitysite 1851, c. 4, Nr. 134-5) win argumentan Dekiné na jedném, асливени поплака, ейний ставиур town na "'na rourretni struktuie vemiru? nezávislosti. Protive vial je stávka jesena sawswel ryde mi viter may y'orge (dokonce "I staweré chráng pernhörnchen isté, re marroskopéré gstény sestávající se mor četného portu càstic etrinalenten. mayé tour the amodynamwerin pravdepodobworl»"»; nem men nimi jádnéh "méni pravViecheg / n'ée prandépodibengkel. " (195). а вал инаймок пілого озподі, цівіт dépedibuſch» am. tak 0 principiálné moinich stavu vermir ru (195). pu Vermime otárdra tarto. Jestline opravdu otäden platí 2. rálou pro raidon konečnon cànt. (abſtrahujeme-lo nutné ponat osérienoſti), vesmíru melodie, ed she pale serontage Mar, Minimálu' entropii. Eterý je charakterisonan V prübélen času jeho entropie var rosse. баж дво мо je v stérém row oramisku tar je posté, sterý pro éasoné neroncong, vermit roolíme, nemmire existoval rädust talon вгений minimálm': entropid. Cressad Dar o od stern o minimáli entropi je starn o maximálin entropivi mire perlihat. rychleyr neto pomaleys, привет all Jeho prubèh mure mil na druhé strane tivémé вной пиво brà conèèné nho meroncèné. Predpoà trvání 1 1 0 ( ← 1 ".. a
====================
ScanImage214.jpg
====================
Méxáme-lo devátní voz koncèné, docharime я пороли nebor vermit nemohl existoval do této chvile. meroncine Clouho. Jestwie var holo trvání je nebo alesson mure coal byl saré meloncèné, par nemme v rozporn путе и o meloncènich veriéru s some picastavn Neare, ale chili existener stavu. O tropid, rýber ng jen o prèvté entrini по раст де nemûreme qui vor msiné minimum. гиг t piedpokládal vráci. miniméilní eu/ C var Gley sthni gloeing zinfan minimální encropdi & pispad d O maximálm entioned zaro neprandé podobentrouw né (iù lebe némoiné). Stawow de dükar tedy nerbrloge. moker. Dále. Ne nenamidänge komm, se Gehim Eleghold proces ryšování entropive. porsional casiné la meloncèné. Známe celon планету radu tarozch proces, Meré zvon siejmé kominé, 1.7. éaroné omezené par priétlen, par ronsem. Unusime piedpokládal, rè proces neloncès, ty se neim we r Métrém. som N casone' m prípadi pecisera (a lim orien fade Raids! Roncèné časory, únel!) Valo nelybuirl, nemènnoſt. to var axporuge veilesé dušencom; máme you samon säänn, лег Prose müreme pravil, nernáme neminniſt. je rojonémi entropie je vrañarém pròpade (n ronéčné éditi résmíru) proces car дожеси! а во ре сангий и морачи predpokladem resmíru. a meronéiného vermion, gestwie verélatioone. Jame platwort 2. Evoy thermo thermornamodré.
ScanImage214.jpg
====================
Méxáme-lo devátní voz koncèné, docharime я пороли nebor vermit nemohl existoval do této chvile. meroncine Clouho. Jestwie var holo trvání je nebo alesson mure coal byl saré meloncèné, par nemme v rozporn путе и o meloncènich veriéru s some picastavn Neare, ale chili existener stavu. O tropid, rýber ng jen o prèvté entrini по раст де nemûreme qui vor msiné minimum. гиг t piedpokládal vráci. miniméilní eu/ C var Gley sthni gloeing zinfan minimální encropdi & pispad d O maximálm entioned zaro neprandé podobentrouw né (iù lebe némoiné). Stawow de dükar tedy nerbrloge. moker. Dále. Ne nenamidänge komm, se Gehim Eleghold proces ryšování entropive. porsional casiné la meloncèné. Známe celon планету radu tarozch proces, Meré zvon siejmé kominé, 1.7. éaroné omezené par priétlen, par ronsem. Unusime piedpokládal, rè proces neloncès, ty se neim we r Métrém. som N casone' m prípadi pecisera (a lim orien fade Raids! Roncèné časory, únel!) Valo nelybuirl, nemènnoſt. to var axporuge veilesé dušencom; máme you samon säänn, лег Prose müreme pravil, nernáme neminniſt. je rojonémi entropie je vrañarém pròpade (n ronéčné éditi résmíru) proces car дожеси! а во ре сангий и морачи predpokladem resmíru. a meronéiného vermion, gestwie verélatioone. Jame platwort 2. Evoy thermo thermornamodré.
====================
ScanImage215.jpg
====================
29. V. 62 Provnání & compasem má pohm vadu (Mr. проши лен л ), sowi re je mechanièré (meahanisweré). Kompas, sám o sobé waruge séle trist де тая mêm gitud, 26.5. Dr. на знатно je uharupe, viog dále, ie leo se sania minis пира porräunge, potupuje. равирије. Kristina nie (museme li в se reálné prosamuge stále stále 1 se har rypádist – véc) porracujícím. жале приатний ройни а ловил nézièm Zusitem. hemen se he of gen Vention te nost polem nás naše posorumèní této Unteinerts, neměníme se peu sex ve mých. weden, daveniſtech, dusevné v duchorne, ale mění se haré a taré a hlarni "Krishona 2 она / viè», tj. postupuzé a porraingé dépenz Brüsch èrnu. ракирир dépuzz ninteinonéiné Jeho vule. а злачий. а ли не планица, istèqué vici vůber je pro nás покого Brého dèmi a Wtnace v budování. veni & niêm. Pomáháme dues алево Práloncher Büche & nème pictérème? Mure er más Brühe primit aucks pome repouднево Estelní, nepoliebné, verboden? Донежение 2 rosporal vé arog v této konkrétní situac nebs nedovedeme? Právě ливо Глате и восило порочнатлет murishde & vellín došlo mi pramem caru smalkum. Kieslané nerozponati, że tichas nebo. moderní nima. moderní vocalsweré müsto. a 4 ~ " ve spoulesonèama naše portaA dues leauté je vlastním dítětem Eeständrého répesa & prander Ларати о а гражавить ypadá Stran har, patofy nècadré úrsli nebo svevalvstveré polotické weili Gls, ona"
ScanImage215.jpg
====================
29. V. 62 Provnání & compasem má pohm vadu (Mr. проши лен л ), sowi re je mechanièré (meahanisweré). Kompas, sám o sobé waruge séle trist де тая mêm gitud, 26.5. Dr. на знатно je uharupe, viog dále, ie leo se sania minis пира porräunge, potupuje. равирије. Kristina nie (museme li в se reálné prosamuge stále stále 1 se har rypádist – véc) porracujícím. жале приатний ройни а ловил nézièm Zusitem. hemen se he of gen Vention te nost polem nás naše posorumèní této Unteinerts, neměníme se peu sex ve mých. weden, daveniſtech, dusevné v duchorne, ale mění se haré a taré a hlarni "Krishona 2 она / viè», tj. postupuzé a porraingé dépenz Brüsch èrnu. ракирир dépuzz ninteinonéiné Jeho vule. а злачий. а ли не планица, istèqué vici vůber je pro nás покого Brého dèmi a Wtnace v budování. veni & niêm. Pomáháme dues алево Práloncher Büche & nème pictérème? Mure er más Brühe primit aucks pome repouднево Estelní, nepoliebné, verboden? Донежение 2 rosporal vé arog v této konkrétní situac nebs nedovedeme? Právě ливо Глате и восило порочнатлет murishde & vellín došlo mi pramem caru smalkum. Kieslané nerozponati, że tichas nebo. moderní nima. moderní vocalsweré müsto. a 4 ~ " ve spoulesonèama naše portaA dues leauté je vlastním dítětem Eeständrého répesa & prander Ларати о а гражавить ypadá Stran har, patofy nècadré úrsli nebo svevalvstveré polotické weili Gls, ona"
====================
ScanImage216.jpg
====================
a Varoff Mestanti protém rospora & Miestanstrim. лошило úrili jen na piekárden. A opramen velmi často na pudräiden Gest. Zsem queall pièmédien, ie Jae ماها o nexorommèné», devším o nécesrommémé & Dreiländisch ràdéch (hy. Tradvèně rieständjal jadé'ch). Toto nas rozumièm musi byl odstravèno, als otevidla perspetiona praného místa Zobeinich a aly se a preného cinli rintan dues nim mrêté. Samorièymé, re me bude výsledkem casts taré Erotra violen nového poromnèmi rého nebo rese Leno daly, all bude polstvérého úsili dues ni do restita doula prná, not schopeni. dues Varé joue N dueim! v
ScanImage216.jpg
====================
a Varoff Mestanti protém rospora & Miestanstrim. лошило úrili jen na piekárden. A opramen velmi často na pudräiden Gest. Zsem queall pièmédien, ie Jae ماها o nexorommèné», devším o nécesrommémé & Dreiländisch ràdéch (hy. Tradvèně rieständjal jadé'ch). Toto nas rozumièm musi byl odstravèno, als otevidla perspetiona praného místa Zobeinich a aly se a preného cinli rintan dues nim mrêté. Samorièymé, re me bude výsledkem casts taré Erotra violen nového poromnèmi rého nebo rese Leno daly, all bude polstvérého úsili dues ni do restita doula prná, not schopeni. dues Varé joue N dueim! v
====================
ScanImage218.jpg
====================
neurol. Pokaz &. 53 T.h. риво Евани? 11.12.62 Hal 125/90 11.12.62 (Vrionstor Что пятоена) qe Пелчно Паш, Гасс онкосарече! Почитани i radikální refest, mire se ryyphiébal oplicлийч hemi-li 83 احدا 3/12 pals 84 1735 tage. 36,9 рият اسداحسهال бир ма se danisl ou daworl. Identita keyp. ostrá obraničenist, tarina', they soná pevnost bypostasonémat vientifs Can', nem - w realita typortate Bylisine na vi vontoloporém piestipu, musi нания se docela vyme wärel v sobě a pro sebe realite née- ai mucho mat nei. je sama Jx ▸ C urážeme, par to souven денен genere budoucnosti a ciho působení minuloſti nichim, subjektního charaktern at Photo nei pranda, 1. pravá trán reality Bhd Marin pavion, ра talable moine) & Joon moine давревнико она ulbot poon (a Iné tréne. Pranda hem redupliran putienich aui / ma cor na se datičnosti, nem volentiere. Realisa má née Máni, druhé strané tuamené, in nemé răduon wreston, jedown, botovon, definitivni, jednomainon. wer. Je so bea чело нед гланова, дала! че A vig (Predigt in рослини селенийтири prossiedmewhw تا ha heali حافله Bealta nem? pernizorch stu. seg same rroté urèvtés, definiWom, all Adry yzu müsterw але пагу зуг piru Je
ScanImage218.jpg
====================
neurol. Pokaz &. 53 T.h. риво Евани? 11.12.62 Hal 125/90 11.12.62 (Vrionstor Что пятоена) qe Пелчно Паш, Гасс онкосарече! Почитани i radikální refest, mire se ryyphiébal oplicлийч hemi-li 83 احدا 3/12 pals 84 1735 tage. 36,9 рият اسداحسهال бир ма se danisl ou daworl. Identita keyp. ostrá obraničenist, tarina', they soná pevnost bypostasonémat vientifs Can', nem - w realita typortate Bylisine na vi vontoloporém piestipu, musi нания se docela vyme wärel v sobě a pro sebe realite née- ai mucho mat nei. je sama Jx ▸ C urážeme, par to souven денен genere budoucnosti a ciho působení minuloſti nichim, subjektního charaktern at Photo nei pranda, 1. pravá trán reality Bhd Marin pavion, ра talable moine) & Joon moine давревнико она ulbot poon (a Iné tréne. Pranda hem redupliran putienich aui / ma cor na se datičnosti, nem volentiere. Realisa má née Máni, druhé strané tuamené, in nemé răduon wreston, jedown, botovon, definitivni, jednomainon. wer. Je so bea чело нед гланова, дала! че A vig (Predigt in рослини селенийтири prossiedmewhw تا ha heali حافله Bealta nem? pernizorch stu. seg same rroté urèvtés, definiWom, all Adry yzu müsterw але пагу зуг piru Je
====================
ScanImage219.jpg
====================
v prande. Prenda Lez promeninge Drosečnost like, il ji dodává pevvégrích a wreckéqräch su. межарты прой! Ариа worldt, dat tato promène mürin уни, I hierarchické uppstarbe, Meré má charakter viènoch a (Aristoteles), da wästort, noi wing norry & grande, je néčné (Maton, nepromerné head) перпоженими serà Courg a ме гла auctor qiſe sama prav a аи سبعة аа не лиёти, зня рокали na pochod par huge & sealitu. Jome charlo he alternatre. منه تسمه ملامة se pisual se duNeurävtin dane! se dutéinoti spočívé (pytné, hype s jegénetzbarh, nespá'dirish, et pouhé retroacusti; meitet. Jr Lathi, noce je ale, cunornant pirmach groian rupieder évvornant, e t мами námi nem mitos von wolfie orasoncinin, ytri redulin, poliasovémén, Mréécnion, remèsininde, paradis, réparem, nonpadem (a to time moketungt, سلم سفره sanna While اساس سه مبصره پسم مره of iden yiää Ju chám). Je led granda pargrem präster dim, in que coopem стрет они ares. Je qeandelsen. ху, подни wy varigem pealrace depisoundtnorw معه مامرة مساكم ahret 1
ScanImage219.jpg
====================
v prande. Prenda Lez promeninge Drosečnost like, il ji dodává pevvégrích a wreckéqräch su. межарты прой! Ариа worldt, dat tato promène mürin уни, I hierarchické uppstarbe, Meré má charakter viènoch a (Aristoteles), da wästort, noi wing norry & grande, je néčné (Maton, nepromerné head) перпоженими serà Courg a ме гла auctor qiſe sama prav a аи سبعة аа не лиёти, зня рокали na pochod par huge & sealitu. Jome charlo he alternatre. منه تسمه ملامة se pisual se duNeurävtin dane! se dutéinoti spočívé (pytné, hype s jegénetzbarh, nespá'dirish, et pouhé retroacusti; meitet. Jr Lathi, noce je ale, cunornant pirmach groian rupieder évvornant, e t мами námi nem mitos von wolfie orasoncinin, ytri redulin, poliasovémén, Mréécnion, remèsininde, paradis, réparem, nonpadem (a to time moketungt, سلم سفره sanna While اساس سه مبصره پسم مره of iden yiää Ju chám). Je led granda pargrem präster dim, in que coopem стрет они ares. Je qeandelsen. ху, подни wy varigem pealrace depisoundtnorw معه مامرة مساكم ahret 1
====================
ScanImage220.jpg
====================
uprostied piedure the reality, se Allgem prechodes cepicometre decimon predmetuon arre. zu prévè pargem (1400)
ScanImage220.jpg
====================
uprostied piedure the reality, se Allgem prechodes cepicometre decimon predmetuon arre. zu prévè pargem (1400)
====================
ScanImage221.jpg
====================
Teilhard ma na to, se Je spron (na mické n'eroni) newowtelné, ai roniepolour se raciné projevin догом гайта ртирай nè 1 ( Preobrnemer. 12.12.62 "vuilini. "vuitruilo", e Sualison). Bolo by putelné, par se dostanon dey همند abai haa سترا To / "prépètem"» sier (Plin. hum. 57). 10 je po mém sono alta, será ostalне простта для не sto toi nè m' 4 "'"vědomin" (ès minisowi пороскоmisſé jednotly 1 do polba na pisi si/ " roven. Tento prechad rem. drolnot, ie se qisé úroven objevs, uráve suamina sriddletèné. ne-li samotného vuitinito, bea alespon y'alediu Jeho "realrac shel ha aruhé shave no senso Icela. elementární úrovné je dorladem převládá'm vuisinétio had viiysim. haspal & na zuur ütörni. your se moton objevil organiny, Maré долг to (stattice a) milverny, let vitic nerminily vorn wedturn ain zusob méhe wrote (1.1) Constantin Geſ Veterer), bez de prestalo vuitoné prevládal a Race ruizin écrale naprostor private. Nr vival va 4 1 کس -
ScanImage221.jpg
====================
Teilhard ma na to, se Je spron (na mické n'eroni) newowtelné, ai roniepolour se raciné projevin догом гайта ртирай nè 1 ( Preobrnemer. 12.12.62 "vuilini. "vuitruilo", e Sualison). Bolo by putelné, par se dostanon dey همند abai haa سترا To / "prépètem"» sier (Plin. hum. 57). 10 je po mém sono alta, será ostalне простта для не sto toi nè m' 4 "'"vědomin" (ès minisowi пороскоmisſé jednotly 1 do polba na pisi si/ " roven. Tento prechad rem. drolnot, ie se qisé úroven objevs, uráve suamina sriddletèné. ne-li samotného vuitinito, bea alespon y'alediu Jeho "realrac shel ha aruhé shave no senso Icela. elementární úrovné je dorladem převládá'm vuisinétio had viiysim. haspal & na zuur ütörni. your se moton objevil organiny, Maré долг to (stattice a) milverny, let vitic nerminily vorn wedturn ain zusob méhe wrote (1.1) Constantin Geſ Veterer), bez de prestalo vuitoné prevládal a Race ruizin écrale naprostor private. Nr vival va 4 1 کس -
====================
ScanImage222.jpg
====================
Vicoláchnuté vuitiniles nemire mill niter definition character: raice! privoláducti ma' pour alsnálené charakter a op als provedem, wohne léčném znamená ravecem nond selerainosti do dosavaamilie астамаско чиви Contextu vièquial Make a Mrakhur. Tam, bee vuitioné (vice pen Jednorà cové) picoliame, shame de vrigším, piechání se oui gèr prasta. Proto v rásadi Johora ve vitahu vuitiného плави строко і домал де Je ráleistoch évité vuèqui, ale pho Wlow, Jeho Mwamlem, Joho was mitira, даво jeho zonojem je veitiné subjet Wons, auſeous ситетио жессвоий не Jau nessas (ſation) litorni vinferibleng ипотий seg wout he irsem praxсла یسفيه قیف Labe به 7 rè Johoran, närmnoch veitiného zvojem virgive. R Visi To vial neui didedkem poslem mohutnich mustiribo, jako zine lepsime "perlovacione aparátem Buèqribe charathern, jejà piedsla. vise právé subjethorta. Ta onene dutéšné viègine have a postupné ( N digoneel) nay that se veomin fievaly a mad 4 a
ScanImage222.jpg
====================
Vicoláchnuté vuitiniles nemire mill niter definition character: raice! privoláducti ma' pour alsnálené charakter a op als provedem, wohne léčném znamená ravecem nond selerainosti do dosavaamilie астамаско чиви Contextu vièquial Make a Mrakhur. Tam, bee vuitioné (vice pen Jednorà cové) picoliame, shame de vrigším, piechání se oui gèr prasta. Proto v rásadi Johora ve vitahu vuitiného плави строко і домал де Je ráleistoch évité vuèqui, ale pho Wlow, Jeho Mwamlem, Joho was mitira, даво jeho zonojem je veitiné subjet Wons, auſeous ситетио жессвоий не Jau nessas (ſation) litorni vinferibleng ипотий seg wout he irsem praxсла یسفيه قیف Labe به 7 rè Johoran, närmnoch veitiného zvojem virgive. R Visi To vial neui didedkem poslem mohutnich mustiribo, jako zine lepsime "perlovacione aparátem Buèqribe charathern, jejà piedsla. vise právé subjethorta. Ta onene dutéšné viègine have a postupné ( N digoneel) nay that se veomin fievaly a mad 4 a
====================
ScanImage223.jpg
====================
stave primim nástrogen ріший к става толо махиа чувал " nèmé suljettnoſti (duse sulgerweiten, Че V vatrettirnire site. (Je mem ставать гланаброссовил, че и паре moting и V jestà mocnépiù vérbers & dutersuſjering fromen nihari tation Coldwom subsctivité.) & neporé 12.12.62 náſtrogem muitiniko, 13.12.62 Dort reposhopitelné sulun Titel. живни "Jedans are la Terre" (70). Jou le 0 2 гальней своей пісі, в чийт мений reme souhlasit. Пиесий гийгеше вления! 1 ساله سمعة / capil posté (45 leagar ney a poudr ne blemati to vané), namaly paréhow paratelinum. cheme de lei. (dr. 72), re at dind m'si absurdity predivvota. не сва'маги сго давува зай рани proburenzými (=nim) volanie synthèn, Mere gron dest & buite. Pronunch про те поплаёт месли різни her "redválm evergrí" (nebol nebol "Yurituálin, evergri") - Jad тракий 11 овог prédès à sona o "rovogs Juritealmi energe" (sh. 71), Mayni pe nernačeno че перхе alpredmet né vnitiné v našem myslu. разкова пивният гло
ScanImage223.jpg
====================
stave primim nástrogen ріший к става толо махиа чувал " nèmé suljettnoſti (duse sulgerweiten, Че V vatrettirnire site. (Je mem ставать гланаброссовил, че и паре moting и V jestà mocnépiù vérbers & dutersuſjering fromen nihari tation Coldwom subsctivité.) & neporé 12.12.62 náſtrogem muitiniko, 13.12.62 Dort reposhopitelné sulun Titel. живни "Jedans are la Terre" (70). Jou le 0 2 гальней своей пісі, в чийт мений reme souhlasit. Пиесий гийгеше вления! 1 ساله سمعة / capil posté (45 leagar ney a poudr ne blemati to vané), namaly paréhow paratelinum. cheme de lei. (dr. 72), re at dind m'si absurdity predivvota. не сва'маги сго давува зай рани proburenzými (=nim) volanie synthèn, Mere gron dest & buite. Pronunch про те поплаёт месли різни her "redválm evergrí" (nebol nebol "Yurituálin, evergri") - Jad тракий 11 овог prédès à sona o "rovogs Juritealmi energe" (sh. 71), Mayni pe nernačeno че перхе alpredmet né vnitiné v našem myslu. разкова пивният гло
====================
ScanImage224.jpg
====================
napros tomen, warpe Terlhard, re Логик rust elementánich mohad je umornine GutheWelsen Drüstem molerul, pour tro mobag pson "Uudbini (qu'elles sonstendent) (72). Kone залайте zuthè're ly val vétec marile, "oor le globe, dans son ensemble ployait pas à l'vutérveur d'une surface close, les nappes de sa substance" (alle). ne reles the verhindles. M doohain sed ve dugim "enroulement (rańgem), Lowe v Rärigen moldrulg та реве a ✓ ма naviyen лиох sabe. [72-3) me ven planch planery pocähru p tu dána pronska pluralismish dufinitermálwich center stavuse sow dání marn prakturálni meni sebou náraýých Merà piedCenter, podle meile a a meko трачен строки расширил ylogge. Talo Гало парби Poslední formu не часа Нет le que sopi, & napili ривлекае sa se malono pocă téiném krante, récomé, obsačeném v našem mité (pasuming Worge, ли Wh ге situaci to počáteční T. de the ctice mad rács, re por od pocăllen a pe Juusta raderaron lwich parker 'Mera' ma' existiye parán má sem muition charalten. a halo poiàleèm prednote so ve, co dává do poyon sie dator. 43.12.62 / / -
ScanImage224.jpg
====================
napros tomen, warpe Terlhard, re Логик rust elementánich mohad je umornine GutheWelsen Drüstem molerul, pour tro mobag pson "Uudbini (qu'elles sonstendent) (72). Kone залайте zuthè're ly val vétec marile, "oor le globe, dans son ensemble ployait pas à l'vutérveur d'une surface close, les nappes de sa substance" (alle). ne reles the verhindles. M doohain sed ve dugim "enroulement (rańgem), Lowe v Rärigen moldrulg та реве a ✓ ма naviyen лиох sabe. [72-3) me ven planch planery pocähru p tu dána pronska pluralismish dufinitermálwich center stavuse sow dání marn prakturálni meni sebou náraýých Merà piedCenter, podle meile a a meko трачен строки расширил ylogge. Talo Гало парби Poslední formu не часа Нет le que sopi, & napili ривлекае sa se malono pocă téiném krante, récomé, obsačeném v našem mité (pasuming Worge, ли Wh ге situaci to počáteční T. de the ctice mad rács, re por od pocăllen a pe Juusta raderaron lwich parker 'Mera' ma' existiye parán má sem muition charalten. a halo poiàleèm prednote so ve, co dává do poyon sie dator. 43.12.62 / / -
====================
ScanImage225.jpg
====================
Maha (nemuse.) 3.1. 1963 Co to mamené, getwie che ilsСо vèr obstét que porteam'm sinde, dané, nechce réconite mé chee left pirkomen Gil remien ды ? bit fogals do nového cónu? Subgert" на леги жилавей! qutline minime volar attiert. arwny Karas very rameny de Malh námi" (d 2 rameni tre setaril syny Ahaahamoni). Ide rigué 0 ale to pr metafysiel, Zinement. Mie taronito pargepersonáln Lentila meman (them) weiche avrohen. Jede hea prübälen. an mit nei derbei historii. tady je licha vie auklamné pronylet: porno you o о nair политом, знахий проите duáleni livstorie: hole se bere? F : سلسلal naen کمدة نه بما کسه السعيد ے سام v nem tals snown duálii hister мень! ve simu? آسمانه pre ragaz pobrowiene nemi yprobizena & wy pouse, sam, našà individuální se 2 bertered list Hoe v mn you je sobe, ale le prim ni ven Kalmar? жизни mais orobní livstarvé právè lim,
ScanImage225.jpg
====================
Maha (nemuse.) 3.1. 1963 Co to mamené, getwie che ilsСо vèr obstét que porteam'm sinde, dané, nechce réconite mé chee left pirkomen Gil remien ды ? bit fogals do nového cónu? Subgert" на леги жилавей! qutline minime volar attiert. arwny Karas very rameny de Malh námi" (d 2 rameni tre setaril syny Ahaahamoni). Ide rigué 0 ale to pr metafysiel, Zinement. Mie taronito pargepersonáln Lentila meman (them) weiche avrohen. Jede hea prübälen. an mit nei derbei historii. tady je licha vie auklamné pronylet: porno you o о nair политом, знахий проите duáleni livstorie: hole se bere? F : سلسلal naen کمدة نه بما کسه السعيد ے سام v nem tals snown duálii hister мень! ve simu? آسمانه pre ragaz pobrowiene nemi yprobizena & wy pouse, sam, našà individuální se 2 bertered list Hoe v mn you je sobe, ale le prim ni ven Kalmar? жизни mais orobní livstarvé právè lim,
====================
ScanImage226.jpg
====================
ècho se máme sbarit (reg. deir sbank, porned to recmime sami), co nemá nadios, со со метала nermi "wron't" do / nového cómm. è rim nepome se po prandé sim, cin jome pro sebe t ает Ліги, aly grome "pro druhé" [ čemer nema! сеший мети me rosamor ve mypler subjetприлиб Wonim со ж вие дали дево sami co o druri o ná's myslis, Jak was wai, ale ve myslu mitu. ve mère de ardarüber وے سرسد من الله مالح اسه مقالة الحيلة You ]. Jediné habe гия 1.8. bude retourtstuonana v jänn time conn. he jou o památen, гири dealnon pin rejace D ½soumort toho, co y nue gli со дже novém nich لله pomnie, ale اسعه شكارة / ما رماه ♡ ه السلسلة مدرا nadiga, مہور и едни вине pro 2 novém cone bude со дрочие ale дить Стипок nikoli se sebe à на пове druhé. на селицка & toho, co a pro pealisonals Ghi mai. A halo realizace кало corpère tradici, historvel, (ambo & pinar! we dále) do norcho conn. rè Zárukou toho, do nového mota bude
ScanImage226.jpg
====================
ècho se máme sbarit (reg. deir sbank, porned to recmime sami), co nemá nadios, со со метала nermi "wron't" do / nového cómm. è rim nepome se po prandé sim, cin jome pro sebe t ает Ліги, aly grome "pro druhé" [ čemer nema! сеший мети me rosamor ve mypler subjetприлиб Wonim со ж вие дали дево sami co o druri o ná's myslis, Jak was wai, ale ve myslu mitu. ve mère de ardarüber وے سرسد من الله مالح اسه مقالة الحيلة You ]. Jediné habe гия 1.8. bude retourtstuonana v jänn time conn. he jou o památen, гири dealnon pin rejace D ½soumort toho, co y nue gli со дже novém nich لله pomnie, ale اسعه شكارة / ما رماه ♡ ه السلسلة مدرا nadiga, مہور и едни вине pro 2 novém cone bude со дрочие ale дить Стипок nikoli se sebe à на пове druhé. на селицка & toho, co a pro pealisonals Ghi mai. A halo realizace кало corpère tradici, historvel, (ambo & pinar! we dále) do norcho conn. rè Zárukou toho, do nového mota bude
====================
ScanImage227.jpg
====================
3 мате вра спяте hast realrace pojate, nem meſe osoba (hi'n méné rita). ale wich 7 ami : prostieduisi гарияти к одно je Gh. má dat "+ "The grane"". Frage pe přerušena -eenوه تسامه Bota traduzin سب " grownin pravtradice bude vetivsena ne me tư rac coi herman nà popření livshorie, ale popření absolutii contigence Mochorvelseh naálishi: troloweré orthogenese, & Custowi.) Wz obdobe
ScanImage227.jpg
====================
3 мате вра спяте hast realrace pojate, nem meſe osoba (hi'n méné rita). ale wich 7 ami : prostieduisi гарияти к одно je Gh. má dat "+ "The grane"". Frage pe přerušena -eenوه تسامه Bota traduzin سب " grownin pravtradice bude vetivsena ne me tư rac coi herman nà popření livshorie, ale popření absolutii contigence Mochorvelseh naálishi: troloweré orthogenese, & Custowi.) Wz obdobe
====================
ScanImage228.jpg
====================
tinc priedokhon Je home in netolir let (nepocitáme-li north vided the prodložených netolize esperiden nach The O колова de datuji piední vědní galerii kivita a cysician rasv nouer Vermien (nebo aleginne draithelné c'àrti). سمس میلول мали alues T Co since bel se ving soon obferonali mysliteli, Meir poolbonaldo Gelatnosti drahéle zákona termoguaninh, але pateinerk jim nedala la pravdu. Ai pinx (6200lety publikonal slavý (Met- er lavis s mais qucasie (pochárec se 3 planety мат choing fol Merá doraronalar, poromhodnon Uudvi, re sa podych podemа nver ہا السعيد سالم ماسام mella na حصة احد مس مله ما tial raz سوره padming." 44 siar natoled soliste مسلم a j'estilis te de romianie dobi new dime miſt raduon cestu, par 4 & nim molle секи Závěr 37 quants dopil Vontänne. Piècné dlouhé Sudve vé'stil ve y'ron мужайни всплеткако мание ко пока Glockencelében покосветл je hieben Merá ramena Мега! патена! a se rochochoul & obroncé ares, sucècun sorsáleé oblasti. Lémit cilito dužinibo modra, ele soncame obrows' con cecàter. Je hrieba & quganwere operaci porniit platuorl entropverého rálona a obetonal Flashin Evroy, aby. He cachráción, civil verm zn. Seniná Kalachrofen, Cherà nuni bil равить ли Tylo رسطو 1 1
ScanImage228.jpg
====================
tinc priedokhon Je home in netolir let (nepocitáme-li north vided the prodložených netolize esperiden nach The O колова de datuji piední vědní galerii kivita a cysician rasv nouer Vermien (nebo aleginne draithelné c'àrti). سمس میلول мали alues T Co since bel se ving soon obferonali mysliteli, Meir poolbonaldo Gelatnosti drahéle zákona termoguaninh, але pateinerk jim nedala la pravdu. Ai pinx (6200lety publikonal slavý (Met- er lavis s mais qucasie (pochárec se 3 planety мат choing fol Merá doraronalar, poromhodnon Uudvi, re sa podych podemа nver ہا السعيد سالم ماسام mella na حصة احد مس مله ما tial raz سوره padming." 44 siar natoled soliste مسلم a j'estilis te de romianie dobi new dime miſt raduon cestu, par 4 & nim molle секи Závěr 37 quants dopil Vontänne. Piècné dlouhé Sudve vé'stil ve y'ron мужайни всплеткако мание ко пока Glockencelében покосветл je hieben Merá ramena Мега! патена! a se rochochoul & obroncé ares, sucècun sorsáleé oblasti. Lémit cilito dužinibo modra, ele soncame obrows' con cecàter. Je hrieba & quganwere operaci porniit platuorl entropverého rálona a obetonal Flashin Evroy, aby. He cachráción, civil verm zn. Seniná Kalachrofen, Cherà nuni bil равить ли Tylo رسطو 1 1
====================
ScanImage229.jpg
====================
zorganizoméne je nesarem reprozisiko visité viesle rythiciale Glork, an e telateاها مهار این الماما افالم de dial سبوع مطعم اا سلام ہے کون منم به امae ma lo uverejném séto práce se MrCoutala obrondré workare, var se ostatné dalo èiral. lula dealee ه سم الله de Morý'm objevem soy'u heewalnteri be liel-w Oberean muster zaradi ale Eteryn Gly, he wa sarity. Jom e pelouſels Fran daheye even se zu anlam hové météo سما .undoمه raeeوه 10 gela wena alam که معنه السلام على ميلhe a ساده جامعة ' ' ه مدرسه a عطيه wa مثال مطه سلو Jeni morálním jádrem komnické odli be prospěch vrsta nového cómu as rahe tragice qu nenèxectos dvdrutipicími rèdes, شموسة Laworzen, her اهل سنت عا کرا معلوم شدم باسم حمل و ahme nám. 2 počátte Glay dosler ha pickalite obroughé vidá cenosti na Reza 20 مره شد de mie مدل teorinis admitati, me الاحص aloryfoe به سف کند nicht pro soustaccémi piednich vědzim piſelingklé oborn (like spont!) ma jedin ne planete. heparène de sima! misha blito strom سیسید la ale par pièvárne vivody, unáslimé Mel-er Lawon'm ràley, a soustirocini Gla / صفية تك مهتم ملطسه ها جعلوا انفسهما
ScanImage229.jpg
====================
zorganizoméne je nesarem reprozisiko visité viesle rythiciale Glork, an e telateاها مهار این الماما افالم de dial سبوع مطعم اا سلام ہے کون منم به امae ma lo uverejném séto práce se MrCoutala obrondré workare, var se ostatné dalo èiral. lula dealee ه سم الله de Morý'm objevem soy'u heewalnteri be liel-w Oberean muster zaradi ale Eteryn Gly, he wa sarity. Jom e pelouſels Fran daheye even se zu anlam hové météo سما .undoمه raeeوه 10 gela wena alam که معنه السلام على ميلhe a ساده جامعة ' ' ه مدرسه a عطيه wa مثال مطه سلو Jeni morálním jádrem komnické odli be prospěch vrsta nového cómu as rahe tragice qu nenèxectos dvdrutipicími rèdes, شموسة Laworzen, her اهل سنت عا کرا معلوم شدم باسم حمل و ahme nám. 2 počátte Glay dosler ha pickalite obroughé vidá cenosti na Reza 20 مره شد de mie مدل teorinis admitati, me الاحص aloryfoe به سف کند nicht pro soustaccémi piednich vědzim piſelingklé oborn (like spont!) ma jedin ne planete. heparène de sima! misha blito strom سیسید la ale par pièvárne vivody, unáslimé Mel-er Lawon'm ràley, a soustirocini Gla / صفية تك مهتم ملطسه ها جعلوا انفسهما
====================
ScanImage231.jpg
====================
mele velkého operistele, 5. obdénice hair for. Krieda obvodu "galaxie, kahlo ملاس free ما لسلسه ممقامة Muse ( propèse je qué planey. Mestoy copronokolnos'', re in 49 sobaté grasovény mineral Washing отпадистродни едвен о Greni ональной Stortin a sadnefir moinici opustit galaxii, Kayly i domm (milo muna) Lon Ragley go't or youdonator Y'padové rátadny ze V nove A Glo saré lieber quicheiduous I loun, satorené metien Metter Lawen, & fortugonal & welshen maistorem práné quhe a spolupracovníci a raky a hère planety, co oſtatni poCorsonals I'man historveré quipren cnoho offion, Meray! prévé dort са done qusrrespicion Mpuerten sy note raamwers Horld Modené azich myicensiné ho a viacerého minile. ماسه се деди але duravplive, سعد مش چی ما — 1 اسلاطعة س شد سلمه f 1 حمرا fate ساكهم به
ScanImage231.jpg
====================
mele velkého operistele, 5. obdénice hair for. Krieda obvodu "galaxie, kahlo ملاس free ما لسلسه ممقامة Muse ( propèse je qué planey. Mestoy copronokolnos'', re in 49 sobaté grasovény mineral Washing отпадистродни едвен о Greni ональной Stortin a sadnefir moinici opustit galaxii, Kayly i domm (milo muna) Lon Ragley go't or youdonator Y'padové rátadny ze V nove A Glo saré lieber quicheiduous I loun, satorené metien Metter Lawen, & fortugonal & welshen maistorem práné quhe a spolupracovníci a raky a hère planety, co oſtatni poCorsonals I'man historveré quipren cnoho offion, Meray! prévé dort са done qusrrespicion Mpuerten sy note raamwers Horld Modené azich myicensiné ho a viacerého minile. ماسه се деди але duravplive, سعد مش چی ما — 1 اسلاطعة س شد سلمه f 1 حمرا fate ساكهم به